Dlužníkům svítá na lepší časy

V Česku je podle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 834 dlužníků fyzických osob s celkovým počtem zhruba 4,5 milionu exekucí. Téměř polovina dlužníků (49 %) se potýká se čtyřmi a více exekucemi, 17 % dokonce s 10 a více exekucemi. Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo problém předlužených lidí řešit a předložilo tzv. oddlužovací novelu insolvenčního zákona.
Původní návrh oddlužovací novely předložený ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem však čelí řadě kritik. Vlna kritiky se snesla na návrh i na sympoziu „Současné problémy exekucí a insolvencí ve světle tzv. oddlužovací novely“, kterou 24. května uspořádala České asociace věřitelů (ČAV).
„Názory odborníků, které zazněly na sympoziu, se vcelku jasně shodovaly v tom, že problém vysoké předluženosti části českých obyvatel nelze v žádném případě podceňovat a je potřeba pro něj ze strany státu nalézt vhodné řešení. Toto řešení by ale na rozdíl od původních záměrů ministerstva spravedlnosti mělo být rozumným kompromisem, který zohlední nejen situaci dlužníků, ale také práva poctivých věřitelů,“ uvedl Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Morální hazard oddlužovací novely

Největší bouři nevole vyvolala ministerstvem navrhovaná sedmiletá tzv. nulová varianta oddlužení, kdy by dlužník nemusel splatit žádnou minimální část svého dluhu. Původní návrh se navíc zaměřuje nejen na dlužníky, kteří se již dnes nachází v bezvýchodné dluhové pasti, ale usnadnila by oddlužení i lidem, kteří v současné době problém se splácením nemají, případně zatím ještě zadluženi nejsou.
„Tím novela k lidem vysílá signál, že své současné dluhy nemusí platit, a dokonce se mohou dále bezhlavě zadlužovat, aniž by později věřitelům museli cokoli splatit. Ve svém důsledku tedy novela může snížit nejen vymahatelnost již existujících dluhů, ale také do budoucna snížit morálku dlužníků při vytváření dluhů nových a jejich následném splácení, respektive spíše nesplácení,“ míní Česká asociace věřitelů (ČAV).
Odborníci se shodují, že je potřeba nalézt kompromis, který pomůže lidem v dluhové pasti a zároveň nebude mít neúměrné dopady na poctivé věřitele. Podle poslance Marka Výborného je momentálně takový kompromis hledán na půdě podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, kterému předsedá. „Z diskuze, která na podvýboru probíhá, je zcela zřejmé, že návrh tak, jak ho podalo ministerstvo spravedlnosti, ještě dozná řady parametrických změn,“ řekl na sympoziu.

Obměna tří a pětileté varianty ve hře

Větší šanci na úspěch má návrh poslance a pražského zastupitele Patrika Nachera a Taťány Malé předložený začátkem května podvýboru pro insolvence, exekuce a oddlužení, který s nulovou variantou oddlužení nepočítá. Je tedy velká pravděpodobnost, že tato varianta neprojde.
TIP: Patrik Nacher: Chceme zabránit obchodu s chudobou
Zůstat by však mohla stávající pětiletá varianta oddlužení, s tím rozdílem, že schopnost dlužníka splatit požadovaných 30 % dluhu by nebyla posuzována při vstupu do oddlužení, ale až na jeho konci. „Bude na soudcích, zda na konci uznají, že dotyčný dlužník dělal maximum možného, a zda mu i v případě, že se mu nepodaří splatit alespoň 30 % dluhu, oddlužení umožní,“ dodal Marek Výborný.
Ve hře také zůstává zkrácená tříletá varianta oddlužení, kdy by musel dlužník zaplatit alespoň 50 % dluhu. Tato varianta by však mohla doznat určité obměny. Věřitelům se nelíbí, že by z dluhu získali menší část, než jakou je možné od dlužníků získat, protože dnes více než 40 % dlužníků dokáže během pěti let splatit více než polovinu dluhu. Marek Výborný proto hodlá předložit vlastní pozměňovací návrh, který počítá se splacením alespoň 66 % dluhu během pěti let.

Pozor na špunt

Přijetí projednávané novely bez ohledu na její konkrétní podobu bude podle insolvenčního správce Michala Žižlavského znamenat výrazný nárůst agendy na straně insolvenčních správců, kterou s dosavadním personálním obsazením a materiálním vybavením nebudou schopni odbavit. „Jsme připraveni k diskuzi o vhodném nastavení systému odměňování insolvenčních správců tak, aby bylo možné nové agendy toho velkého množství případů ufinancovat, protože bez toho ten systém zkolabuje,“ uvedl na sympoziu Michal Žižlavský.
Tento problém řeší návrh Patrika Nachera. „Říkáme, že chceme do insolvence pustit více dlužníků, ale jedním dechem dodáváme, že množství lidí, kteří budou vypracovávat návrhy, bude stejné. Tím by se při vstupu vytvořil špunt a dlužník by musel čekat. Jeden z návrhů je tedy zvýšit odměnu na šest tisíc, aby to motivovalo více právníků a proces oddlužení se nezablokoval hned na počátku,“ uvedl Patrik Nacher.
Podobnému problému bude ale čelit i česká justice, která podle místopředsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáše Zadražila není dostatečně připravena na tak velkou zátěž nových případů.

Podílet by se měl i stát

Svou troškou do mlýna by měl podle odborníků přispět i stát. Malou šanci na úspěch má zřejmě návrh Patrika Nachera, který by chtěl snížit DPH u odměn insolvenčních správců a dalších služeb spojených s oddlužením.
Podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Filipa Hanzlíka by paralelně s úpravou insolvenčního zákona měla proběhnout úprava exekuční legislativy, aby se snížil počet vedených i nově zahajovaných exekučních řízení. Řešením by podle něj mohla být například liberalizace předpisů umožňující daňové odpisy nevymahatelných pohledávek.
Pozměněný návrh oddlužovací novely insolvenčního zákona má velké šance na úspěch. Poslanecká sněmovna by ho mohla ve druhém čtení schválit již v červnu.

^REKLAMA