Nestačí vám příspěvek na bydlení? Nechte si „doplatit“!

Cílem sociálního systému v České republice je zajistit prostředky na důstojný život i pro lidi, kteří nejsou z objektivních příčin schopni se o sebe a svou rodinu postarat sami. Výsledek je ale mnohdy takový, že lidé, kteří jsou opravdu ve skutečné nouzi, často ani neví, na jaké dávky a příspěvky od státu mají nárok. Naopak se vytvořila poměrně početná skupina lidí, kteří se v něm pohybují jako ryba ve vodě a dokáží si na státní účet zajistit finančně bezstarostný život.

V souvislost s bydlením jsou poskytovány dvě dávky – v rámci systému státní sociální podpory se jedná o příspěvek na bydlení a v rámci pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení.

Nárok na příspěvek na bydlení mají lidé, jejichž 30 % (v Praze 35 %) příjmů nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Jeho maximální výše se pro jednočlennou domácnost pohybuje podle velikosti obce a titulu užívání (nájemní smlouva, vlastnictví) od 3 109 Kč do 5 088 Kč a pro čtyř a vícečlennou rodinu od 8 516 Kč do 12 737 Kč a od příštího roku by částky měly ještě vzrůst.

Uvedené výše příspěvku na bydlení mohou dosáhnout domácnosti zcela bez příjmů, které nepobírají příspěvky na děti ani rodičovský příspěvek – pokud jsou tyto dávky sociální podpory pobírány, je příspěvek na bydlení snížen o 30 % (v Praze o 35 %) jejich výše.

Na doplatek na bydlení mají nárok lidé v hmotné nouzi. To jsou ti, jejichž příjmová ani majetková situace „neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost“, jak uvádí stránky MPSV. Jednou z podmínek uznání hmotné nouze je snaha o zlepšení vlastní finanční situace.

^REKLAMA

Doplatek na bydlení je určen lidem, kterým příjmy včetně příspěvku na bydlení, jehož pobírání je podmínkou k přiznání doplatku na bydlení, nestačí na pokrytí nákladů spojených s bydlením. Podmínkou je též, že žadatel o doplatek na bydlení má nárok na příspěvek na živobytí – první z dávek v hmotné nouzi. V některých případech může být přiznán i v případě, kdy není některá z podmínek (pobírání příspěvku na bydlení a nárok na příspěvek na živobytí). Nerozhoduje přitom, zda je člověk v nouzi majitelem či nájemcem bytu, v němž bydlí.

Jak vysoký může být doplatek na bydlení? Jeho výše se odvíjí od příjmů domácnosti a nákladech na bydlení – od nájmu, přes služby, po energie. Po zaplacení nákladů na bydlení by domácnosti měla zbýt částka živobytí. Ale pozor! Náklady na bydlení musí být „odůvodnitelné“. Rodina v hmotné nouzi si kupříkladu nemůže pronajmout luxusní byt či vilu a doufat, že nájemné za ni „zatáhne“ stát.

A co jsou náklady na živobytí? MPSV k nim uvádí: „Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima.“ Z toho lze vyrozumět, že záleží do značné míry na uvážení příslušného úředníka na obecním úřadě, kde se o dávky v hmotné nouzi žádá.

Po šesti měsících pobírání dávek v hmotné nouzi se částka živobytí krátí na úroveň existenčního minima (2 020 Kč). Nekrátí se např. v případě, že je příjemce dávky registrován na úřadu práce, v rekvalifikačním kurzu nebo odpracuje 20 hodin měsíčně veřejných prací.