ČNB zvýší letos sazby maximálně jednou. Vybije si munici již v květnu?

Česká národní banka (ČNB) volí již od prosince loňského roku opatrnost a ponechává základní úrokové sazby beze změny. Podle nejnovějšího vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka pro agenturu Bloomberg se situace od březnového zasedání příliš nezměnila.
Nadále přetrvávají rizika z vnějšího prostředí, rychlý růst mezd i silné protiinflační tlaky. Odsunutí brexitu podle guvernéra nemírní s tím spojená rizika. Jiný názor má ale člen bankovní rady Tomáš Holub, který odklad brexitu vidí jako příležitost pro zvýšení sazeb.
„Budeme-li potřebovat zvýšit úrokové sazby, dávalo by větší smysl učinit tak spíše v první polovině roku než později, kdy budeme opět nepříjemně blízko brexitu,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Tomáš Holub.

Zvýšit, nebo ponechat? To je, oč tu běží

Guvernér považuje v tomto roce za nejpravděpodobnější nula až jedno zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka se podle něj v současné době nachází na hraně mezi jedním mírným zvýšením o čtvrt procentního bodu a ponecháním sazeb beze změny.
„Guvernér váhá mezi zvýšením a stabilitou sazeb na květnovém zasedání. Podle našeho názoru by právě nová prognóza centrální banky měla většinu bankovní rady přesvědčit pro zvýšení sazeb již v květnu,“ uvedl František Táborský, ekonom Komerční banky.

Květnové zvyšování sazeb ve hře

„Věříme na jedno a poslední zvýšení úrokové sazby ČNB na květnovém zasedání. Sazba tak přesto zůstane pod dlouhodobou, rovnovážnou úrovní. ČNB „normalizovala“ sazby po malých krůčcích a ekonomický cyklus ji předběhl. Zatímco ekonomika už zpomaluje, ČNB ještě nedokončila cyklus zvyšování sazeb a už musí obracet kormidlo. Pokud se naše prognóza zpomalení ekonomiky a inflace v příštím roce vyplní, úrokové sazby mohou jít naopak znovu dolů,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Ani tentokrát ale nebude mít bankovní rada rozhodování jednoduché. „Pokud by šlo čistě o situaci v domácí ekonomice, bankovní rada by bez otálení sazby zvýšila. Jenže věc komplikuje vývoj v zahraničí, zejména v Německu a eurozóně. Tamní ekonomiky zpomalují. Včera přišly špatná čísla z Německa, jehož průmysl zpomaluje kvůli zpomalení čínskému, obchodním válkám a hrozbě tvrdého brexitu. Ukazuje se bohužel, že německé zpomalení nebude jen kratinkou epizodou. Naproti tomu nejnovější vývoj v Číně je poměrně příznivý, stejně jako ve Spojených státech, kde zatím úspěšně běží výsledková sezóna,“ uvedl Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda proto tipuje, že bankovní rada zvýší sazby na květnovém zasedání 60:40. „To však předpokládá, že klíčová ekonomická mezinárodní čísla, které budou ještě do příštího čtvrtku zveřejněna, nepřinesou už žádné zásadnější zklamání a budou spíše překvapovat pozitivním směrem,“ dodal.
Analytici nejsou ale v otázce květnového zvyšování sazeb jednotní. „Od minulého zasedání ČNB se šance na zvýšení úrokových sazeb mírně zvýšila. Přesto si myslím, že v bankovní radě v květnu těsně převáží opatrnostní přístup a úrokové sazby zůstanou beze změny,“ míní Michal Brožka, hlavní ekonom Cyrrus.
Podle Michala Brožka zvýší ČNB sazby spíše až na srpnovém zasedání. „Inflace zrychlila na hranici tolerance ČNB a riziko tvrdého brexitu se snížilo. Ovšem data, která přicházejí z německých podniků, významnější zlepšení jejich situace v dohledné době neukazují. A to bude asi hlavní argument na vahách ČNB, zda v tomto cyklu ještě vůbec úrokové sazby zvýší. Pokud se potvrdí, že se situace německých podniků zlepšuje, zvýší ČNB sazby pravděpodobně na srpnovém zasedání,“ dodal.
Na květnové zvyšování sazeb nesází ani portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček: „Z patnácti dotázaných ekonomů průzkumu Bloombergu deset předpovídá, že na konci druhého čtvrtletí budou sazby vyšší než teď. Tři ze sedmi členů bankovní rady se rovněž vyjádřili, že by úrokové sazby zvýšili. Trh úrokových swapů má naproti tomu v sazbách pro příští měsíc započteno jen zvýšení okolo 0,10 % a  trh státních dluhopisů s žádným zvýšením nepočítá. My v této debatě sázíme na tržní sazby a myslíme si, že k zvýšení nedojde, ale můžeme se samozřejmě mýlit.“ 
Hlavním důvodem pro ponechání sazeb je podle Michala Špačka razantní změna v monetární politice ostatních centrálních bank: „Z jestřábů se stali holubice a z holubic ještě větší příznivci volnější monetární politiky. Představa, že ČNB bude po Norské centrální bance druhou bankou v Evropě (a víceméně i ve světě), která úrokové sazby zvedne, sice není úplně vyloučená, přesto se nám zdá docela odvážná.“
Podobně to vidí i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč: „Linie mezi scénáři zvýšení úroků a jejich stabilitou je momentálně skutečně velmi tenká. Osobně vnímám predikci rozhodnutí o úrokových sazbách pro nadcházející měnově-politické zasedání jako složitější než v případě jakéhokoliv předchozího zasedání bankovní rady od ukončení kurzového závazku na jaře roku 2017. Nebudu překvapen, pokud bankovní rada oznámí 2. května zvýšení úroků, větší pochopení bych ale zřejmě měl pro rozhodnutí ponechat sazby beze změny: jednoduše proto, že si nejsem jist, že v rámci všech existujících nejistot jsou pro zvýšení úroků dostatečně silné důvody.“

