Hypotéky zdražují… a může být hůř
Hypoteční úvěry podle Fincentrum Hypoindexu začaly zdražovat. Sazba 1,82 % je ale jen první krok. Co potlačí úroky hypoték vzhůru v nejbližším období? Vedle ČNB i ČSSD se svým volebním programem…
Dozvuky extrémně levných hypoték ještě budou nějaký čas pokračovat. Je ale potřeba se připravit na jejich růst. Lednové zvýšení úrokových sazeb dle Fincentrum Hypoindexu o 0,05 procentního bodu na 1,82 % může sice být jen lehkou korekcí, skutečné zdražování na sebe ale nenechá dlouho čekat. A důvodů pro něj je hned několik.
Hlavním strůjcem růstu úrokových sazeb bude Česká národní banka (ČNB). Její měnová politika utváří finanční prostředí. ČNB přitom v dohledné době pravděpodobně opustí režim měnových intervencí, které přilákaly spekulanty a zlevnily kapitál. Opuštění měnových intervencí podle některých (menšinových) názorů mohou doprovodit i záporné základní úrokové sazby, ale ty následně začne pomalu zvyšovat. K růstu sazeb tak jako tak dojde nejspíš v příštím roce.
LTV od 1. dubna 2017
Opuštění měnových intervencí ovšem bude předcházet ještě jedna událost tlačící úroky vzhůru. Od 1. dubna 2017 se dále zpřísní „doporučená“ pravidla dle benchmarku ČNB na výši poskytovaných hypoték. Zatímco ještě dnes mohou banky poskytnout až 95% hypotéku a v rozmezí 85 až 95 % LTV smějí poskytnout 10 % objemu hypoték, od aprílu se strop sníží na 90% hypotéky a v rozmezí od 80 do 90 % budou banky smět půjčit 15 % úvěrů. I to se projeví na ceně hypoték.
Pro banky je stanovená hranice doporučením. Pokud ho nedodrží, ČNB jim může předepsat držet více kapitálu. Více kapitálu představuje vyšší náklady – a ty banky pochopitelně zohlední v úrokové sazbě. Na druhou stranu již dnes řada bank neposkytuje hypotéky nad 90 % zástavní hodnoty nemovitosti, tudíž růst sazeb v důsledku zpřísnění poskytování hypoték nemusí být příliš vysoký.
Konec intervencí
S koncem intervencí se očekává odliv spekulativního kapitálu a posílení české koruny. K tomu ale nemusí dojít s jistotou. Kapitálu do České republiky za dobu boje ČNB o slabší korunu připlulo ke konci ledna 1,4 bil. Kč. Jen první čtyři týdny letošního roku ČNB nakoupila eura za 455 mld. Kč, což odpovídá objemu za celý loňský rok. Rozprodat koruny nahromaděné spekulanty může nějaký čas trvat.
Zrychlující se nárůst intervencí proti posilování české koruny napovídá brzkému ukončení kurzového závazku. ČNB aktuálně drží devizové rezervy v objemu 2,6 bil. Kč, což představuje 60 % HDP. ČNB sice může tisknout peníze v libovolné míře, ekonomice by tím ale dlouhodobě neprospěla – a sama by se po posílení koruny uvalila do zničující ztráty. Příklady byly vidět ve Švýcarsku a Dánsku, jejichž centrální banky podlehly spekulantům a neočekávaně své závazky zrušily.
Kapitál se po konci intervencí bude přesouvat do zahraničí. Pravděpodobně pomaleji a s větší volatilitou, než by si spekulanti přáli, ale i tak dojde k úbytku zdrojů, což se postupně promítne do rostoucích sazeb. Zřejmě se nebude jednat o rychlý posun, neboť Česká národní banka koruny nakupovat nebude, nicméně vliv na úrokové sazby zde bude.
Sektorová bankovní daň
Bankovní daň z volebního programu Sociální demokracie je dalším motorem růstu úrokových sazeb hypoték a úvěrů obecně. Pokud se ji socialistům podaří prosadit, zvýší se bankám náklady kapitálu.
Tabulka 1: Návrh bankovní daně z dílny ČSSD
Objem aktiv | Výše daně | |
od | do | |
0 Kč | 50 mld. Kč | 0,05% |
50 mld. Kč | 100 mld. Kč | 0,10% |
100 mld. Kč | 300 mld. Kč | 0,20% |
300 mld. Kč | – | 0,30% |
Zdroj: ČSSD
Velkým bankám vzrostou náklady na držbu kapitálu o 0,3 % z objemu, menším o něco méně. A tyto náklady nepochybně přenesou na klienty. Některým bankám toto může navíc vyhovovat. „Není proti zájmu všech bank, ale nejméně v zájmu jedné z nich,“ uvedl Petr Stuchlík na konferenci „Rozvoj a inovace finančních produktů 2017“ a doplnil: „Přinejmenším jedna česká/rakouská banka na ní může vydělat.“ Bankovní daň může být záminkou pro zvyšování poplatků, snižování úroků z vkladů či jejich pomalejší růst a růst úrokových sazeb úvěrů.
„Banky vlastně nemůžeme minout, vynechat, přeskočit. Musíme mít bankovní účet, pokud chceme podnikat, dokonce i pokud chceme pomáhat jiným a založíme neziskovou organizaci, limit pro hotovostní operace je aktuálně 270 tisíc korun atd. Pokud jsme tedy systémem a zákony vlastně přinuceni využívat služeb bank, působí návrh na zavedení bankovní sektorové daně, trochu směšně,“ hodnotí bankovní daň Patrik Nacher, zakladatel a provozovatel serveru BankovníPoplatky.com.