Bydlení zdražuje rychleji než ostatní životní náklady

Ceny bydlení jsou neúprosné. Rostou. Jen od roku 2005 vzrostly podle dat Českého statistického úřadu o 35 %. Náklady na bydlení jsou v tomto případě počítány stejným způsobem, jakým se posuzují pro přiznání příspěvku na bydlení. Zahrnují veškeré náklady včetně vodného a stočného a energií a pochopitelně též nájemné a obdobné náklady.

Graf 1: Vývoj indexu cen bydlení

Zdroj: Data ČSÚ

Naopak bytové vybavení nastoupilo stejný trend jako ostatní spotřební zboží – a zlevňuje. Od roku 2005 poklesly jeho ceny o 3 %. Nominálně. Podívejme se na data statistického úřadu z jiného úhlu pohledu: Se zahrnutím inflace a růstu mezd.

Náklady na bydlení rostou rychleji než index cen – životních nákladů. Při zahrnutí vlivu inflace se objeví jediný závěr: Náklady na bydlení sice rostou, ale v reálném vyjádření nikoli tak dramaticky, jak se na první pohled jevilo. Od roku 2005 stouply "jen" o 15,8 %.

Graf 2: Vývoj indexu cen bydlení, vody a energií k vývoji indexu cen – životních nákladů

Zdroj: Vlastní výpočty, data ČSÚ

Na druhé straně reálné ceny bytového vybavení, zařízení domácností a oprav poklesly mnohem více, než kolik ukazuje původní statistika. Od roku 2005 se snížily o 16,7 %.

Graf 3: Vývoj indexu cen bytového vybavení, zařízení domácností a oprav k vývoji indexu cen – životních nákladů

Zdroj: Vlastní výpočty, data ČSÚ

Je sice hezké vidět, že celkový dopad růstu cen bydlení a bytového vybavení není tak velký, jak se na první pohled zdálo, přesto domácnosti spíše zajímá, co si mohou koupit za svou mzdu. V tomto pohledu ovšem výsledek je ještě příznivější, neboť inflace rostla pomaleji než mzdy.

Porovnáme-li s vývojem mezd vývoj cen bydlení vč. energií a vody, dostaneme zajímavý výsledek: Ceny se téměř nemění. V Grafu 4 znázorněná regresní křivka sice ukazuje téměř nepatrný růst, z důvodu vysoké kolísavosti mezd v jednotlivých čtvrtletí (která vede ke kolísavosti hodnot indikátoru) nevykazuje téměř žádnou spolehlivost.

Graf 4: Vývoj indexu cen bydlení, vody a energií k vývoji mezd

Zdroj: Vlastní výpočty, data ČSÚ

Zjištění, že se náklady na bydlení vyvíjejí v souladu s vývojem mezd spíše nasvědčuje domněnce, že je český trh již vyspělým trhem, kde nedochází k vyrovnávání mezi příjmy a náklady na bydlení. Dlouhodobě stabilní vývoj podílu nákladů na bydlení a mezd je patrný v ekonomicky vyspělých zemích světa.

Pohled na vývoj cen bytového vybavení vztažený ke mzdám ukazuje výrazné zlevňování, respektive růst životní úrovně domácností, které si mohou dovolit více vybavení, nebo stejné vybavení v poměru ke mzdě o 30 % levnější než v roce 2005.

Graf 5: Vývoj indexu cen bytového vybavení, zařízení domácností a oprav k vývoji mezd

Zdroj: Vlastní výpočty, data ČSÚ

Jak statistiku využít při rozhodování o pořízení vlastního bydlení?

Není vhodné rozhodování o pořízení vlastního bydlení podřídit pouze jednomu či několika málo vybraným ukazatelům. A konec konců, rozhodování o vlastním bydlení není záležitostí pouze ekonomické kalkulace. Přesto lze vyvodit několik závěrů na základě uvedených statistik.

Stabilní podíl mezd na nákladech na bydlení lze využít jako vhodný vstup při dlouhodobém porovnávání nákladů nájemního bydlení. Pozor ale na skutečnost, že indikátor zahrnuje i náklady na energie a vodu, které porostou stejným tempem i pro vlastnické bydlení. Závěrem je, že je vhodnější pro indexaci cen nájemného využít spíše růstu (nominálních) mezd než samotnou míru inflace.

Lze samozřejmě využít i odhadu ležícího mezi mírou inflace a růstu nominálních mezd. Složka nákladů na bydlení, která poroste pravděpodobně rychleji, budou ceny energií. Naopak vlivem poklesu nákladů na výstavbu nájemné zřejmě neporoste tak rychle jako energie.

Bytové vybavení bude pravděpodobně relativně ke mzdám i nadále zlevňovat. Ceny jsou odvozeny od světových cen, které klesají díky vysoké konkurenci (mohou s nimi zamávat ale ceny surovin), na druhé straně lze očekávat rychlejší růst mezd v Česku vlivem konvergence mezd k západní Evropě.

Vybavení bytu v nájemním bydlení pořizuje buď nájemník, v takovém případě do rozhodování o vlastnickém bydlení zlevňování nemá příliš prostoru vstupovat, pokud je ale pronajímán již vybavený byt, odkladem pořízení vlastního bydlení lze zejména relativně ke mzdě pořídit vybavení levněji. Záleží samozřejmě na výši nájemného a do jaké míry je v něm promítnut nájem movitého vybavení.

Pozor na kuřata!

Uvedené závěry vyplývají ze statistik. A jak to se statistikou bývá, když sním jedno celé kuře a čtenář nic, já budu přejedený, čtenář hladový, přestože jsme se v průměru oba velmi dobře najedli.