Nový trik podvodníků: smyšleným podnájmem ke slevě na dani

Lidí, kteří se snaží si všemožně přilepšit je čím dál tím víc. Daně jsou pro mnoho lidí nepříjemnou povinností, ale často někdo přijde na fintu, jak si dopomoct k nějakým penězům bez velké námahy.

Daně nula, sleva na dani přes 10 tisíc

Stává se, že ten kdo nemá žádný příjem, vykáže pronájem třeba části vlastního bytu. Peníze tím sice nezíská, ale má potvrzení, že má nějaký měsíční příjem. Pak může uplatnit daňovou úlevu na dítě nebo na manželku.

Podmínkou pro uplatnění slevy na dani je, že slevy je, že vyživované dítě musí žít s poplatníkem ve společné domácnosti. 

„V současné době činí daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP), tj. případný daňový bonus, 11 604,- Kč ročně a může jej, až na zákonem definované výjimky, uplatnit poplatník (FO) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, pokud měl ve zdaňovacím období příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), z podnikání (§ 7 ZDP), z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), či z pronájmu (§ 9 ZDP), ve výši alespoň šesti násobku minimální mzdy,“ vysvětluje Tomáš Pacovský, daňový poradce z firmy APOGEO.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen pár kalendářních měsíců ve zdaňovacím období například z důvodu střídavé péče, je možné poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Je-li dítě zdravotně postižené, lze si odečíst dvojnásobek, tedy 23 208 korun ročně.

Ale poplatník, který má peníze jen z pronájmu, nesmí výdaji tyto příjmy převýšit. Dotyčný pak může uplatnit daňový bonus neboli rozdíl mezi daňovou povinností a nárokem na daňové zvýhodnění, pokud jeho výše činí minimálně sto korun a maximálně 52 200 korun.

Za krácení daní půl roku až dvanáct let

Takovou daňovou fintu však odborníci nedoporučují. „Uvedený postup, za jistých okolností, může vést k doměření daně či trestnímu stíhání za krácení daně,“ varuje Pacovský.

Finta je to sice zajímavá a rozhodně neotřelá. Ale vzhledem k trestu, který za krácení daní hrozí, se rozhodně nevyplatí.

Podle paragrafu 148 trestního zákona, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. Trest odnětí svobody na pět až dvanáct let může dostat pachatel, když krácením daní způsobí škodu ve velkém rozsahu.