Developeři se na aukci opět „předvedli“

Developerské společnosti se již podruhé v krátké době předvedly, jak si představují seriózní jednání s klientem. Druhá aukce bytů, kterou organizovaly realitní kanceláře Gavlas a Professionals, dopadly prakticky stejným fiaskem jako ta první. Jediným rozdílem bylo, že na první aukci lákali developeři klienty 60% slevami, nyní to bylo „pouze“ 40 %. V obou případech se však ukázalo, že jde o pouhý laciný marketingový trik, který nemá s realitou moc společného.

Slevy od developerů jsou jen pohádkou

Již první aukce skončila pro mnohé klienty rozčarováním nad tím, že developerské firma, s níž podepsali rezervační smlouvu na vydraženou nemovitost, odstoupila od smlouvy. Důvodem byla nižší cena, než si společnost představovala, a to i přesto, že v některých případech byla konečná cena dvojnásobně vyšší, než cena vyvolávací. Na aukci, která proběhla minulý týden, byla situace podobná. Klienti sice vydraží nemovitost za určitou sumu, nakonec ale musí jednat s developerem o tom, za jakou sumu jim společnost danou nemovitost skutečně prodá. A často jim ji zkrátka developer neprodal.

Společnosti nabízející nemovitosti zřejmě předpokládaly, že dražitele opijí rohlíkem ve formě slev „až 40 %“, a když už je na aukci dotáhnou, lidé nakonec přistoupí i za vyšší cenu, než jakou si vyjednali při licitování. Nebo zkrátka počítaly s tím, že se kupci o nemovitosti poperou takovým způsobem, že překonávání limitních cen nebude problém. Bohužel se nevyplnilo ani jedno, ani druhé a teď je na světě blamáž.

Osobně se divím také kupujícím, kteří na takovou aukci jdou. Jejich počet byl každopádně nižší než v první aukci, dokonce více než o polovinu. I zde je pravděpodobně vysvětlení jednoduché, většinu účastníků tvořili zástupci jiných realitních kanceláří a developerů, kteří si prostě přišli obhlédnout konkurenci. Jinak si pohnutky těch, kteří by přišli na aukci, kde developeři odmítnout prodat polovinu vydražených bytů, nedokážu vysvětlit.

Přečíst musíš, podepsat můžeš

Určitý podíl viny na nedorozumění mají i potenciální klienti, resp. dražitelé, kteří si předem nezjistili podmínky aukce. Zejména když nešlo o první aukci organizovanou zmiňovanými společnostmi a podmínky byly prakticky stejné. Je to jako s podpisem jakékoli smlouvy. Předtím, než něco podepíšeme, měli bychom si zjistit, jaké jsou podmínky a případné nesrovnalosti se pokusit vyřešit ještě předtím, než dojde k nedorozumění.

^REKLAMA

Nemalou vinu na tomto humbuku pak mají také organizátoři aukce. Ti sice velmi rádi propagují skutečnost, že developerské společnosti nabízejí byty do aukce se slevou blížící se polovině katalogové sumy, ale minimální cenu, za níž jsou developeři ochotni svou nemovitost prodat, již taktně zamlčí.

Samotní organizátoři přiznávají, že nízké vyvolávací ceny jsou marketingovým tahem, který má přilákat lidi. Pak by ale měl organizátor myslet také na to, aby byly podmínky aukce jasně stanoveny (i s minimálními cenami developerů) a aby měli všichni účastníci dostatek času na jejich detailní prostudování. Zejména když lidi nalákali na něco, co není úplně pravdou. Při první aukci dokonce lidé neměli na prostudování aukčních podmínek příliš mnoho času, protože zájemců přišlo více, než organizátor očekával. A tak bylo detailní přečtení a nalezení všech chytáků trochu problém.

Organizátor nicméně argumentuje tím, že v zahraničí, kde jsou aukce nemovitostí běžnější, se vyvolávací cena vůbec neurčuje. Proč tedy byla vyvolávací cena u nás tím největším tahákem, je poněkud otázkou. A proč nebyli kupující o existenci limitních cen a jejich výše obeznámeni s dostatečným předstihem, ale až po aukci? To ví jen pořadatel.

Nejsme připraveni?

Pak je to už asi jen tím, že „český trh na to není přiipraven,“ jak se vyjádřil Pavel Rejchrt, předseda představenstva společnosti Finep Holding pro Hospodářské noviny. Ano, český trh na to skutečně není připraven, i když je to skutečně s podivem. Lidé už by si konečně měli zvyknout na to, že ve většině případů dnes zkrátka nedostanou to, za co si zaplatí (je jedno, jestli jde o produkty, nebo služby) a sliby o nízké ceně a zároveň uspokojivé kvalitě z reklamních letáků a prospektů nebudou realitou. A nejspíše si již zvykají a berou to s dostatečným humorem, což dokazuje také příspěvek jednoho čtenáře v diskusi pod článkem na webu Hospodářských novin: „Prodám staré vytahané tepláky, za cenu tak kolem 2000. Obávám se ale, že trh na to není dostatečně připraven.“ K tomu není co dodat.

Situace na aukci bytů je odrazem celého realitního trhu v ČR, kdy developerské společnosti nejsou ochotny, i přes nezájem lidí o koupi nemovitostí za přemrštěné ceny byty a domy kupovat, razantněji snížit jejich ceny. Raději pozastaví plánované projekty nebo budou dokola opakovat fráze o zotavení trhu a očekávaném růstu cen v nejbližších měsících. Nebo prostě budou hledat různé způsoby, jak potenciální klienty nalákat na sliby o nižších cenách, které se nakonec ukážou liché. Nevím, jestli je tento způsob úplně ideální, ale podle reakcí účastníků prvních (posledních?) dvou aukcí to nebude to pravé ořechové.