Jak by trh ovlivnil růst daně z nemovitosti u druhé a další nemovitosti?

V minulém týdnu guvernér Rusnok prohlásil, že by dávalo smysl, aby vlastníci nemovitostí platili větší daň z nemovitosti u druhé a každé další vlastněné nemovitosti. Za touto myšlenkou stojí současná situace na realitním trhu. Rusnok odpovídal na otázku, jak by vláda mohla řešit situaci na trhu s nemovitostmi, a také na to, zda vůbec vláda má nástroje na takové řešení.
Odpověď zahrnovala právě to, že v České republice máme extrémně nízkou daň z nemovitosti, což ostatně ukazuje i průzkum OECD, v ČR daň z nemovitých věcí tvoří méně než 1 % všech vybraných daní, v USA nebo v Kanadě je podíl této daně téměř 10%.

Změnit daň z nemovitosti?

Jiří Rusnok tak ve své odpovědi navrhl, že by měla vláda zrenovovat právě daň z nemovitosti. Neměla by tedy radikálně zvyšovat zdanění jedné vlastněné nemovitosti, protože to by mohlo značně finančně zatížit sociálně slabší skupiny. Daně by se tak nezvyšovaly běžným vlastníkům, ale vysoké daně by platili až vlastníci více nemovitostí.
Tato zvýšená daň by tak dopadla nejvíce na sociálně bohatější skupiny, které vlastní více nemovitostí. Zdaněny by byly především investiční nemovitosti, nemovitosti, které jejich majitelé pronajímají, a nemovitosti, které mají například rodiče koupené pro děti.
A v tom je právě problém tohoto řešení. Vysokou daň z nemovitosti, která by nejspíš byla několikanásobná, aby to mělo alespoň nějaký dopad, by zaplatili sice v první vlně vlastníci nemovitostí. Dá se ovšem dost pochybovat o tom, že by vysoké zdanění nějak vedlo k radikálnímu postoji investorů a vlastníků nemovitostí a k hromadnému prodeji nemovitostí. Naopak by tuto daň zaplatili, nemovitost si nechali ve svém držení a zvýšené náklady by se poté promítly do cen na trhu nemovitostí.
Zvýšená daň z nemovitosti by se tak promítla především do výše nájmů a je možné, že v budoucnu i do dalšího růstu cen nemovitostí. Je tak otázkou, jaký by byl reálný důsledek zvyšování daně z nemovitosti. Navíc v době, kdy stále roste trend nákupu nemovitostí pro investiční účely.

Zrušit daň z nabytí nemovitosti?

Jiří Rusnok se ovšem také vyjádřil proti příliš vysoké dani z nabytí nemovitosti, to je daň, kterou v současné době platí kupující (nový vlastník nemovitosti) a je ve výši 4 % z kupní ceny nemovitosti. Taková daň značně zatěžuje kupující, vytváří finanční nároky, které pokřivují trh.
A zrušení daně z nabytí nemovitosti určitě není od věci, přece jenom je to daň, která je tak nějak navíc. Však kupující své příjmy normálně daní a teprve za ty si kupuje nemovitosti. Navíc prodej nemovitosti musí zdanit i prodávající v rámci daně z příjmu. Nehledě na to, že nemovitost je takto zatížena daní i při každém dalším prodeji. Stát tak v rámci daně z nabytí daní už několikrát zdaněné.
Ostatně se v parlamentu tento rok hlasovalo právě o zrušení daně z nabytí nemovitosti. Návrh byl přidán v rámci připomínek v Senátu a bylo rozhodnuto o zrušení této daně. Vládní koalice ale dokázala návrh Senátu přehlasovat a daň z nabytí nemovitosti nám v daňovém systému zůstala.