Češi dohromady dluží 2,32 bilionu korun. Největší podíl na tom má bydlení
Ke konci loňského roku celkový objem dluhů v České republice činil 2,32 bilionu korun. Meziročně tato dlužná suma vzrostla o 177 miliardy korun, tedy o 8,3 procenta. Nejvíce se lidé zadlužují kvůli bydlení. Údaje vyplývají z dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Pozitivní zprávou je, že klienti se snaží své dluhy splácet a objem nesplaceného dluhu klesá. Objem nespláceného dluhu klesl o 4,5 miliardy korun na 34,4 miliardy korun.
Průměrná hrubá měsíční mzda podle posledních informací vzrostla na 33 840 korun. Průměrná měsíční splátka dluhu je podle NRKI 7 565 korun a dosahovala tak 23,7 % průměrné měsíční hrubé mzdy. „Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval dokonce 27,5 %, se výše průměrných splátek zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o 4procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň během období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí především při refinancování starších hypotečních úvěrů měsíční splátka až o několik tisíc korun měsíčně,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Půjčujeme si hlavně na bydlení
Rostoucí dluhy obyvatel má na svědomí hlavně hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Výše těchto dlouhodobých dluhů vzrostla meziročně o 150 miliard korun. „V posledních měsících se hodně hovoří o poklesu zájmu obyvatel o hypoteční úvěry, který mohla způsobit přísnější regulace ze strany České národní banky nebo rostoucí ceny nemovitostí. Pokud se však podíváme na všechny typy úvěrů určených na bydlení, zjistíme, že tato regulace trh jako celek ovlivnila prozatím méně, než bylo původně očekáváno. Počet lidí s dlouhodobým dluhem rostl i v posledním čtvrtletí roku 2018 a nedošlo ani ke zpomalení růstu celkové výše dlouhodobého dluhu,“ uvedla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex dlouhodobě roste i výše průměrné hypotéky. V lednu se průměrná hypotéka vyšplhala na 2 294 216 korun. Během celého roku 2018 průměrná hypotéka vzrostla o necelých 155 tisíc korun. Důvodem jsou dražší ceny nemovitostí i vyšší náklady na stavební práce.
Na konci loňského roku podle BRKI a NRKI průměrná výše dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahovala 1,6 milionu korun. V Praze se tento dluh meziročně zvýšil dokonce až na 2,9 milionu korun.
Dluhy se splácet daří
Domácnosti jsou na tom finančně relativně dobře a české ekonomice se daří. To se také promítá na schopnosti splácet své závazky.
Objem ohroženého dluhu na konci roku 2018 klesl na 34,4 miliardy korun. Patří sem dluhy, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru, případně zesplatnění úvěry. Meziročně výše tohoto dluhu klesla o 11,6 procenta.
Lidé by ale neměli usnout na vavřínech a všechny své úspory utratit. Odborníci stále doporučují mít v záloze minimálně šestinásobek měsíčních výdajů.
„Domácnosti i firmy by se měly připravovat na stále více skloňovaný pokles ekonomiky, a tedy i zhoršení jejich situace. Dlužníkům doporučujeme nové závazky přijímat obezřetně a ty stávající vyrovnávat i nadále po stále větších částkách. Zejména je vhodné vytvářet rezervy pro případ poklesu příjmů. Podnikům radíme si své pohledávky v každém případě zajistit,“ uzavírá Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.