Až 120 milionů Evropanů žije v nezdravých budovách
Společnosti z více než 120 zemí, které tvoří přes 70 % celosvětového HDP, se zavázaly, že kolem roku 2050 dosáhnou uhlíkové neutrality. Jednou z hlavních podmínek k dosažení tohoto cíle je přechod na udržitelné stavebnictví. Na jeho vrub jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc zodpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.
Udržitelné stavebnictví
„Téma udržitelnosti dnes rezonuje napříč společností. Změna klimatu představuje největší výzvu naší doby, zároveň by ale měla být i příležitostí pro vytvoření nového, udržitelného modelu hospodářství,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Udržitelné stavebnictví a dekarbonizace stávajících veřejných a soukromých budov jsou zásadními podmínkami k dosažení uhlíkové neutrality.
Nutné je ale vyřešit ještě další výzvy. „První výzvou je spotřebovávání přírodních zdrojů. Tam může udržitelné stavebnictví velmi pomoci. Další výzvou je potřeba stavět rychle a stavět dobře, a to hned od prvního dne, protože v příštích desetiletích se populace lidstva rozroste o další dvě miliardy,“ tvrdí Benoit Bazin, výkonný ředitel Saint-Gobain.
Budovy mají ohromný vliv na planetu. Jejich provoz vyžaduje obrovské množství fosilních paliv, které do vzduchu vypouštějí toxiny a ovlivňují kvalitu vzduchu. Spotřebovávají značné množství vody v době, kdy je jí nedostatek. Jejich konstrukce a provoz produkují nadměrné množství odpadu. Symbolem změny trendu jsou udržitelné budovy.
„Jsou energeticky úsporné, šetří vodu a produkují méně odpadu, ohromně přispívají ve snaze zpomalit globální změny klimatu,“ vysvětluje Rick Fedrizzi, ředitel International Well Building Insitute. Dodává, že je nutné zapojit budovy samotné do řešení klimatických změn, které připravují miliony lidí o domov a ničí celé komunity a ekosystémy.
REKLAMA
Zásadní proměnou musí projít i vnitřní prostředí staveb. „Až 90 % našeho času trávíme uvnitř budov. A toto vnitřní prostředí je průměrně dvakrát až pětkrát znečištěnější než venkovní prostředí. Jen jsme si toho zatím moc nevšímali. To také znamená, že 120 milionů Evropanů nebo každé třetí dítě v Evropě žije v nezdravé budově,“ varuje Sinus Lynge, spoluzakladatel kodaňské EFFEKT Architects, a připomíná citát profesora Josepha Allena z Harvardu: „Člověk, který navrhne vaši budovu, je pro vaše zdraví pravděpodobně důležitější než váš doktor.“
Kvalitní vnitřní prostředí zvyšuje výkonnost
Mnohé firmy si již důležitost ekologicky šetrných budov a zdravého vnitřního prostředí v nich uvědomují. Některý z certifikátů udržitelnosti je tak v oblasti komerčních objektů nutností. Dle toho, jaké standardy udržitelnosti budova splňuje, se společnosti rozhodují, zda si ji pronajmou či nikoliv. Jde totiž o zásadní faktor, který ovlivňuje výkonnost i zdraví zaměstnanců.
„Podle jedné studie lidé v budovách s certifikátem udržitelnosti měli téměř o 30 % lepší výsledky v testech kognitivních funkcí a vykazovali o 30 % méně příznaků nemocí způsobených prostředím,“ konstatuje Rick Fedrizzi. To má samozřejmě vliv i na prosperitu firmy.