Dostupnost bydlení v Praze je horší než v Mnichově či Vídni
Za poslední rok ceny nových bytů vzrostly o pětinu a dostupnost nového bydlení se výrazně zhoršila. Průzkum společností Trigema, Skanska Reality a Central Group ukázal, že průměrný nový byt v Praze má 71,6 metrů čtverečních a stojí 4,8 milionu korun. Při průměrné pražské mzdě 34 824 korun měsíčně musí průměrný Pražan letos šetřit na nový byt 11,5 roku, přitom ještě v loňském roce to bylo necelých deset let.
„Tato situace je ovlivněna především skutečností, že tempo výstavby se v Praze v porovnání se zahraničními metropolemi významně zpomaluje. Počet bytů, u kterých se zahájila v posledním půlroce výstavba, je třikrát menší než počet prodaných bytů. Pokud nedojde k významné změně nerovnováhy na trhu, pak se situace, kdy je například obyvatel Bratislavy schopen pořídit si vlastní nový byt o čtvrtinu rychleji, určitě nezmění,“ doplnil Pavel Kliment, partner poradenské společnosti KPMG, která na výzkumu s Central Group spolupracovala.
Tempo výstavby i povolování v Praze značně zaostává nejen za Mnichovem, Berlínem, ale i Vídní. Například ve Varšavě je oproti Praze výstavba nových bytů trojnásobná. „Pokud k porovnání tempa výstavby přidáme aktuální data o vývoji cen, vidíme, že nízký objem i tempo výstavby povede k dalšímu zdražování,“ říká Pavel Kliment.
Struktura kupujících se změnila
Horší dostupnost bydlení se prozatím nepodepsala na prodejích. „Fakt, že se zhoršení dostupnosti neprojevuje na prodejích, je dán především aktuálně rekordně levnými hypotékami. Tím se také částečně mění struktura kupujících. Mezi nimi přibývají Češi na úkor cizinců, kteří v minulosti tvořili až čtvrtinu a v letošním roce jejich podíl klesl k pětině. Přes polovinu z nich navíc tvoří Slováci, které za cizince obvykle ani nepovažujeme,“ řekl šéf Central Group Dušan Kunovský. Podíl kupců ze Slovenska je stabilní.
Za nižším podílem cizinců stojí i menší zájem kupců z Ruska, kterých ubývá především kvůli propadu rublu. Zájemci z Vietnamu, Koreje a Číny je stačí nahrazovat jen částečně.
REKLAMA
Dostupnost v Praze je nižší než v Mnichově
„Ani Vídeň nebo Mnichov, kde jsou ceny nových bytů výrazně vyšší, se ale kvůli vyšším průměrným příjmům nedostaly s dobou, po kterou musí tamní obyvatelé na nové bydlení šetřit, nad deset let,“poznamenal Dušan Kunovský.
Ve Vídni při průměrné velikosti bytu 75 metrů čtverečních a průměrné ceně bytu 8,93 milionu korun utratí obyvatel Vídně za pořízení bytu veškeré příjmy za 9,9 roku, v Mnichově pak za průměrný byt o rozloze 72 metrů čtverečních a ceně 12,94 milionu korun 9,1 průměrných ročních příjmů. V Bratislavě a Budapešti na průměrný byt 67 a 71 metrů čtverečních při ceně 3,82 a 3,05 milionů korun 8,9, resp. 8,8 průměrných ročních příjmů.
Ještě lépe jsou na tom obyvatelé Varšavy, Berlína, Hamburku či Kolína nad Rýnem. Ve Varšavě je rozloha tamního průměrného bytu (55 metrů čtverečních) i cena (2,63 milionu korun) oproti ostatním městům nižší, Varšavan tak na byt teoreticky vydělá pouze za 6,4 roku.
Obyvatelé Berlína potřebují na průměrný byt také 6,4 ročních platů, rozloha průměrného bytu je však 70 metrů čtverečních a cena dokonce 7,37 milionu korun. Hamburk je na tom podobně, tamní obyvatelé teoreticky zaplatí byt s 69 metry čtverečními v průměru za 8,11 milionu korun za 6,2 roku.
Nejlépe jsou na tom obyvatelé Kolína nad Rýnem, kde průměrný byt o 68 metrech čtverečních stojí 6,72 milionu korun, proto za něj tamní obyvatelé utratí veškeré své příjmy pouze za 5,2 roku.