Zvláštní doba: lidé koupí cokoli, poptávka po domech se zahradou roste
Co dnes určuje cenu nemovitostí? Zdražuje materiál opravdu tak, jak slyšíme? A zneužívají toho developeři? Jak to, že lidé po krizi kupují nemovitosti jako diví?
V hlavním městě a Středočeském kraji poptávka tak vysoce převyšuje nabídku, že cenu už neurčuje kvalita nemovitosti, velikost pozemku či lokalita, ale dostupnost.
Je dům k mání? Tak je drahý
Funkce nemovitostí se posunula. Od prostého místa k bydlení, čímž samozřejmě zůstávají, se byty a především domy staly investicí. Způsobem, jak dobře uložit peníze, které jinak ztrácejí na hodnotě.
Cenu tak tvoří prodávající a kupující ji jednoduše buď musí akceptovat, nebo nemá šanci v dané lokalitě bydlet. Dalším háčkem je totiž skutečnost, že dnes nelze říct – tohle je drahé, poohlédnu se jinde. Není kde. K mání je jen pár možností a alternativy nejsou. A s každým kilometrem blíž k Praze se cena zvedá o milion a další milion a další.
Polystyrenová krize?
Neustále teď čteme, jak zdražuje veškerý stavební materiál. Je to důvod, proč jsou nemovitosti tak drahé? Není to tak horké, jak se všeobecně prezentuje. Snad s výjimkou konstrukčního dřeva, polystyrenu, hutního materiálu a chemie. U zbytku toho firmy jednoduše zneužívají a snaží se vyrovnat si covidový propad. Smutné je sledovat, jak médii zmasírovaní zákazníci s tímto postulátem přicházejí sami. Není potřeba jim vysvětlovat, že ceny cihel nebo izolací stouply. Sami přikyvují: „My to víme, všechno zdražilo, počítáme s tím.“
REKLAMA
Pojď, postavíme si dům
Další nešvar, který současná doba přinesla, je skutečnost, že stavět si dnes troufne kdekdo. Lidé vidí, jak obrovský je převis poptávky, jaký potenciál se tu ukrývá – a tak si řeknou, že to zkusí.
Jenomže tomu vůbec nerozumějí, neznají řemeslo, nevědí, jak na to.
S vidinou snadného zisku se snaží všemožně ušetřit. Používají levný, nekvalitní materiál, najímají nešikovné a nezkušené řemeslníky. Nevědí, jak si odvedenou práci zkontrolovat, nerozumí tomu.
Sami jsme takto postavené domy viděli a je to neštěstí. Jak se v nich asi bude bydlet po několika letech provozu? Tohle není dobrá cesta a je smutné, že se to děje a že lidé hladově skáčou i po těchto nekvalitních stavbách.
REKLAMA
Čím to je?
Je za námi krize. Jak to, že zažíváme takový nemovitostní boom? Jeden by řekl, že si během covidu lidé našetřili. Tak to ale není. Řada lidí naopak peníze nemá, proto si berou maximální možné hypotéky.
Řeč je o domech se zahradou. Jak to, že je po nich tak ohromná sháňka?
Tomu, že lidé začali dávat přednost rodinným domům se zahradou na úkor bytů ve městech, podle nás hodně pomohl právě covid. Lidé poznali, že hodnoty jsou jinde, obrátili se k rodinám a třeba i k přírodě a zeleni. Kdo měl vlastní dům a zahradu, byl s nadsázkou řečeno „v pohodě“. Zkrátka na tom byl lépe. Kdo žil v bytě ve městě, trpce pocítil, co to znamená nemoci vyjít ven. Lidé utíkali ke známým, na chalupy, do zahrádkářských kolonií, kamkoli.
Z vlastní zahrady vás nikdo nevyžene, nemůže vás nutit nosit tam respirátor.
REKLAMA
Co nás čeká?
Možná si říkáte, kam až tohle všechno půjde. Jak dlouho budou lidé kupovat „cokoliv“? Kam až si troufnou méně féroví developeři zajít?
Je to stejné jako s tím polystyrenem. Dokud to někdo nezastaví, nepostaví se systému, neřekne: „Tohle je špatně, musíme zasáhnout!“
Velký podíl viny na špatném stavu mají média. Články vznikají bez odborných zkušeností, vhledu, znalostí o stavu trhu. Ale mají obrovský dopad a moc vystrašit lidi.
Tím, kdo by měl hurikán zastavit, jsou podle nás velcí developeři. Kdy jindy se chovat férově než teď? Právě oni by měli být tím, kdo určuje, jak se trh chová a kam se vyvíjí. Měli by si věci spojovat do kontextu, uvědomovat si, co jejich kroky dělají s celou lokalitou.
Dál podle nás porostou ceny domů a pozemků. Koupit pozemek je dnes neuvěřitelně těžké. Lidé váhají, tuší, že za dva roky by mohli prodat výrazně dráž. A když dnes prodávají, vědí, že vlastně okamžitě prodělávají. Proto šroubují ceny nahoru, jednání bývají velice obtížná.
Autoři: Lukáš Tvrdý a Petr Susík, zakladatelé developerské společnosti NIDO, redakčně upraveno