Kolotoč kolem otevření českého realitního trhu cizincům nekončí

Sdělovacími prostředky proběhla informace, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na konci minulého týdne zamítnula novelu zákona č. 219/1995 Sb. devizového zákona, která měla zrušit omezení pro nabývání českých nemovitostí cizími státními příslušníky. Znamená to tedy, že cizinci si u nás i nadále nemovitosti nekoupí?

Zákaz nákupu tuzemských nemovitostí cizinci

V souvislosti s plánovaným vstupem České republiky do Evropského unie v květnu 2004 byly v ČR patrné obavy ze zkupování českých nemovitostí bohatšími kupci ze zahraničí. Z tohoto důvodu česká politická reprezentace ještě před vstupem ČR do EU vyjednala tzv. přechodné období, po které byl přímý nákup tuzemských nemovitostí ze strany cizinců omezen. S výjimkou zemědělských pozemků (přechodné období do r. 2011) byla tato lhůta nastavena na dobu pěti let. Po tuto dobu mohli tuzemské nemovitosti nabývat zahraniční zájemci pouze za podmínek, jenž upravoval devizový zákon (viz. níže)

Podle zákona č. 219/1995 Sb, paragrafu 14, odstavce 2 mohli nemovitostí v tuzemsku nabývat pouze:

1. tuzemci,
2. cizozemci s českým státním občanstvím,
3. cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (Upozornění: podle zákona č. 161/2006 Sb. je nahrazen „potvrzením o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie“),¹²⁾
4. cizozemci – právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat,^13c)
5. ostatní cizozemci pouze
1. děděním,
2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
5. výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíž cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu13a) nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,^13a)
6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
7. výstavbou na vlastním pozemku,
8. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
9. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.^13b)

Situace po uplynutí přechodného období

Po uplynutí pětiletého přechodného období od vstupu České republiky do EU (1. května 2009) automaticky došlo v oblasti nabývání nemovitostí k nadřazení evropského práva naší národní úpravě. Čili i v České republice začaly platit evropská pravidla zaručující volný pohyb kapitálu a osob, a to i přesto, že devizový zákon je stále v celém svém rozsahu ve formální platnosti a říká něco úplně jiného.

Ministerstvo financí s cílem odstranění této disproporce předložilo na konci minulého týdne Poslanecké sněmovně parlamentu ČR k projednání novelu zákona, kterou by byl, nyní již fakticky neúčinný, odstavec č. 2 z paragrafu 14 devizového zákona odstraněn. Mělo se jednat o formalitu, nicméně tento návrh byl zcela nečekaně částí levice zamítnut. 

^REKLAMA

Jaké jsou důsledky zamítnuní novely devizového zákona?

Mohou tedy cizinci volně nakupovat české nemovitosti? Mohou. Ostatně už tak činili různými oklikami i v době platnosti přechodného období. Smlouva o založení Evropského společenství nám přikazuje jakákoliv omezení zrušit jak pro členské země EU, tak i pro ostatní třetí země. Pro cizince se tedy neschválením novely devizového zákona nic nemění, což mimo jiné přímo potvrzuje také Ministerstvo financí.  

„Pokud by došlo k jakémukoliv sporu ohledně nabývání nemovitosti cizími státními příslušníky tak samozřejmě jak státní, tak evropské orgány dají za pravdu kupujícímu. A zmíněná novela zákonné úpravy je pouze formální změnou, která znamená sladění naší právní úpravy s právy Evropské unie,“
uvedl pro ČT24 Tomáš Zídek, náměstek ministra financí.

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že neschválením novely zákona se v podstatě nic nestalo. Ale není to tak úplně pravda.  V naší zákonné úpravě nadále zůstává předpis, který je nejen podle Ministerstva financí potřeba přizpůsobit platné (a účinné) mezinárodní smlouvě a odvrátit tak hrozbu sankcí ze strany EU z důvodů nedodržení závazků vyplývajících z přístupových smluv ČR k EU.

^REKLAMA

„Sankce by nám hrozily, kdyby české orgány nějakému cizinci zakázaly nebo zamezily nabytí nemovitosti. To předpokládám, že se nestane, protože jak říkám evropské právo je v tomto případě nadřazeno našemu národnímu. Pokud by však haagský soud s námi zahájil řízení, tak my budeme argumentovat tím, že připravujeme další novelu zákona, že se to pokusíme poslancům znovu vysvětlit, a tím bychom získali potřebný čas pro nápravu“ uzavírá Tomáš Zídek.