Stavebnictví v listopadu zklamalo. Škodí mu vysoké úrokové sazby i neochota vlády stavět „hladové zdi“
Stavebnictví v listopadu zklamalo. Meziročně se propadlo o 6,5 procenta, což značí jeho největší pokles od letošního dubna. Stavebnictví dusí vysoké úrokové sazby a investiční nejistota, kteréžto oba faktory jsou důsledkem zejména mimořádně vysoké inflace uplynulých více než dvou let. Inflace současně podvazuje poptávku po vlastnickém bydlení v důsledku vysokých úrokových sazeb hypoték. K trvalejším nepříznivým trendům se loni v listopadu přidalo nevlídné, deštivé počasí, které rovněž brzdilo stavební práce.
V útlumu stavebnictví se promítá také neochota vlády, kladoucí důraz na ozdravení veřejných financí, poskytnout ekonomice výraznější impuls k ekonomickému růstu stavěním „hladových zdí“, tedy masivními investicemi například do infrastrukturních projektů. Produkce infrastrukturního, resp. inženýrského stavitelství se i proto v listopadu propadla o 3,9 procenta.
Pozemní stavitelství se ovšem propadlo ještě výrazněji, meziročně o 7,7 procenta. Počet dokončených bytů byl meziročně o takřka pětinu nižší, zejména kvůli propadu jejich počtu v rodinných domech. Rezidenční výstavba naráží kromě drahých úvěrů také na stále poměrně vysoké ceny stavebních materiálů, v nichž se zrcadlí předně růst cen energií a ochromení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, které nastaly v důsledku odeznívání covidové pandemie a propuknutí války na Ukrajině.
Stavebnictví za loňský rok celkově poklesne o 2,5 procenta, letos by se mělo vrátit k mírnému růstu, zejména díky zkrocení inflace a poklesu úrokových sazeb. Z hlediska České národní banky je pokles stavební produkce jedním z důvodů, aby letos razantněji redukovala své základní úrokové sazby.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank