Belgičané mohou za hypotéku ručit i akciemi

Belgie je sice země s méně než poloviční rozlohou, ale téměř identickým počtem obyvatel jako Česká republika. Potřebu vlastního bydlení zde tak řeší podobný počet lidí jako v České republice, ale s ohledem na historický vývoj ekonomik a trhů jsou potřeby místních obyvatel často odlišné. Jaké možnosti mají v řešení hypotečních úvěrů Belgičané a Češi?

Zajištěním v Belgii nemusí být jen nemovitosti

Nejzásadnější rozdíl mezi belgickým a českým trhem je asi v samotném způsobu poskytnutí hypotečního úvěru. Ačkoliv i v Belgii je primárním zajišťovacím instrumentem nemovitost, ať již ta pořizovaná na hypoteční úvěr anebo jiná, tak Belgičané své hypoteční úvěry běžně zajišťují také akciemi, dluhopisy a dokonce i depozitními certifikáty, což u nás není vůbec obvyklé.  Na druhou stranu zejména hypoteční úvěry na koupi nemovitosti se i s ohledem na zaběhnuté zvyklosti v Belgii řeší výlučně přes notáře, což zvyšuje náklady na sepsání hypotečního úvěru a prodlužuje i dobu potřebnou k jeho sjednání. V Česku se s podobným postupem nesetkáte.

Tento rozdíl je dán především odlišným historickým společenským, kulturním a ekonomickým vývojem, který se samozřejmě promítl také do vývoje legislativy. Soukromé vlastnictví má v Belgii již několikasetletou tradici a něco jako privatizace státních či městských bytů se zde téměř nekoná. Navíc, na rozdíl od České republiky, je zde i dlouhodobá kontinuita jak finančních institucí, tak i legislativy.

Belgie, coby centrum Evropské unie, také neprošla podobnou bankovní krizí jako Česká republika v 90. letech minulého století. Na druhou stranu ji potkaly problémy s bankovním sektorem v důsledku celosvětové finanční krize. Ta na Belgii tvrdě dopadla zejména v roce 2009, kdy reálný HDP poklesl o 3,1% a zaznamenal tak jeden z největších poklesů od Druhé světové války. Česká republika, coby relativně malý trh se drží spíše stranou rizikovějších finančních operací na zahraničních trzích. Díky tomu pak banky v ČR bez problémů ustály finanční krizi a stát je nemusel narychlo sanovat jako v některých jiných, zejména západoevropských zemích, nebo v USA.

V době splácení vedou Češi

Dalším rozdílem mezi oběma trhy je doba splácení hypotečních úvěrů, kterou banky svým klientům nabízejí. Obecně majetnější Belgičané často ocení i kratší dobu splácení, aby mohli svůj hypoteční úvěr „zlikvidovat“ co nejdříve. Možná délka splácení úvěrů zde proto začíná už na třech letech. V ČR naproti tomu je standardně nejkratší možnou dobou pět let. Rozdíl, tentokrát ve prospěch českých klientů, najdete i v maximální době splácení hypotečního úvěru. Zatímco mladí Češi ocení možnost splácet hypoteční úvěr až 40 let (tedy de facto do důchodu), Belgičané si mohou vzít hypotéku maximálně na 30 let.

^REKLAMA

Úrok nebo úmor? Belgičané vybírají, Češi odepisují z daní

Liší se i způsob splácení. Belgičané mají na výběr hned čtyři varianty, z čehož první dvě jsou běžně dostupné i v ČR. První z nich je pevná měsíční splátka, tj. fixní suma, ve které se postupem času mění poměr splácení úroku a úmoru samotného hypotečního úvěru. Tato varianta je populární a nejběžnější i u nás. Druhou možností je degresivní splácení, kdy je úmor úvěru konstantní a splátka úroku postupně klesá spolu s tím, jak se snižuje neuhrazená jistina. I s touto možností se čeští klienti hypotečních bank setkají.

S čím se ale v ČR lze setkat jen ve specifických případech, zatímco v Belgii jde o běžnou praxi, je další varianta – Belgičané mohou v jistých případech až na 24 měsíců přerušit umořování úvěru a splácí pouze úrok. K této variantě se přistupuje občas i v České republice, vždy se ale jedná o vstřícný krok ze strany banky a nikoliv o nárokovou položku definovanou ve smlouvě. Poslední variantou je pak ta, kdy je možné po celou dobu trvání hypotečního úvěru splácet pouze úrok s tím, že celá jistina se uhradí až na konci úvěru v podobě jednorázové platby.

