Družstevní bydlení z právního pohledu – řada výhod, ale i některá úskalí
Českou tradici družstevního bydlení vystřídalo v posledních desetiletích osobní vlastnictví. Současná vysoká regulace hypoték, díky které se pro řadu lidí staly nedostupnými, ale může tento trend opět obrátit. Kupující si totiž na pořízení nově postavené družstevní nemovitosti vůbec nemusí hypotéku pořizovat.
Úvěr si bere družstvo, navíc jeho splatnost může být až o deset let delší než u hypotéky, což sníží měsíční výdaj zájemce o bydlení. Přitom jak potvrzuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, i z pohledu právní ochrany majetku lze družstevní vlastnictví nemovitosti dobře ošetřit.
„Developeři na výstavbu družstevních nemovitostí prakticky rezignovali, ale současná situace na trhu dává této formě bydlení opět šanci. Pro kupující je to finančně dostupnější alternativa a například pro živnostníky často jediný způsob, jak si novou nemovitost pořídit, protože na hypotéku z principu nedosáhnou. Přitom se jedná o vlastnickou strukturu, která má u nás mnoho desítek let trvající tradici. Není tak třeba hledat nové modely jako rent-to-own, se kterými nejsou u nás žádné zkušenosti,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
„Administrativa spojená s družstevní novostavbou sice může být náročnější, ale z pohledu právní ochrany majetku je možné pořízení takové nemovitosti dobře ošetřit,“ dodává Pavel Strnad.
Pro kupujícího je u družstevního bydlení klíčové, že nemusí řešit financování nemovitosti prostřednictvím hypotéky a nemusí tak plnit limity dané Českou národní bankou, jako je například podíl měsíční splátky na příjmu nebo výše celkového zadlužení. Nemovitost splácí člen družstva přímo družstvu. Úvěr na nemovitost si totiž bere právě družstvo a jeho splatnost může být až 40 let, což je o deset let více, než je maximální doba u hypotéky. To výrazně sníží i výši měsíční platby zájemce o bydlení.
REKLAMA
„Výhodou družstva je ale i skutečnost, že vlastníci podílů v družstvu nejsou zapsáni v žádném veřejném rejstříku, což může zamezit negativním následkům závisti jiných osob a dalších lidských, nepřejících vlastností‘,“ říká advokát Pavel Strnad,
I častá obava z „vytunelování“ družstva – tedy zpronevěření jeho finančních prostředků – je v případě financování bankou dobře ošetřena, protože je zde několik kontrolních mechanismů. Klíčové je především to, že majetek družstva je do výše úvěru a dalších nároků zastaven ve prospěch banky. Nikdo – tedy ani vedení družstva – s ním tak bez výslovného souhlasu banky nemůže nijak disponovat.
Pro developera je výstavba družstevního bydlení především způsob, jak získat zájemce o své nemovitosti i v dnešní době, kdy trh s byty brzdí.
„Kromě toho se aktuálně objevují i programy podpory družstevního bydlení a některé obce jsou připraveny poskytnout pozemek pro družstevní bydlení i na základě jiného titulu než prodej,“ říká advokát Pavel Strnad.
Developer navíc může i ušetřit, protože příjem z prodeje podílu v družstvu (tedy ekvivalent zálohy na pořízení nemovitosti do osobního vlastnictví) nepodléhá dani z příjmu právnických osob – po jednom roce je převod podílu v družstvu při splnění zákonných podmínek osvobozen. K nevýhodám družstevního vlastnictví patří například nepatrně vyšší administrativní náročnost a trochu složitější struktura družstva, než je u společenství vlastníků jednotek.