ČKAIT: Je nutné zastavit zpomalování a ohrožení stavebnictví. Digitalizace však není jediným problémem

^REKLAMA

Problémy s jeho funkčností, potíže s Informačním systémem stavebního řízení (ISSŘ) či Národním geoportálem územního plánování negativně ovlivňují efektivitu českého stavebnictví. Úpravy, které ČKAIT navrhuje, jsou nutné k tomu, aby se povolování staveb skutečně zjednodušilo, urychlilo a neprodražilo. S těmito návrhy na zákonné úpravy se vedení Inženýrské komory zúčastnilo jednání nového týmu na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR), které proběhlo v pondělí 7. října.

 „ČKAIT požaduje tzv. širší bypass než ten základní, který byl předložen na pondělním jednání. Nestačí zjednodušit práci úředníkům na stavebních úřadech. Přechodné období musí platit pro všechny. Není možné diskriminovat stavebníky, kteří neměli dostatečný čas přizpůsobit se požadavkům nových prováděcích vyhlášek vydaných až letos v květnu a červnu. Problémy navíc nejsou jen na straně ISSŘ, ale také v Portálu stavebníka. Navrhujeme tedy doplnění návrhu v tom smyslu, aby bypass reagoval skutečně na všechny aktuální problémy spojené s tím, že ve stejný okamžik byla zahájena rozsáhlá digitalizace i začala účinnost nového stavebního zákona. S obdobným požadavkem zde vystupovali i zástupci Hospodářské komory a Svazu měst a obcí,“ uvedl Robert Špalek, předseda ČKAIT po pondělním jednání.

V jeho závěru bylo předběžně dohodnuto, že Vládě ČR bude 16. října předložen bypass jak v základní, tak i v širších variantách.

Zavedení přechodného období pro užívání Portálu stavebníka však není jediným zásadním požadavkem Inženýrské komory. Co nejdříve je třeba přistoupit k nutné revizi všech stávajících přechodných ustanovení nového stavebního zákona (NSZ) a také k novelizaci vyhlášky o dokumentaci staveb. To jsou tři hlavní body, s nimiž se ČKAIT jako nejsilnější profesní organizace ve stavebnictví s více než 32 tisíci členy obrací na Martina Kupku a bude se také obracet na nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka. Oba dva jsou pro nejbližší vývoj v digitalizaci stavebního řízení i pro úpravy stavebního zákona klíčovými hráči.

^REKLAMA

V pondělí 7. října byl předložen návrh pouze tzv. základního bypassu, který byl zaměřen čistě jen na Informační systém stavebních řízení (ISSŘ) používaný stavebními úřady. Opomíjí přitom problémy samotných stavebníků, kde dochází ke kontaktu veřejnosti se stavebním úřadem, tj. přímo na Portálu stavebníka. Má-li se však podle Komory udělat plnohodnotný bypass, je potřeba myslet na zachování právní jistoty úplně všech účastníků výstavby.

Stavebník se musí od 1. července 2024 procesně řídit novým stavebním zákonem. Z toho mimo jiné vyplývá povinnost podat kompletní projektovou dokumentaci opatřenou elektronickým autorizačním razítkem autorizované osoby nejpozději s žádostí vždy prostřednictvím Portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací, a to jak pro posouzení a rozhodnutí stavebními úřady, tak pro vyjádření všech dotčených orgánů.

Tato zdánlivě drobná změna celý proces získání povolení záměru pro stavebníky významně komplikuje, prodlužuje a prodražuje. V některých specifických případech přímo znemožňuje povolit nebo dokonce kolaudovat stavbu. Vztahuje se totiž nejen na stavební zakázky, které budou připravovány za platnosti nové právní úpravy, ale i na ty, které byly připraveny, a dokonce povoleny do 30. června 2024. Nová právní úprava často vyžaduje změnu uzavřených smluvních povinností mezi účastníky a vyvolává tím silnou právní nejistotu, a to nejen u veřejných zakázek.

ČKAIT bude usilovat o to, aby Vláda ČR zvolila co nejdříve tzv. široký bypass, který by umožnil, že po celé přechodné období, tedy do 30. 6. 2027, bude možné paralelně k Portálu stavebníka podávat po přechodné období žádosti včetně projektové dokumentace i datovou schránkou či jinou elektronickou formou. Šlo by o jednu z variant zákonem definovaného tzv. listinného podání, a to jak na dotčené orgány, tak i na stavební úřady. Tím by se vyřešila současná situace, kdy jistě dobře míněná snaha o zjednodušení stavebního řízení zatím přináší pravý opak. ČKAIT preferuje elektronickou formu, která se stala oblíbenou již před 1. 7. 2024 a která se úspěšně používala při komunikaci s dotčenými orgány již před platností NSZ.

