Pojišťovny podle sdělení České asociace pojišťoven vyplatily za uplynulých 15 let pojistná plnění v objemu 90 mld. Kč jen za škody způsobené živelní událostí. ČAP ale již neuvádí, kolik pojišťovny nevyplatily, protože lidé byli špatně pojištěni. A takových není málo.
„Bohužel živelní katastrofy odkrývají i chyby, jež klienti při sjednání pojištění dělají. Nejčastější z nich je podpojištěnost majetku, které se ukazuje jako problém zejména u zastaralých pojistných smluv," uvádí Marcela Kotyrová, manažerka pro komunikaci a vzdělávání ČAP.
Mít pojištěný majetek za pár korun není vždy výhra. Dalo by se to přirovnat k přesvědčení mnoha lidí, že když mají uzavřené penzijní připojištění, budou na důchod dostatečně zajištěni. Rizik "levné" pojistné smlouvy může být celá řada – od nízké pojistné částky, přes úzké krytí rizik, po devalvujících výluk z pojištění. V případě pojistné události spláče špatně pojištěný nad výdělkem (tedy, nad pojistném plnění).
Tabulka 1: Počet hlášených škod a jejich výše za uplynulých 15 let
|
Počet hlášených událostí |
Škody |
|
|
Povodně |
280 000 |
53 mld. Kč |
|
Vichřice a krupobití |
240 000 |
8,5 mld. Kč |
|
Sníh na střechách |
88 000 |
2,9 mld. Kč |
Zdroj: ČAP
Živelní události jednoznačně nepatří mezi nejčastější původce škod. Kupříkladu zloději navštěvují domácnosti mnohem častěji než velká voda. Škody způsobené živelnými událostmi ale patří bezkonkurenčně k nejvyšším. Lehne-li dům či byt popelem, nezbyde ani to, co po sobě zanechá sebedůkladnější zloděj.
Tablka 2: Největší živelní události od roku 1997
|
Rok |
Živelná událost |
Počet pojistných událostí |
Výše škod (tis. Kč) |
|
1997 Červenec |
Povodně na Moravě |
115 763 |
9 740 321 |
|
2000 Březen |
Povodně v Čechách |
7 846 |
2 106 416 |
|
2002 Srpen |
Povodně v Čechách |
81 618 |
34 885 859 |
|
2006 Březen |
Povodně v Čechách |
14 216 |
779 629 |
|
2007 Leden |
Orkán Kyrill |
78 062 |
2 098 838 |
|
2008 Březen |
Vichřice Ema |
36 682 |
1 278 897 |
|
2009 Červen |
Povodně v Čechách |
17 017 |
1 989 104 |
Zdroj: ČAP
Není živelní událost jako živelní událost
Pojistit se proti živelním událostem není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pojišťovny si definují jednotlivé pojmy jako "oheň", "povodeň", "záplava", "úder blesku" a další v pojistných podmínkách. Teprve po pochopení těchto pojmů může být pojištěný klidný, že je dobře pojištěn.
Většina pojišťoven již nerozlišuje mezi povodní a záplavou, resp. obě tato rizika zahrnuje do smlouvy současně. To usnadňuje volbu a zpřehledňuje smlouvu pro většinu pojištěných. Pro lidi s nemovitostmi v povodňových oblastech to ale žádná výhra není. Pojišťovna je na riziko povodně nepojistí, ale pokud nerozlišuje povodeň a záplavu, nepojistí je ani proti záplavám.
| "Povodeň lze definovat jako zaplavení místa pojištění vodou, která se přechodně vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží. Oproti tomu za záplavu je považováno, pokud dojde k zatopení pojištěného objektu, proudící nebo stojící vodou i z jiných příčin, než z důvodu povodně." (ČAP) |
|---|
Pojištění proti ohni také nemusí krýt všechny škody vzniklé v souvislosti s požárem. Vyhoří-li soused bydlící pod vámi, ale plameny se nedostanou až do vašeho bytu, který bude "pouze" poškozen kouřem ze sousedova ohně, nejedná se o škodu způsobenou ohněm. Stejně tak vyhoří-li soused nad vámi a váš byt poškodí voda hasičů likvidujících požár. V takovém případě buď musíte mít kryta i tato rizika v pojistné smlouvě, nebo požadovat náhradu škody po sousedovi. A pokud soused nemá dostatečné pojištění odpovědnosti za škody ani dostatek vlastních zdrojů na vaše odškodnění…
| "Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové místo opustil a šíří se vlastní silou nebo pachatelem." (ČAP) |
|---|
Podobných nuancí, kliček a "možností, jak získat "slevu" za zúžení počtu krytých rizik" je mnohem více. Vždy je nezbytné číst definice jednotlivých živelních událostí v pojistné smlouvě a přiložených pojistných podmínkách. Definice se mohou vzájemně lišit – a ani obecné definice poskytované Českou asociací pojišťoven nejsou pro pojišťovny směrodatné, natož závazné. Levné pojištění se pak může prodražit.
Na kolik pojistit nemovitost?
Nejčastější chybou v pojistných smlouvách je nízká pojistná částka. Nemovitosti jsou tzv. podpojištěné. V praxi to znamená, že při totální škodě na rodinném domě klient dostane od pojišťovny sjednanou pojistnou částku, nikoli hodnotu nemovitosti. Stejně tak při částečné škodě se plnění patřičně zkrátí.
Příklad: Je-li hodnota nemovitosti 2 mil. Kč a pojištěna je na 1,5 mil. Kč, při jejím kompletním zničení pojistnou událostí dostane pojištěný jen 1,5 mil. Kč. Pokud dojde ke škodě ve výši 1 mil. Kč, pojišťovna zkrátí pojistné plnění na 750 tis. Kč.
Pojištění nemovitostí a domácností by se podle názoru České asociace pojišťoven mělo aktualizovat pravidelně nejpozději po pěti letech, přičemž pokud dojde ke zvýšení hodnoty pojištěných věcí, mělo by dojít k inovaci pojištění následně poté.
Tip:
Jak správně odhadnout cenu pojišťované nemovitosti?
Vstoupit do diskuze
0 komentářů