Garanční fond hypoték. Ano či ne?

Hromadný nárůst nesplácených úvěrů může výrazně ohrozit stabilitu bank, což se může v důsledku velmi negativně odrazit na celkovém stavu celé ekonomiky. Není proto divu, že vlády všech zemí pečlivě sledují míru zadlužení obyvatelstva a především podíl nesplácených úvěrů. Globální ekonomická krize a z ní plynoucí nárůst nezaměstnanosti měly za důsledek nárůst nesplácených úvěrů napříč celou Evropskou unií a řada zemí na tento negativní vývoj musela zareagovat.

41% zemí EU disponuje garančním fondem

Jedním z opatření, kterými se snažily některé státy čelit masivnímu nárůstu podílu nesplácených hypoték, bylo vytvoření garančního fondu pro držitele hypoték. Z evropské sedmadvacítky v současnosti disponují garančním fondem ekonomiky 11 zemí, viz. tabulka č. 1, přičemž pouze v Irsku, Holandsku a Lucembursku tyto fondy fungovaly ještě před začátkem hypoteční krize. V ostatních zemích tyto instituce vznikaly v rámci nejrůznějších protikrizových balíčků. 

Tabulka 1: Garanční fondy v zemích EU

Zdroj: Deloitte: The role of government in EU real estate markets
 

Ať už se jedná o garanční fondy zřízené vládami jednotlivých zemí, nebo se jedná o iniciativy komerčních subjektů, základní principy fungování jsou si zpravidla velmi podobné. Nárok na podporu z garančního fondu získá dlužník, který se ocitl ne vlastní vinou v situaci, kdy není schopen splácet hypoteční úvěr (nejčastěji z důvodů ztráty zaměstnání), přičemž další nutnou podmínkou je fakt, že nemovitost využívá k vlastnímu bydlení. Podpora z garančního fondu má ve většině případů podobu zvýhodněné nebo dokonce bezúročné půjčky, kterou fond žadateli vyplatí jednorázově nebo v pravidelných měsíčních výplatách. Finanční pomoc je zpravidla časově omezena a po uplynutí určité „ochranné“ lhůty je dlužník povinen vypůjčenou částku v pravidelných splátkách fondu splatit.

Jednou ze zemí, kde byl garanční fond v rámci protikrizových opatření zaveden, je Polsko. Polská vláda poskytuje lidem, kteří v období od 1. července do 31. 12. 2010 přišli/přijdou o zaměstnání, nebo byli nuceni ukončit podnikání, speciální bezúročné půjčky v hodnotě 3000 až 7300 Kč měsíčně po dobu maximálně 12 měsíců. Výše státní pomoci závisí na individuální situaci každého žadatele, přičemž žádost může podat každý nezaměstnaný s výjimkou těch, kteří byli propuštěni z disciplinárních důvodů. Po uplynutí dvou let od poskytnutí jsou příjemci pomoci povinni tuto půjčku začít splácet a mají na to maximálně 10 let.

Plusy a mínusy garančního fondu

Garanční fond je primárně možné chápat jako nástroj na podporu finanční stability lidí s hypotékou a přeneseně celé ekonomiky. Zejména v období ekonomické recese a nárůstu nezaměstnanosti. Žadatele o hypotéku tvoří zpravidla střední a vyšší střední třída, která je motorem každé ekonomiky. Hlavní rolí fondu je pomoci těmto lidem dočasný výpadek příjmů a především vyhnout se nestandardním řešením v podobě nebankovních půjček a spotřebitelských úvěrů, které hrozí pádem do dluhové pasti.    

Garanční fond na druhou stranu může mít za důsledek nárůst tzv. morálního hazardu. Lidé díky existenci této instituce se začnou chovat lehkovážněji a budou mít sklony podceňovat možná rizika spojená s pořízením bydlení na úvěr. Navíc snadno dostupná a levná pomoc z garančního fondu může způsobit, že se klient nebude snažit dostat se z nepříznivé situace vlastními silami a bude stále více spoléhat na pomoc „zvenčí“.

Garanční fond  v ČR 

Záchranou síť v podobě garančního fondu český hypoteční trh postrádá. Návrh na založení státního garančního fondu se pokoušeli na začátku letošního roku prosadit poslanci ČSSD. Návrh novely zákona o Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB) předpokládal, že by si lidé, kteří přišli o zaměstnání a mají potíže se splácením hypotéky, mohly u SFRB zažádat o zvýhodněnou půjčku až do výše 150 000 Kč. Vláda tento návrh zamítla. Důvodem byl především „nedostatek prostředků ve fondu bydlení (SFRB) a také fakt, že schválením zákona by došlo ke znevýhodnění ostatních majitelů hypoték, kteří své úvěry splácí, popřípadě se proti riziku ztráty zaměstnání sami chrání pojištěním úvěru proti platební neschopnosti.“

Nyní myšlenku garančního fondu opět oživili autoři studie Vývoj rezidenčního trhu v roce 2009 – zástupci společností Deloitte a Hyposervis, kteří garanční fond považují jako jeden z nástrojů, jak oživit český hypoteční  a rezidenční trh. Jaký je váš názor na možnost vzniku garančního fondu pro klienty hypotečních bank?