14. 04. 2023
Kdo ve stavebnictví neřeší udržitelnost, bude o krok pozadu
Přestože podmínky udržitelnosti mohou být ve stavebnictví vnímané jako ekonomické riziko, jsou zároveň příležitostí. Kdo na ně správně zareaguje, může rázem získat vedoucí pozici na trhu a zajistit si ziskovost do budoucna. Udržitelným stavebnictvím rozumíme takové, při kterém jsou minimalizovány jeho negativní dopady, zejména v environmentální, ekonomické a sociální oblasti. Tématu se v článku věnuje Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.
Strategie udržitelnosti by měla počítat s vyvážením tří P – people, planet, profit (lidé, planeta, zisk). Důležité je to i proto, že podle odhadů Světové rady pro šetrné budovy (WGBC) stavebnictví produkuje 39 % světových emisí uhlíku.
Provozní emise – z energie spotřebované na vytápění, chlazení a osvětlení budov – představují 28 %, zatímco 11 % pochází ze ztělesněných emisí uhlíku neboli počátečního uhlíku, který je spojen s materiály a stavebními procesy během celého životního cyklu budovy.
Vedle toho kanadská rada pro šetrné budovy zjistila, že budovy produkují 35 % skládkového odpadu a zároveň spotřebují až 70 % komunální vody.
Navíc má do roku 2030 vzrůst celosvětová stavební produkce o 42 %, jak předpovídá společnost Marsh, takže se dopad ještě zásadně zvýší.
REKLAMA
Uvědomujeme si výzvy
Stavebnictví je v jedinečné situaci, protože musí zohledňovat stále přísnější předpisy týkající se zdraví a bezpečnosti i udržitelnosti a zároveň se snaží kontrolovat náklady a udržovat efektivní procesy s mnoha dodavateli a subdodavateli.
Odvětví také vytváří špičkové postupy pro navrhování a vývoj staveb, které jsou škálovatelné, vyšší, ekologičtější, zdravější a technologicky vyspělejší. Zároveň se potýká s tlakem na snižování nákladů na energie a emisí uhlíku při používání energeticky náročných těžkých zařízení.
Mezi výzvy, kterým toto odvětví čelí, patří například nedostatečná viditelnost. Ačkoli mnoho strojírenských a stavebních společností přijalo plány a závazky v oblasti udržitelnosti, nedostatek viditelnosti je významným problémem, pokud jde o sledování udržitelných postupů ve vlastních procesech i u jejich subdodavatelů a dodavatelských řetězců. Udržitelné získávání potřebných surovin a etické získávání potřebné pracovní síly vyžaduje transparentní a ověřitelné informace o jejich vlastních procesech a o procesech jejich dodavatelů.
Další výzvou je nedostatečná schopnost měřit pokrok a podávat o něm zprávy. Náklady na udržitelnost se identifikují snadněji než pozitivní přínosy. Organizacím často chybí interní kontrolní mechanismy a rámce, které by umožnily správně ocenit přínosy řízení environmentální udržitelnosti, jako je snížení expozice vůči kolísání cen energií, rizikům spojeným s vodou a zlepšení dalších environmentálních dopadů provozu a závislostí v dodavatelském řetězci.
Neméně důležitou výzvou jsou legislativní a regulační očekávání s krátkým rozjezdem. Kanadská vláda stanovila legislativní očekávání kanadským zákonem o odpovědnosti za čisté nulové emise. Tento zákon vstoupil v platnost v roce 2021 a je součástí vládního plánu na dosažení čistých nulových emisí do roku 2050. Regulační agentury pro vykazování ve Spojených státech a Kanadě nařídily nebo se chystají nařídit požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti a změně klimatu počínaje rokem 2024. Vzhledem k tomu, že se objevují legislativní tlaky, čím déle budou organizace čekat se zahájením zavádění a měření strategií snižování emisí uhlíku, tím dražší budou uhlíkové kompenzace.
REKLAMA
Řízení rizik
Průmysl si uvědomuje potřebu řešit tyto naléhavé a často si konkurující problémy, zejména v rámci svých dodavatelských řetězců. Stavební průmysl má dobré předpoklady k tomu, aby se s těmito výzvami vypořádal – tím, že bude sledovat cíle udržitelnosti a měřit pokrok prostřednictvím environmentálního, sociálního a správního reportingu (ESG).
Ve skutečnosti je toto odvětví již dlouho lídrem v oblasti udržitelnosti a environmentálního vedení díky sdružením, jako je Leadership in Energy and Environmental Design (LEED), což je jeden z celosvětově nejvýznamnějších programů certifikace budov.
Certifikace LEED zaznamenala obrovský růst s více než 96 000 projekty LEED ve 167 zemích. Podle Statisty bylo v roce 2006 v USA certifikováno pouze 296 projektů. To svědčí o tom, že organizace dokáží splnit měnící se očekávání spotřebitelů, zaměstnanců a investorů.
Mezi klíčové činnosti umožňující udržitelnost patří například přijetí strategií udržitelné výstavby plánováním a začleněním udržitelnosti do celého života stavebního projektu od začátku až do konce. Dále zavedení kontrolních mechanismů k zajištění etického původu materiálů a ověřování dodržování pracovních norem a spravedlivých humanitárních postupů u všech subdodavatelů a dodavatelů.
Vyjma toho mezi ně patří i zavádění udržitelných projektových, inženýrských a stavebních postupů podpořených transparentními a relevantními daty pro měření, monitorování a snižování emisí a odpadů v průběhu celého životního cyklu projektu.
Zásadní je také plánování a zavádění strategické optimalizace logistických procesů, které optimalizují dodávky s cílem snížit počet ujetých kilometrů, emise a uhlíkovou stopu. Klíčové je i upřednostňování energetické účinnosti aktiv a zařízení, které jsou bezpečné pro životní prostředí i pracovníky.
A nelze opomenout, že s rostoucím tlakem spotřebitelů, regulačních orgánů a investorů na environmentální a společenský dopad organizací se ESG stalo obchodním imperativem. Výkonné týmy jsou motivovány k zavádění procesů a iniciativ, které prokazují ukazatele výkonnosti ESG a způsob, jakým dlouhodobě zabezpečují svůj obchodní úspěch.
Podnikání má dnes tudíž nové podmínky, protože společnosti a správní rady nyní musí myslet na své zainteresované strany, nejen na akcionáře. Pro stavebnictví jsou příležitosti, jak si vybojovat podíl na trhu jako udržitelný, sociálně uvědomělý podnik, značné. Ti, kteří v této oblasti dosáhnou uznání značky, budou mít dobrou pozici, aby v budoucnu využili vlny poptávky.