Jak rostla česká satelitní městečka? Prohlédněte si je z ptačí perspektivy
Satelitní městečka jsou uměle vytvořené sídelní celky nacházející se typicky v blízkosti velkých měst. V Česku začala nejintenzivněji vznikat na přelomu tisíciletí, zejména v okolí Prahy a Brna. Kvůli nekoncepčnímu způsoby jejich výstavby však obyvatelé těchto čtvrtí mnohdy zápolí se špatnou občanskou vybaveností či nedostatečnou dopravní obslužností.
„Na leteckých snímcích si lze povšimnout mozaikovité zástavby, která je pro strukturu satelitů typická. Jejím rozrůstáním vznikla v případě řady českých suburbií takzvaná sídelní kaše. Ta mnohdy nemá vlastní centrum ani přirozené propojení s původní zástavbou daného sídla,“ komentuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která za využití vlastních letadel pravidelně snímkuje celé území České republiky.
Digitalizace stavebního řízení
Ačkoli již v současnosti překotná výstavba satelitních městeček dřívějším tempem nepokračuje, rezidenční suburbia jsou stále živým tématem. S budoucím koncepčním rozvojem těchto lokalit by v příštích letech měl pomoci i projekt digitálních technických map (DTM). Ty obcím nabídnou přehledné zobrazení objektů základní prostorové situace a sítí technické a dopravní infrastruktury. „Digitální technické mapy pomohou zlepšit jak plánování dalšího rozvoje obce, tak i rozhodování o nutných investicích do oprav a údržby stávajícího majetku,“ popisuje Drahomíra Zedníčková.
Stavět satelitní městečka na do té doby zemědělsky využívané půdě bylo pro developery v minulosti jednodušší než využít dostupné parcely uvnitř obcí a měst. Ty jsou totiž často zatěžkány složitými vlastnickými poměry a projekty tak narážejí na dlouhé povolování. DTM a s nimi spojená celková digitalizace stavebního řízení by však v příštích letech měla pomoci řešení těchto problémů akcelerovat.
Časosběrné fotografie srovnávající růst vybraných satelitních městeček najdete na tomto odkazu.