Existují minimálně čtyři zásadní důvody, proč nestačí původně navrhovaný základní bypass, ale je nezbytný tzv. široký bypass:

• Portál stavebníka v mnoha směrech nefunguje v souladu s právními předpisy a ještě v září nebyla řada dotčených orgánů do systému připojena.
• Povinnost opakovaně vkládat kompletní projektovou dokumentaci na digitální úložiště v postupných verzích podle toho, jak se bude upravovat podle vyjádření dotčených orgánů, bude velmi pracné pro stavebníky i úředníky a bude i mimořádně náročné na velikost tohoto úložiště. (Pokud se bude dokumentace upravovat podle požadavků často desítek dotčených orgánů, bude muset být na digitální úložiště nahrána v desítkách kompletních verzí. Pracovat s takto velkými daty s ohledem na kolísavou rychlost internetového připojení nemusí být na celém území ČR snadné. Navíc je to zbytečná zátěž všech účastníků, zejména projektantů a úředníků.)
• Existují i mimořádné případy, například vážná nemoc, úmrtí nebo dlouhodobá nepřítomnost projektanta dokumentace vypracované a orazítkované do 30. června 2024 v listinné podobě. Tuto projektovou dokumentaci již stavebník nemůže přiložit k žádosti o povolení stavby, neboť dlouhodobě v zahraničí pobývající, vážně nemocná nebo zemřelá osoba nemůže získat ani použít elektronické autorizační razítko (EAR) a splnit další požadavky ISSŘ.
• Pokud by se měly podle NSZ a nově nastavených procesů digitalizace povolit či zkolaudovat stavby připravované před účinností NSZ a před publikováním prováděcích předpisů ve Sbírce zákonů, musí se v mnoha případech změnit smluvní vztahy mezi zhotovitelem a zadavatelem. To může být kritický problém zejména u veřejných zakázek!

Diskutovat o oprávněnosti požadavku ČKAIT na široký bypass je možné jedině za podmínky, že na úrovni MMR, potažmo Vlády ČR, bude garantována bezchybná funkcionalita Portálu stavebníka, bude garantována dostatečná rychlost internetového připojení na celém území ČR, bude zamezeno diskriminaci stavebníků v mimořádných případech a bude vyřešeno, jak minimálně u veřejných zakázek změnit rozsah plnění, aniž by mohl nevybraný účastník toto výběrové řízení úspěšně napadnout u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To vše nejpozději k 1. 11. 2024.

^REKLAMA

 „Podat žádost je nyní pracnější, trvá to déle a prodražuje cenu projektové dokumentace. Stavebníci i úředníci se v Portálu stavebníka většinou ztrácí. Proto by mělo v přechodném období být na rozhodnutí stavebníka, zda použije tento systém nebo podá listinnou žádost i projektovou dokumentaci. Dovolím si připomenout, že podle zákona je za listinnou podobu považována i datová schránka či jiná elektronická komunikace. Až bude Portál fungovat tak, jak má, stavebníci ho budou chtít používat i dobrovolně. Nikdo se nechce vracet k balíkům papírové dokumentace. Nyní je to ale nezbytná alternativa něco jako náhradní doprava, když vykolejí vlak,“ vysvětluje František Konečný, místopředseda ČKAIT.

Cílem Inženýrské komory zjednodušeně je, aby v přechodném období bylo možno dokončit všechny stavební záměry, jejichž příprava byla zahájena před 1. 7. 2024, podle předchozí právní úpravy. To uklidní situaci, ukončí současnou paralýzu celého oboru stavebnictví a vytvoří prostor pro dotažení a nápravu problémů spojených s novým stavebním zákonem. „Požadujeme, aby bylo možné záměry staveb projednávat plynule i před dokončením nápravy současného stavu digitalizace, a to bez právní nejistoty na straně projektantů i stavebníků,“ dodává Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Už na konci srpna 2024 bylo zpracováno společné stanovisko inženýrských organizací sdružených v SIA, v němž byla požadována novela přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu. Ta se měla stát tzv. bypassem pro překlenutí současné právní nejistoty. Úprava, kterou ČKAIT nyní navrhuje, by měla umožnit podávat žádosti o povolení stavby v listinné podobě (listinnou podobou je v tomto případě i podávání pomocí datových schránek či jinou elektronickou komunikací) v rozsahu i obsahu jako před 1. červencem 2024.

