Každý pátý český dům je určený k rekreaci
Češi jsou národem chatařů a chalupářů. V České republice se nachází kolem 430 000 rekreačních objektů, včetně domků v zahradních koloniích. Odborníci tvrdí, že zhruba každý pátý český dům je určený k rekreaci, což svědčí o oblíbenosti chalupaření.
Zhruba 40 % obyvatel České republiky nejraději tráví dovolenou na chalupě a nemají potřebu vyrazit nikam do zahraničí. Češi si své víkendové obydlí kupují v dojezdové vzdálenosti, až 42 % z nich se nachází do 20 km od stálého obydlí, a pouhých 10 % chalupářů dojíždí více než 100 km.
Nejoblíbenějšími místy pro chataření jsou střední Čechy, zejména okolí řeky Sázavy, kde rádi tráví své víkendy Pražané. Druhým oblíbeným místem jsou blízké Krkonoše, a na třetím místě se umístily Krušné hory, následované malebnými jižními Čechami a původně vylidněnými pohraničními oblastmi poblíž Německa a Rakouska.
„V posledních letech došlo ke zvýšení poptávky po chatách a chalupách. Tento „boom“ byl odstartován pandemií covidu a novými pracovními trendy, jako je práce na dálku. Někteří lidé objevili i trend dlouhodobého bydlení na chalupě, protože rekreační nemovitost mimo město je levnější než dům nebo byt ve městě,“ říká Irena Jakobová, specialistka ze společnosti FinGO a pokračuje: „Ekonomicky složitá doba však „chalupářský boom“ zastavila a někteří majitelé si uvědomili, že tento styl života jim vlastně ani nevyhovuje, a tak opět začali své chaty a chalupy prodávat.“
„I přesto, že ceny chat a chalup na realitním trhu klesají, je důležité pamatovat na jejich hodnotu a s tím spojené riziko stavu, kdy nemovitost není dostatečně pojištěná. Atraktivita prostředí, kde chata nebo chalupa stojí, nemá na cenu pojištění vliv. Hlavním faktorem pro stanovení pojistné částky je cena stavebních materiálů a cena prací případných oprav – obě dvě neustále stoupají,“ dodává Irena Jakobová.
REKLAMA
V roce 2022 byla pro rekreační nemovitosti nejčastější příčinou pojistných škod nedbalost. Následovaly události spojené s neprokázaným zaviněním a technickými závadami. Méně častými příčinami byly úmyslné zapálení a problémy s komíny. Mimořádné příčiny, manipulace s hořlavými látkami a výbuchy byly nejméně časté, ale i takových událostí vzniklo celkem na 350.
Co se týče finančních nákladů, největší zátěž představovaly škody z požárů. Celkový objem škod způsobených požáry se vyšplhal na více než 3,5 miliardy Kč. Průměrná škoda z jednoho požáru činila 676 tisíc Kč. Dále bylo zaznamenáno přes sedm tisíc událostí způsobených povodněmi s celkovým objemem 451 milionu Kč a průměrnou škodou 61 tisíc Kč.