Do půl roku se ukáže, zda potíže se splácením úvěrů byly jen přechodné, říká tajemník AČSS
Stát se snaží lidem alespoň trochu pomoci vyřešit nepříznivou aktuální finanční situaci. Jednou z možností je, odložení splátek úvěrů na bydlení. Týká se to i úvěrů ze stavebního spoření.
Co mají lidé dělat, když nemají na splácení úvěrů od stavebních spořitelen, nebo jim nezbývají peníze na spoření? A může stát pro lidi dělat v této oblasti víc? Jaký bude vývoj stavebního spoření v letošním roce? Změní se něco? Na to vše nám odpověděl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Jak ovlivnila pandemie nového koronaviru stavební spoření?
Na komplexní hodnocení zatím chybí data. Zdá se, že obchodní dopad není dramatický. U stavebka je výhoda, že klient může uzavřít smlouvu v březnu i v srpnu s prakticky totožnými podmínkami. Úvěry podle řady signálů zpomalily, ale opět: Lidé nebudou v průměru odkládat poptávku dlouhodobě, protože bydlení a jeho kvalitu řešit chtěli nebo museli na základě jeho stavu. A ten se nezměnil.
Někteří budou citelně zasaženi ztrátou zaměstnání, omezením podnikání a podobně. Ale ti schopní před virem, budou schopní i po viru (asi správnější by bylo říkat s virem, co tu s námi zůstane) a postupně se navrátí ke své lidské podstatě, tedy nějaké ekonomické aktivitě.
Co mají lidé dělat, když teď nemají v rodinném rozpočtu peníze na stavební spoření?
Je třeba odlišit spoření a splácení úvěru. V případě neschopnosti splácet je klíčové informovat stavební spořitelnu a stanovit ve spolupráci s ní další postup. Nemá-li klient aktuálně prostředky pro spoření na smlouvu, neděje se zpravidla nic.
U stavebka můžete operativně měnit výši měsíčních úložek. Obvykle je nejpraktičtější pravidelné rozložení v čase, avšak potřebnou částku můžete vložit i najednou. Zpozornět musíte, máte-li smlouvu s nějakým zvýhodněním, pro jehož získání musíte vložit stanovenou minimální úložku. Od ročních vkladů se následně odvíjí také roční státní podpora. Její plnou výši až dva tisíce korun získáte při spoření alespoň 20 000 korun za kalendářní rok.
A co když nemají na splátky úvěrů?
Na takové případy pamatuje nová zákonná úprava, která umožňuje odklad splátek. O ten je však třeba vždy zažádat, a to optimálně co nejdříve. Odklad je pak vždy na dobu určitou. Důležité je se stavební spořitelnou komunikovat hned, jak se dostanete do finančních potíží. Každá seriózní úvěrová instituce má hlavní zájem na tom, aby se poskytnutý úvěr postupně splatil, a je proto připravena reagovat na změny klientovy situace.
Je podle vás ještě nějaká možnost, jak by mohl stát pomoci lidem, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení?
Možností je celá řada. Ovšem vždy je třeba pamatovat i na to, kdo bude případnou státní pomoc financovat. A to bude vždy daňový poplatník. Akorát není úplně jasné, který to bude a za jak dlouho. Ucelená a propracovaná koncepce případné pomoci se dá podle mého názoru stanovit, teprve až budou dobře známy středně- a dlouhodobé ekonomické dopady současné situace. Aktuální úprava případného odložení splátek určitý čas nabízí. A do půl roku se ukáže, zda měla většina lidí problémy jen přechodně, nebo bude potřeba dalších dlouhodobých řešení.
REKLAMA
Změní se podle vás v důsledku opatření proti šíření nového koronaviru účel stavebního spoření? Budou si třeba lidé více půjčovat na nové bydlení než na rekonstrukce, nebo naopak rekonstrukce budou v hledáčku klientů stavebních spořitelen?
Neočekávám významnou změnu ve struktuře poskytovaných úvěrů. Stavební spořitelny dlouhodobě poskytují nejvíce úvěrů na účely rekonstrukce a modernizace bydlení, vloni to bylo 42 %. Na koupi nového domova si lidé vloni půjčili ve 24 % případů. Tyto podíly jsou dlouhodobě stabilní, jen v letech 2017-2018 se v důsledku souběhu několika faktorů vychýlily o přibližně pět procentních bodů směrem k častějšímu zájmu o koupi nemovitosti. Soudím, že případné změny by ani tak nebyly důsledkem koronavirových opatření, ale jiných ekonomických a regulatorních faktorů.
Myslíte si, že dojde k regulaci státní podpory?
Myslím si, že ke změně není důvod. Státní podpora se v posledních letech ukazuje velmi přesně nastavená. Roste podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech, ale stále jsou zdroje pro uspokojování poptávky po úvěrech. Dopad do výdajů rozpočtu je stabilní a několikanásobně nižší, než generované příjmy vycházející z úvěrové činnosti stavebních spořitelen. Změna by tedy postupně přinesla hlavně negativa: méně úvěrů na bydlení s dopadem na obyvatelstvo i do příjmové strany státního rozpočtu.
Jak vidíte vývoj stavebního spoření v roce 2020?
Předpokládám stabilní vývoj. V současnosti nevidím faktory, které by měly zásadně proměnit souhrnnou poptávku po úvěrech, ani po spoření. Dokonce je možné, že se pro řadu lidí stane spoření ještě důležitějším a budou si tvořit větší rezervy než dosud.
Děkujeme za rozhovor.