Jak na kamerové systémy v bytových domech? Úřad radí, jak se vyhnout pokutám
Úřad pro ochranu osobních údajů uveřejnil novou metodiku, jak plnit povinnosti podle GDPR při instalaci kamerových systémů. V čem nejčastěji chybují společenství vlastníků?
Vodítko, jak postupovat
Metodika pro splnění povinností v oblasti osobních údajů při provozování kamerových systémů vytvořená Úřadem pro ochranu osobních údajů v roce 2012 již nebyla aktuální. V souvislosti s účinností GDPR došlo ke zrušení některých povinností, nahrazení jinými a upřesnění některých pojmů. Výkladové stanovisko k GDPR poskytl také Evropský sbor pro ochranu osobních údajů v pokynu 3/2019. Nová metodika úřadu uveřejněná 8. února 2024 tak vychází z aktuální právní úpravy.
„Metodika sama o sobě není závazným právním aktem, avšak obsahuje pravidla, dle kterých se při posuzování správy kamerových systémů a z nich získaných osobních údajů bude v případě kontroly ÚOOÚ řídit. Veřejná konzultace k metodice proběhla v průběhu dubna, května a června loňského roku,“ vysvětluje advokátka Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.
Pravidla pro provozování kamerových systémů
Při zavádění a provozování kamerových systémů je nutné dodržovat zásady zpracování osobních údajů podle GDPR. Jednou z nich je pravidlo minimalizace, tj. zpracování pouze nezbytného rozsahu údajů. U kamerových systémů jde především o počet a umístění kamer, nastavení jejich záběru, režim záznamu, deaktivace některých funkcí (např. zvukový záznam) a dobu uložení záznamu.
„Zpracování osobních údajů musí být odůvodněno oprávněným zájem správce, případně jiných osob, tyto zájmy jsou dle metodiky pouze dva, a to ochrana bezpečnosti osob či ochrana majetku,“ doplňuje Gabriela Donati. Úřad sice zmiňuje souhlas subjektu jako právní titul, jeho používání v souvislosti s kamerovými systémy ale nedoporučuje.
REKLAMA
Ke každému kamerovému systému musí jeho správce vyhotovit příslušnou dokumentaci. Ta podle metodiky ÚOOÚ obsahuje zejména:
- Záznam o činnostech zpracování
- Balanční test jako analýzu nezbytnosti nasazení kamerového systému
- Analýzu povinnosti zpracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA)
- Projektovou dokumentaci kamerového systému
- Smluvní dokumentaci v případě zpracovatelské smlouvy, je-li kamerový systém pro správce provozovaný třetí osobou
- Zajištění informovanosti subjektů údajů a zajištění práv subjektů údajů
- Dokumentace k porušení zabezpečení osobních údajů
Nejčastější chyby v bytových domech
Podle advokáta Jiřího Hradského z advokátní kanceláře Sedláková Legal lze identifikovat některé problémové oblasti, která by si především společenství vlastníků jednotek měla pohlídat. SVJ musí být schopno před úřadem obhájit nutnost instalace kamer, připravit příslušnou dokumentaci a určit, kdo bude mít k záznamům přístup.
„Zejména by si bytové domy měly dát pozor na počet rozmístěných kamer a dostatečné odůvodnění, proč jsou kamery nainstalovány právě v daných oblastech,“ vysvětluje Jiří Hradský. „Setkáváme se také s tím, že bytové domy mnohdy nejsou schopny odůvodnit nezbytnost kamerového systému. Mnohdy se instaluje tam, kde nedochází k žádné trestné činnosti, kamery jsou namířeny na vstupy do bytů a podobně,“ dodává advokát.
Doba uchovávání záznamů a informační povinnost
Doba uchovávání by měla být stanovena a zdůvodněna, a to především v rámci balančního testu. Obecně považuje úřad za přiměřenou dobu uchovávání záznamů 72 hodin. Ve výjimečných případech je možné odůvodnit i delší dobu.
„Do doby uchovávání záznamu se nepočítá doba uchovávání záznamů mimořádných událostí pro orgány činné v trestním řízení, přestupkovém řízení nebo pro pojišťovny k vyřízení pojistné události, kdy je záznam uchováván až do vyřízení mimořádné události, a pak teprve vymazán,“ vysvětluje Úřad pro ochranu osobních údajů.
Informační povinnost u kamer je nutné plnit ve více „vrstvách“. Informační tabulka musí být viditelná ještě před vstupem do záběru kamery, dobře viditelná (ve výšce očí), nepřehlédnutelná (čitelná i ze vzdálenosti 2-5 metrů). Obsahuje alespoň piktogram (obrázek) kamery, údaj o tom, že je prostor monitorován, identifikaci správce a odkaz na kontaktní osobu, místo, kde lze získat podrobnější informace. Ve druhé vrstvě musí být k dispozici podrobné informace v textové podobě, které jsou aktuální a dostupné po dobu, kdy zpracování osobních údajů probíhá.
„Na informování obyvatel domu se často zapomíná. Sice se vyvěsí cedulka s piktogramem kamery, ale již nejsou poskytnuty žádné doplňující informace, ani kontakt, kde se obyvatelé domu mohou dozvědět více. Velice často to tak končí u vyvěšené cedulky bez dalších informací,“ uzavírá Hradský.