Důvodem, proč některé varianty, kdy je možné snadno upravovat splácení úroku, nejsou v ČR dostupné, je dlouhodobé cílování inflace ze strany ČNB nastavující nízké úrokové sazby. Možnost upravovat si takto úrokové sazby je ale pro klienty obecně zajímavá až od vyšší úrovně sazeb. Proto mají čeští klienti o tyto služby malý zájem.

Oproti Belgii je však český spotřebitel přeci jen zvýhodněn. Na rozdíl od Belgičanů si totiž Češi mohou odečíst úroky z hypotečního úvěru od daňového základu, a to až do výše 300 000 Kč ročně (samozřejmě, jak to bude vypadat do budoucna v tuto chvíli není jasné, o úpravě úlev nyní jedná česká vláda). Díky tomu jim stát v rámci nepřímé podpory bydlení přispěje 1 až 2 splátky hypotečního úvěru ročně. Podobné ne úplně běžné varianty lze nicméně získat na základě individuálně nastaveného hypotečního úvěru, v ČR jsou však často žádané jen ve velmi specifických životních situacích, které zde nejsou tak obvyklé jako třeba v Belgii.

^REKLAMA

Úrokové sazby mají stejnou logiku

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů v Belgii mají obdobný systém jako u nás. K dispozici jsou jednoleté, pětileté a desetileté fixace úroků. Sazbu lze dokonce fixovat i na celou dobu trvání hypotečního úvěru. Belgičané ale oproti Čechům více sledují finanční trhy. V okamžiku, kdy se domnívají, že je to pro ně výhodné, často přistupují na plně variabilní sazby. Mají to ale jistější. Belgická legislativa totiž své občany s variabilní úrokovou sazbou u hypotečního úvěru chrání a zákon přikazuje dodržet maximální rozptyl variabilních sazeb ve výši 5 procentních bodů. Pokud si tak Belgičan sjedná hypoteční úvěr se sazbou 5,1 % p. a., má jistotu, že po celých třeba až 30 let bude jeho úroková sazba fixována v rámci mantinelů 0,1 % až 10,1 % p. a., a to i tehdy, pokud by úrokové sazby na mezibankovním trhu dosáhly třeba 14 % p. a.
 
Co je oproti ČR výrazně odlišné a co česká legislativa vůbec neumožňuje, je volba více úrokových sazeb k jednomu hypotečnímu úvěru. U hypotečního úvěru třeba na 100 000 € tak může belgický klient mít například 40 000 € fixováno úrokovou sazbou na 5 let a 60 000 € ve variabilní sazbě se státem garantovaným maximálním rozptylem. V průběhu trvání hypotečního úvěru lze navíc poměry různě měnit. V Čechách tato možnost není dostupná z jednoduchého důvodu: jde o poměrně komplikovaný systém, o nějž by byl omezený zájem.

Češi dostanou hypotéku rychleji

Posledním, avšak s ohledem na specifika českého trhu nezanedbatelným, rozdílem je rychlost sjednání hypotečního úvěru. KBC v Belgii patří mezi banky, kde hypoteční úvěr získáte relativně rychle. I tak je však díky ze zákona povinnému zapojení notáře do celého procesu průměrná doba vyřízení hypotečního úvěru rovna 10 pracovním dnům.

V ČR hypoteční úvěr konkrétně u Hypoteční banky běžně získáte během 3 až 5 pracovních dnů, tedy dvakrát až třikrát rychleji než v Belgii. Je to jednak díky vstřícnější legislativě, která nevyžaduje notářské ověření smluv a jejich příloh a jednak i díky tomu, že v ČR je právě rychlost při jednání o koupi bytu nebo domu často velice důležitá. Zachovalé byty v atraktivních lokalitách mívají při rozumně zvolené ceně i v současné době desítky zájemců a prodávající si tak mohou vybírat. Ten, kdo přinese peníze dřív, vyhrává. V průměru 10 pracovních dnů, tedy de facto dva týdny, by v ČR pro sjednání hypotečního úvěru bylo příliš dlouhou dobou. Navíc Češi, díky absenci notáře v celém procesu sjednávání hypotéky, výrazně ušetří, zejména pak v případě, kdy z koupě nemovitosti sejde a hypoteční úvěr se nakonec nečerpá.

Belgie je domovem jedné z největších bankovních skupin Evropy, která má silné zastoupení i u nás. Belgická KBC u nás vlastní bankovní skupinu ČSOB, kam kromě samotné ČSOB patří třeba i ČSOB Pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna nebo Hypoteční banka.