Topná sezóna začala. Kolik stojí zemní plyn, dřevo a uhlí?

V našich klimatických podmínkách se topí od brzkého podzimu do pozdního jara. Rozehřáté radiátory jsou komfortní, ovšem účet za vytápění může být po skončení topné sezóny nepříjemný. Letos by, alespoň podle aktuálního vývoje cen paliv a topiv, mohly domácnosti zůstat klidné – prozatím se žádné velké zdražování nechystá.

Nejlevnější zůstává uhlí a dřevo

Dvě paliva hrají u českých domácností dlouhodobě prim – je to dřevo a uhlí. Lidé jsou na ně zvyklí, navíc jsou tato paliva snadno dostupná a cenově výhodná. Cenu dřeva letos srazila kůrovcová kalamita a spolu s ní ještě vichřice. Protože je dřeva na trhu hodně, zlevňuje. Kubík se prodává za 350 až 400 korun. Záleží na typu dřeva i na jeho zpracování. Dražší je štípané dřevo. Nejlevněji vychází samo-těžba. Běžnou domácnost vyjde roční vytápění dřevem zhruba na 15 až 20 tisíc korun.
Levné zůstává také uhlí, zejména to hnědé. Argumentem proti uhlí je jeho vliv na životní prostředí. S tím si má poradit i zákaz starších kotlů na uhlí, jež by měly být postupně nahrazeny ekologičtější variantou. Kubík hnědého uhlí se nyní prodává za asi 380 korun, kvalitnější černé uhlí je dražší, stojí i přes 600 korun za metrák. Průměrná domácnost pak za vytápění uhlím zaplatí 20 až 25 tisíc korun ročně.

Pelety jsou levnější na jaře

Další variantou pevných paliv jsou pelety. Ty je možné stápět ve speciálních kotlích na biomasu, na něž lze navíc dostat dotace. Pelety bývají levnější na jaře, kdy stojí o 15 až 20 procent méně než v topné sezóně. Aktuálně se ceny pelet pohybují v průměru kolem 6 500 korun. Lze pořídit pelety levnější (necertifikované a méně kvalitní) a pelety dražší (certifikované a kvalitnější).
Výhřevnost pelet se pohybuje kolem 17 MJ/kg a je tedy srovnatelná s hnědým uhlím (jen pro srovnání, dřevo má výhřevnost asi 15 MJ/kg). Konkrétně záleží na tom, z jakého dřeva jsou pelety vyrobené. Běžná domácnost, která dům vytápí peletami, za topnou sezónu zaplatí asi 30 tisíc korun.

Plyn i elektřina zlevňují

Účet za teplo by neměl narůst ani domácnostem, které vsadily na komfort a své domovy vytápí elektřinou nebo zemním plynem. „Ceny plynu na trhu jsou nízké, pohybují se na dlouholetých minimech. I cena elektřiny je nižší než loni. Díky zlevnění elektřiny a plynu našimi největšími dodavateli se sníží ceny pro velkou část domácností,“ konstatuje analytik portálu TZB-info.cz Jan Schindler.
Podobně vidí situaci i Markéta Witoszová, analytička portálu Ušetřeno.cz. „Cena zemního plynu na burze spadla a lidé proto mohou ušetřit, zvlášť když si dobře vyberou svého dodavatele. U některých z nich se totiž cena propadla pod 600 korun za megawatthodinu. V případě, že se v rodinném domě vytápí a ohřívá voda plynem, lze změnou ušetřit i více než 10 000 korun ročně,“ dodává.
Vytápění zemním plynem ročně vychází na 30 až 35 tisíc korun, vytápění elektřinou na 45 až 50 tisíc korun – záleží ale pochopitelně na úrovni zateplení, na velikosti prostoru i na cenách zvoleného dodavatele.

Čím se vyplatí vytápět?

Ačkoli jsou v cenovém porovnání nejnižší ceny dřeva a uhlí, odborníci doporučují zvážit i otázku komfortu obsluhy kotle. „Na první pohled je ekonomicky nejvýhodnější hnědé uhlí, dřevo nebo dřevěné pelety. Pokud ale započítáme i čas, který musíme obětovat na dopravení a skladování paliva, tak je celková bilance značně ekonomicky nevýhodná,“ míní Arsen Lazarevič, šéfredaktor Elektřina.cz. Upozorňuje také na nutnost skladovacích prostor pro tuhá paliva.
Jan Schindler u domácností s velkou spotřebou doporučuje vytápět spíše zemním plynem než elektřinou. „V menších bytech nebo dobře zatepleném domku ale vychází lépe elektřina, a to díky nižším nákladům na pořízení i údržbu vytápění,“ dodává.
Starší domy se pak podle Arsena Lazareviče vyplatí zateplit a investovat do vytápění plynovým kotlem nebo tepelným čerpadlem. „Na tepelné čerpadlo je možné získat dotace, což snižuje návratnost investice na čtyři až osm let. U nových domů vychází cenově dobře také rekuperace nebo osazení střechy fotovoltaikou,“ uzavírá.

^REKLAMA