Exekuce vs. oddlužení: Jak vysoké mohou být srážky ze mzdy v roce 2020?

Pravidla oddlužení od 1. června 2019

Od loňského roku je možné za určitých podmínek povolit oddlužení, uhradí-li dlužník měsíčně alespoň hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce a stejnou částku bude platit věřitelům. Vzhledem k tomu, že měsíční odměna insolvenčního správce činí 900 Kč (respektive 1089 Kč pro případ, že je plátcem DPH), postačí dlužníkovi, že dokáže po dobu pěti let plnit přibližně 2 200 Kč měsíčně. V takovém případě může soud oddlužení schválit.
Po uplynutí pěti let posoudí soud, zda se dlužníkovi podařilo oddlužení splnit. Během této doby nesmí být oddlužení zrušeno a dlužník musí vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení svých věřitelů. Postačí tedy, když dlužník během pěti let zaplatí alespoň 132 tisíc korun, bez ohledu na to, jaká byla celková výše dluhů, se kterou dlužník do oddlužení vstupoval.

Srážky ze mzdy v roce 2020

Stejně jako u exekučních srážek ze mzdy, také pro provádění srážek ze mzdy v oddlužení platí, že jsou prováděny z čisté mzdy. Při výpočtu srážek ze mzdy se vychází ze součtu životního minima v souladu se zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a částky normativních nákladů bydlení. Od počátku letošního roku došlo k navýšení normativních nákladů bydlení, ale zvýšení životního minima se teprve chystá.
Při výpočtu se používá částka normativních nákladů stanovená pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci, která má od 50 000 do 99 999 obyvatel. Pro rok 2020 byla vyhlášena částka 6.502,00 Kč, zatímco životní minimum zůstává (prozatím) i letos ve výši 3.410,00 Kč.
K významné změně došlo v polovině loňského roku, kdy byla v rámci oddlužovací novely zdvojnásobena částka, nad kterou je možné dlužníkovi srazit zbytek čisté mzdy bez omezení. Dlužníkům tedy od loňského června zůstává více peněz.
Důvodem změny podle důvodové zprávy k souvisejícímu vládnímu nařízení měla být motivace dlužníka dosahovat vyšší mzdy, a to především prací přesčas nebo navyšováním pracovního úvazku. Tím mělo dojít jak ke zvýšení životní úrovně dlužníka, tak k vyššímu uspokojení věřitelů, ale i odvodům sociálního a zdravotního pojištění a výnosu daně z příjmů.

	Od 1. ledna 2020
Životní minimum	3.410,00 Kč
Normativní náklady na bydlení	6.502,00 Kč
Součet životního minima a normativních nákladů na bydlení	9.912,00 Kč
Nezabavitelná částka na povinného (tj. 2/3 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení)	6.608,00 Kč
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (tj. 1/4 z nezabavitelné částky na povinného)	1.652,00 Kč
Částka, nad kterou je možné srazit zbytek čisté mzdy bez omezení	19.824,00 Kč

Výpočet srážek v exekuci a oddlužení

Při výpočtu srážek se nejprve od čisté mzdy odečte celková nezabavitelná částka (součet nezabavitelných částek za povinného a za každou vyživovanou osobu). Součet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (aktuálně nebude nutno zaokrouhlovat). Následně se rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek porovná s částkou 19.824,00 Kč. Tato částka anebo nižší zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi.
Z první třetiny zbytku čisté mzdy se hradí pohledávky podle pořadí, druhá třetina slouží primárně k úhradě přednostních pohledávek, ale také pohledávek insolvenčních. Třetí třetina se vždy vyplácí dlužníkovi.
V případě, že mají věřitelé vůči dlužníkovi pouze nepřednostní pohledávky, při exekuci mu ze mzdy zůstává více finančních prostředků než v oddlužení. Řada dlužníků tak raději zůstává v exekuci, ačkoliv by během pěti let mohli být zbaveni všech dluhů. „Důvodem je především pokles disponibilních příjmů insolvenčních dlužníků tehdy, jestliže se předtím nacházeli v režimu nepřednostních exekucí. V insolvenční proceduře se totiž nezabavitelná částka konstruuje jako v režimu přednostních exekucí, což může znamenat, že má dlužník k dispozici až o několik tisíc korun měsíčně méně,” potvrzuje ředitel poradny při finanční tísni David Šmejkal.

O kolik se mohou lišit srážky v exekuci a oddlužení?

Pokud si vezmeme ilustrativní příklad, v němž má dlužník čistou mzdu 25 000 Kč, je svobodný a bezdětný, pak měsíční exekuční srážky ze mzdy k uspokojení nepřednostních pohledávek v celkové výši 2.500.000 Kč budou prováděny ve výši 6.130 Kč a dlužníkovi měsíčně zůstane 18.870 Kč. To však jen za předpokladu, že je exekuce vedena pouze pro nepřednostní pohledávky.
Pokud by však soud témuž dlužníkovi uložil v rámci oddlužení po dobu pěti let splácet částku 735.600,00 Kč (pouze pro zjednodušení nezapočítáváme odměnu insolvenčního správce), měsíční srážka ze mzdy by činila 12.260 Kč a dlužníkovi by zbývalo k životu „jen“ 12.740 Kč.

Exekuce vs. oddlužení: srážky ze mzdy 2020

25.000 Kč minus 6.608 Kč je 18.392 Kč. Jde o částku nižší než 19.824 Kč. Částka 18.392 Kč se zaokrouhlí na 18.390 Kč a rozdělí se na tři třetiny po 6.130 Kč.
V exekuci se první třetina ve výši 6.130 Kč srazí na úhradu nepřednostní pohledávky a zbývající dvě třetiny včetně zaokrouhlovacího rozdílu 2 Kč se vyplatí dlužníkovi. Dlužníkovi tedy v exekuci zůstává 18.870 Kč.
Naproti tomu v oddlužení by byla srážena první třetina 6.130 Kč i druhá třetina, tedy dalších 6.130 Kč. Dlužníkovi by zbývalo nezabavitelné minimum 6.608 Kč a třetí třetina 6.130 Kč včetně zaokrouhlovacího rozdílu 2 Kč.
Je proto otázkou, jestli by tento člověk raději zaplatil věřitelům měsíčně více, ale po pěti letech měl čistý štít, anebo zda by setrvával v exekuci ještě více než dalších třicet let, dokud nebudou uspokojeny pohledávky věřitelů v plné výši.