Prostor pro zvyšování sazeb je omezený

ČNB má ale pro zvyšování sazeb podle Heleny Horské pouze omezený časový prostor. „Vzhledem k tomu, že koruna spíše oslabuje a na rozdíl od ČNB a trhu počítáme s jejím dalším oslabením přes hladinu 26 za euro, ČNB se otvírá kratičký prostor pro růst sazeb.  Ochlazení ekonomiky a následně inflace ale v dalších měsících „převálcuje“ vliv slabší koruny na úrokové sazby a úrokové sazby zůstanou pak po zbytek roku beze změny. ČNB zařadí neutrál a bude čekat, kdy přijde prudké klesání. Prudký sestup ekonomiky a inflace by si pak vyžádal zařazení nižší rychlosti v podobě poklesu sazeb,“ uvedla.
Členům bankovní rady dnešním dnem začíná týdenní mediální karanténa. K měnovým otázkám se proto do zasedání, které proběhne ve čtvrtek 2. května 2019, již nevyjádří. Výsledek jednání by ale mohly naznačit údaje, které budou zveřejněny ještě před zasedáním.
„Domnívám se, že v tuto chvíli ještě podstatná část členů bankovní rada sama neví, jak bude příští týden hlasovat. Záleží to také na číslech, která do té doby budou zveřejněna. Tady například na dalších číslech z americké podnikové sféry nebo na údaji o růstu hrubého domácího produktu USA v prvním letošním čtvrtletí, který bude zveřejněn tento pátek,“ dodal Lukáš Kovanda.
Jedno letošní zvýšení je podle většiny analytiků na spadnutí. Sazby i přesto zůstanou pod dlouhodobou rovnovážnou úrovní a příští rok by navíc mohly začít klesat. „ČNB „normalizovala“ sazby po malých krůčcích a ekonomický cyklus ji předběhl. Zatímco ekonomika už zpomaluje, ČNB ještě nedokončila cyklus zvyšování sazeb a už musí obracet kormidlo. Pokud se naše prognóza zpomalení ekonomiky a inflace v příštím roce vyplní, úrokové sazby mohou jít naopak znovu dolů,“ dodala Helena Horská.