Ochrana oznamovatelů v realitních kancelářích: Jaká jsou specifika?
Od 1. srpna musí mít povinné subjekty implementován interní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů. Tato povinnost platí mimo jiné pro účetní nebo realitní kanceláře, kteří však museli mít oznamovací systém v rámci systému vnitřních zásad zavedený již dříve. Jaká jsou specifika ochrany oznamovatelů u těchto zaměstnavatelů?
Zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního chování je účinný od 1. srpna. Většina povinných subjektů tak již od tohoto data musí mít zavedený interní oznamovací systém pro přijímání oznámení protiprávního chování. Současně musí mít zaměstnavatelé jmenovánu i tzv. příslušnou osobu, která přijatými oznámeními zabývá. Přechodné období platí pouze pro zaměstnavatele s méně než 250 zaměstnanci.
Výjimka týkající se počtu zaměstnanců se ale neuplatí u osob povinných podle tzv. AML zákona (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).
„Určitý schizofrenní stav lze vysledovat ve vztahu k již účinnému tzv. AML zákon. Ten už subjektům v určitých sektorech (např. provozovatelé hazardních her, realitní kanceláře, advokátní kanceláře, účetní kanceláře apod.) nařizuje zřízení interního oznamovacího systému, nehledě na jejich velikost nebo počet zaměstnanců,“ uvádí advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Whistleblowing podle AML zákona
Na konci července vydal Finanční analytický úřad (FAU) metodické vyjádření k dopadu účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů na osoby povinné podle AML zákona. Tyto osoby totiž musí mít vnitřní oznamovací systém zavedený již od roku 2021, pro dosažení souladu se zákonem o ochraně oznamovatelů by tak podle úřadu měla postačovat úprava stávajícího systému.
REKLAMA
„Povinným osobám podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) vzniká povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, avšak při jeho zřizování nepostupují podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „ZoOO“), který je účinný od 1. srpna 2023, nýbrž tuto povinnost jim ukládá § 21 odst. 6 písm. b) AML zákona, podle které se vnitřní oznamovací systém zřizuje v rámci systému vnitřních zásad,“ uvádí Finanční analytický úřad.
Systém vnitřních zásad
Podle znění AML zákona do konce července sice bylo nutné v rámci systému vnitřních zásad přijímat oznámení zaměstnanců a dalších osob, avšak týkalo se to pouze oznámení o porušení AML zákona.
„Pokud využíváte vzorový systém vnitřních zásad od Finančního analytického úřadu, je část věnovaná oznámením upravena v čl. 7 odst. 2. Až do této novely však bylo potřeba přijímat oznámení o porušení dle AML zákona. Zákon o ochraně oznamovatelů ale změnil pravidla hry,“ vysvětluje advokát Jiří Hradský z advokátní kanceláře Sedláková Legal. „Nově se tak oznámení mohou týkat jakýchkoliv trestných činů na pracovišti, porušení ochrany osobních údajů, přestupků podle zákona o ochraně oznamovatelů a dalších,“ dodává Hradský.
Správný postup zavedení interního oznamovacího systému je tak pro osoby povinné podle AML zákona aktualizace systému vnitřních zásad a jeho přizpůsobení zákonu o ochraně oznamovatelů. Zároveň musí být jmenována příslušná osoba, která bude oznámení zpracovávat.
„O možnosti podat oznámení je potřeba informovat pracovníky, ale také OSVČ a další, kteří s povinnou osobou spolupracují. Součástí oznámení také musí být informace, že při oznamování porušení dle AML zákona je potřeba využít oznamovací systém Finančního analytického úřadu či příslušné profesní komory,“ připomíná Hradský. K podání oznámení totiž nesmí být využit externí systém Ministerstva spravedlnosti, namísto toho lze oznámení podat u FAÚ.
Anonymní oznámení a další specifika
U osob povinných podle AML zákona nemůže oznamovací systém vést třetí osoba. Zároveň nemůže být oznamovací systém sdílen.
„Povinná osoba může tento systém sdílet pouze s vázaným zástupcem podle § 2 odst. 4 AML zákona. Ačkoliv to není explicitně uvedeno, vnitřní oznamovací systém může být sdílet v rámci skupiny ve smyslu § 21 odst. 7 AML zákona,“ uvádí k tomu Finanční analytický úřad v metodickém stanovisku.
„V souvislosti s whistleblowingem byla značně diskutována otázka, zda přijímat anonymní oznámení. Nakonec se tato možnost do zákona o ochraně oznamovatelů nedostala. To však neplatí pro AML zákon. Podle něj je třeba přijímat anonymní oznámení,“ upozorňuje Hradský.