Exekuce (ne)vlastní vinou? Datová schránka vás nezachrání

Čtenář serveru Hypoindex.cz se dostal do potíží poté, co v loňském roce prodal byt v Praze 11. Přiznání k dani z nabytí nemovitosti podal včas, tedy do tří měsíců od prodeje nemovitosti. V přiznání vypočítal čtyřprocentní daň z nabytí a také ji obratem zaplatil.
Jaké ale bylo jeho překvapení, když se mu rok od prodeje bytu v datové schránce objevila exekuce a oznámení na obstavení jeho účtu na následující den. Správcem daně vypočítaná daň z nabytí byla totiž o zhruba 960 korun vyšší než záloha, kterou poplatník vypočítal a zaplatil z ceny sjednané. Jako řádný občan pan P. neváhal a nedoplatek daně i s náklady exekuce v celkové výši 2 400 korun ihned zaplatil. Obstavení účtu tak zabránil za pět minut dvanáct.
Při jeho snaze zjistit, kde se stala chyba a proč nebyl o nedoplatku informován, mu Finanční úřad pro Prahu 11 sdělil, že oznámení o nedoplatku mu bylo zasláno na adresu prodané nemovitosti, kde kupodivu již rok nepobýval.

Nedoplatek do 200 korun FÚ neřeší

Finanční úřad nedoplatky do 200 korun nevymáhá. „V případě, že je rozdíl mezi zaplacenou zálohou a daní vypočítanou správcem daně vyšší než 200 korun, správce daně zašle poplatníkovi platební výměr na adresu uvedenou v registru daňových subjektů a provozovatel poštovních služeb písemnost na této adrese platební výměr doručí,“ vysvětluje Radka Musilová z Finančního úřad pro hlavní město Prahu.
Pokud poštovní schránka neexistuje, měla by se písemnost vrátit zpět správci daně. Což se muselo stát i v případě pana P. Platební výměr však tímto svou cestu k poplatníkovi zřejmě skončil.
Správce daně se brání, že bez udání nové adresy či informaci o datové schránce, má svázané ruce. „Pokud daňový subjekt změnil trvalý pobyt, měl vůči správci daně oznamovací povinnost, tj. měl správci daně písemně oznámit novou adresu trvalého pobytu, popř. doručovací adresu,“ uvedla Radka Musilová, a dodává: „Mohl také podat správci daně informaci o zřízení datové schránky.“

Datová schránka nepomůže

Pan P. však předpokládal, že když má zřízenou datovou schránku, finanční úřad si tuto informaci dohledá. V případě daně z nabytí je ale opak pravdou. „Pokud měl poplatník v době zaslání platebního výměru na daň z nabytí nemovitých věcí již zřízenou datovou schránku jako běžná fyzická osoba (nikoli jako podnikající fyzická osoba), mohl správce daně tuto skutečnost zjistit a písemnost doručit prostřednictvím datové schránky. Daň z nabytí nemovitých věcí však nemá režim povinné elektronické komunikace. Správce daně proto automaticky neprověřuje, zda má poplatník této daně zřízenu datovou schránku,“ vysvětlila Radka Musilová z Finančního úřad pro hlavní město Prahu.
V daňovém přiznání je také uvedený e-mail a telefon na poplatníka, který při běžných nesrovnalostech finanční úřad hojně využívá. Rozhodnutí o platebním výměru však k běžné komunikaci nepatří. „Zasílání rozhodnutí prostřednictvím e-mailové adresy daňový řád nepřipouští. K neformální komunikaci prostřednictvím telefonu neměl správce daně důvod, protože mu nevznikla pochybnost při doručování rozhodnutí,“ uzavírá Radka Musilová.
Ať pochybil v tomto případě správce daně či pošta, následky si odnesl pan P.