Od 1. července 2024 není možné podat dříve zpracovanou projektovou dokumentaci ani v listinné podobě, ani datovou schránkou (současné právní předpisy neumožňují pro tento účel papírové výkresy autorizovaně konvertovat do digitální podoby), ale pouze přes Portál stavebníka. To je zásadní problém.

„I když na začátku srpna proběhlo několik jednání mezi ČKAIT a MMR, tento požadavek nebyl akceptován. Komora proto akcentovala nutnost přechodného období dalším otevřeným dopisem s návrhem na novelu NSZ ze 14. srpna. Nyní již odvolaný ministr Bartoš odpověděl hned 19. srpna, že toto není možné. Komora se bude i nadále snažit tento požadavek prosadit. Při projednávání v Senátu ČR dne 21. srpna legislativní změnu přechodného období požadovali i senátoři. Se stejným požadavkem se obrací na ministerstvo i zástupci měst a obcí, i úředníci stavebních úřadů, kteří dokonce hrozili i stávkou. Přijmout novelu NSZ ve stavu legislativní nouze požadovali i všichni členové SIA (Komora je jedním z jejich dvanácti členů). Společně jsme se dalším otevřeným dopisem obrátili na celou vládu ČR,“ shrnuje kroky ČKAIT její místopředseda Radim Loukota.

Digitalizace stavebního řízení však není jediným problémem, který s účinností NSZ dopadá na celé české stavebnictví. Komora v podkladech pro ministra Kupku i nového ministra MMR zároveň upozorňuje na nutnost novelizovat i některá další stávající přechodná ustanovení nového stavebního zákona. Problémy zatím masivně vznikají od 1. 7. 2024 při kolaudaci staveb povolených ještě podle starého stavebního zákona, které sice mohou být věcně dokončeny podle technických požadavků dřívějších předpisů, ale procesně se kolaudují podle nového stavebního zákona.

ČKAIT také požaduje, aby byl prodloužen termín dokončení staveb podle dokumentace zpracované podle dřívějších předpisů. (Nyní je možné ve stejném termínu povolit i dokončit stavbu procesně sice podle NSZ, ale technicky podle dřívějších předpisů. Pokud bude stavba takto povolena na konci přechodného období, bude se jednat o zmařenou investici, neboť ji již ve stejném termínu nestihne nikdo postavit.)

Další problém, na nějž Komora dlouhodobě upozorňuje, se skrývá v nové vyhlášce č. 131/2024 Sb. o dokumentaci staveb, která je zásadním prováděcím předpisem nového stavebního zákona. Mělo jít o klíčový dokument potvrzující záměr zjednodušit a tím i zrychlit povolovací řízení. To se však zatím nenaplňuje. Vyhláška používá jinou terminologii než nový stavební zákon.

A odchyluje se i od praxe některých dotčených orgánů. Zatímco NSZ rozděluje stavby do čtyř kategorií (například stavba pro bydlení už nemůže být drobnou, ale jednoduchou nebo tzv. ostatní stavbou), příslušná vyhláška se názvoslovím i požadavky od záměru odchyluje. Přijatá struktura nové vyhlášky je zbytečně složitá a je nutné ji zpřehlednit.

„Teprve nyní se začnou naplňovat našeho obavy z přílišného zjednodušení projektové dokumentace pro povolení stavby na úroveň lehce rozšířené dokumentace pro územní rozhodnutí. Zlidovělo již označení DURplus. Ovšem stavebník musí mít kompletní prováděcí, tedy daleko rozsáhlejší dokumentaci ještě před zahájením stavby – to povede opět k prodloužení zahájení výstavby. Navíc, a to je podstata našeho požadavku na změnu, například Hasičský záchranný sbor si již v zákoně vymínil, že se bude vyjadřovat i k prováděcí dokumentaci. Další dotčené orgány jako hygiena, památkáři a další následují. To sice může vést ke zrychlení a zjednodušení povolení stavby, ale velmi negativně – zdražením a prodloužením doby – se to odrazí při realizaci stavby,“ varuje František Konečný, místopředseda ČKAIT. Naráží tím na možnost, kdy do detailní prováděcí dokumentace zasáhnou dotčené orgány. Tím pádem bude třeba tento obsáhlý výstup za značných časových dotací přepracovat – ostatně stejně jako DURplus.

Inženýrská komora proto požaduje, aby se aspoň v kategorii tzv. ostatních staveb (např. stavby občanské vybavenosti nebo pozemní komunikace apod.) praxe vrátila k rozsahu dokumentace na úrovni společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. To se ukázalo jako velmi efektivní už před nabytím plné účinnosti NSZ 1. 7. 2024. Bohužel rekodifikace s ním již dále nepočítá.