Přinese růst reálné mzdy a životní úrovně dostupnější nemovitosti?
Praha a pražské nemovitosti v současnosti patří mezi nejhůře dostupné místo pro život. Konkrétně tedy pro nákup nemovitosti k bydlení. Překotný růst cen v poslední dekádě a také vývoj v posledním roce znamenal, že je Praha jedním z nejméně dostupných míst k bydlení v Evropě. A to z hlediska cen nemovitostí.
Za posledních pět vzrostly ceny nemovitostí o 50 % a ceny nájmů vzrostly o třetinu. Oproti tomu růst reálné mzdy se v posledních několika letech zastavil a mírný nárůst vykázal až v letošním roce. A v minulém roce reálné mzdy díky vysoké inflaci klesaly. Hrubé mzdy sice vzrostly a to za posledních pět let také o několik desítek procent. Ale v reálném vyjádření od roku 2022 mzdy klesají.
To by se mohlo ale změnit v druhé polovině letošního roku. Inflace se přiblížila k 2% hranici a ČNB vidí situaci poměrně pozitivně. Proto také při posledním zasedání Rady došlo k dalšímu snížení úrokových sazeb a čeká se, že sazby budou v letošním roce dále klesat. To by tak mohlo znamenat další oživení české ekonomiky. Které bude mimo jiné spojené i s růstem nominálních a pravděpodobně i reálných mezd.
Vyšší reálná mzda znamená dostupnější bydlení
S růstem reálných mezd a také s růstem životní úrovně by snad mohlo postupně dojít k tomu, že nemovitosti budou dostupnější. A to nejen z hlediska hypoték, ale také z hlediska celkové životní úrovně domácností. Které si snad budou moci opět dovolit vlastní bydlení.
Takový optimistický výhled růst reálných mezd má ale hned několik háčků. Tím prvním je poměrně napnutý český realitní trh. Který si libuje v růstu cen. A to především z důvodu nerovností mezi poptávkou a nabídkou po nemovitostech. Vyšší reálné mzdy budou také znamenat vyšší poptávku po nemovitostech, a mohou tak opět vytvořit tlaky pro růst cen. Rozhodně tak automaticky neznamená, že růst reálných mezd přinese dostupnější bydlení.
REKLAMA
Problémem totiž je fundamentální nedostatek nových nemovitostí na českém realitním trhu. A tento nedostatek nového bydlení, které by vznikalo dostatečně flexibilně v místech, kde je největší poptávka po vlastnickém bydlení, je hlavním faktorem růstu cen. Tedy především v Praze, ale také v dalších velkých městech. Levné nemovitosti v okrajových a vyloučených lokalitách nedokáží zlepšit dostupnost v Praze. Dostupnost v Praze ale hodně limituje jak stavební zákon, tak i další regulace hlavního města. Dělá Praha pro podporu vlastnického bydlení dostatek? Pravděpodobně ne.
Určité změny může přinést nový stavební zákon, který urychluje stavební řízení a může v horizontu několika let přinést na trh více nových nemovitostí. Zatím je ještě brzy na konečně hodnocení tohoto nového zákona. Odborníci se ale shodují v tom, že dokonalé to rozhodně není a nejspíše ani nebude. Uvidíme, jaká bude realita v druhé polovině tohoto roku.
Alternativa k hlavnímu městu
Alternativou k hlavnímu města se tak stávají především jeho okrajové části, staré nemovitosti a malé obce v okolí Prahy. S rozvojem kultury dálkové práce a standardu home office by se ale alternativou mohla stát vlastně celá Česká republika a nejen ta. Data o pohybu obyvatel tomu ale zatím nenasvědčují, stále se stěhují lidé spíše za prací, než aby se práce stěhovala s nimi.
Je ale možné uvažovat o tom, že právě toto by mohlo znamenat zásadní vliv na vývoj dostupnosti nemovitostí. Nemovitosti v okrajových částech ČR i v menších městech Česka jsou totiž mnohem dostupnější než ty pražské. Navíc okresní města často nabízí velmi srovnatelnou občanskou vybavenost, školky i školy jsou dostupnější, doktora i zubaře na pojišťovnu také často najdete snadněji než v Praze.
V dohledné době to ale nevypadá to na, že by mělo k takovému obratu dojít. Praha zůstává stále velmi atraktivním místem pro život a to nejen mladých. A stěhování za prací do Prahy je motivováno nejen pozicí hlavního města, ale také nízkou nezaměstnaností a rozličností pracovního trhu v Praze.