Jak se bydlí penzistům…

Být penzistou v Česku je těžká práce. Průměrný důchod se v letošním roce pohybuje kolem 10 816 Kč. Výdaje penzisty přitom podle ČSÚ v roce 2010 dosáhly na 10 572 Kč. To při započítání loňské inflace znamená letošní výdaje 10 772 Kč měsíčně. Důchodci tak v průměru zbývá z důchodu 44 Kč. A to ještě před zdražením vajec. Inflace navíc letos nejspíš povyskočí ještě víc i díky změnám v DPH, kdežto příjmy penzistů zůstanou stejné.

Výdaje penzistů na bydlení představují největší díl výdajů. Za nájemné a energie vydávají důchodci v průměru téměř 26 % příjmů. Nájemné přitom zabírá pouze menší díl – necelých 6 % veškerých výdajů domácností penzistů. Důvod je jednoduchý: Penzisté bydlící na vesnicích ve svých domcích převáží penzisty bydlící v nájmu ve městech. Svůj díl mají též „starousedlíci“ v bytech s regulovaným nájemným. A tak v průměru vydá penzista jen 620 Kč měsíčně za nájem.

Největší díl z nákladů na bydlení domácností penzistů činí energie. Na ně vydávají penzisté téměř 15,5 % veškerých svých výdajů. Více vydávají jen na potraviny (přes 19 % výdajů).

Situace penzistů se ale významně liší podle regionu. A protože penze jsou téměř totožné bez ohledu na výši předchozího příjmu, nejtíživěji dopadá ekonomická realita na pražské důchodce. Pokud bydlí v nájemním bydlení, jejích výdaje jsou skutečně enormní.

Podle Sdružení nájemníků ČR vydává polovina pražských penzistů na bydlení více než 50 % svých příjmů. Při takto vysokých výdajích by měl pomoci stát sociálními dávkami, konkrétně příspěvkem na bydlení. Ten ovšem pobírá pouze 6 % z těchto penzistů.

Penzisté o příspěvek na bydlení nežádají z několika důvodů. Hlavním ale je, že se mnohdy ani nedozví, že tuto možnost mají. A i když se o čerpání sociálních dávek dozvědí, chybí jim energie a vytrvalost potřebné k vyplnění patřičných formulářů žádostí a přehledu příjmů. Řada penzistů také považuje za špatné o sociální dávky žádat, a tak raději sníží ostatní své výdaje.

Tabulka 1: Přehled vybraných výdajů penzistů (průměr za rok)

Zdroj: ČSÚ

Největší skupinou výdajů penzistů jsou výdaje na bydlení. Z výdajů souvisejících s bydlením vedou náklady na energie. Ovšem nejvíce rozkolísané jsou výdaje na rekonstrukce. U nich je patrná cyklicita, kdy v obdobích ekonomické recese penzisté výdaje na rekonstrukce očividně odkládali, naopak v dobách ekonomického růstu výdaje na rekonstrukce a pořízení bytu či domu rostou. To je překvapivé zejména vzhledem ke stabilitě příjmů penzistů v podobě sice nízké, ale stálé penze.

Tabulka 2: Meziroční změna vybraných příjmů

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Uspořit z důchodu je téměř nemožné. Výdaje penzistů jsou téměř totožné s příjmy. Navíc výdaje rostou rychlejším tempem než inflace. Jedinou útěchou je, že i příjmy penzistů rostou rychleji – dokonce rychleji, než jaká je valorizace penzí. Z toho lze usuzovat, že přibývá důchodců i s jinými příjmy než ze státního důchodu.