Jiří Feix: Hypotéky mohou zdražovat rychleji

ČNB zvýšila základní sazby o čtvrt procentního bodu. Myslíte si, že přistoupí k dalšímu zvyšování ještě letos nebo si počká na příští rok?
Osobně si myslím, že to bude ještě letos a když ne tak maximálně začátkem roku.
Jak a kdy se do hypotečních sazeb promítne zvyšování základních úrokových sazeb ČNB?
Jestli se to přenese do hypoték, to je otázka na každou banku a její obchodní politiku. Očekávám, že i když ne okamžitě, postupně se to začne v úrokových sazbách hypoték projevovat.
Takže to může trvat několik měsíců, než se to začne projevovat?
To nejsem schopen říct. Nejpozději by se to mělo projevit za několik měsíců, ale může se to projevit i hned.
Srpnové zvýšení se ale zatím příliš na hypotečních sazbách neprojevilo?
Pomalu se to již začíná projevovat. Podíváme-li se na průměrné sazby od začátku roku, tak již nějaký nárůst pozorovat můžeme. Je pravda, že to zatím není srovnatelné s nárůstem cen zdrojů mezibankovních sazeb, které rostou mnohem rychleji než sazby hypoték.
Jaký je váš osobní tip na výši průměrné úrokové sazby hypoték v polovině a na konci příštího roku?
Již nyní se na průměrných úrokových sazbách prolomila hranice dvou procent a v září skončila podle Fincentrum Hypoindexu na 2,04 procentech. Dvouprocentní sazba byla určitou hranicí, která trh nějakou dobu stabilizovala. Teď mohou sazby začít stoupat rychleji. Přesnou sazbu si netroufám odhadnout.
V loňském roce byly objemy poskytnutých hypoték rekordní. Překoná letošní rok ten loňský?
Zatím má trh na loňský rok náskok téměř devět miliard korun, ale čtvrtý kvartál loňského roku byl velmi silný, protože se všichni připravovali na zákon o spotřebitelských úvěrech. Letošní čtvrtý kvartál nebude tak srovnatelně silný. Proto očekávám, že letošní rok dosáhne zhruba stejného výsledku jako loni. V příštím roce pak bude pokračovat stabilizace. Boomu z letošního prvního pololetí se nedočkáme.
Takže by příští rok mohl dosáhnout stejného výsledku jako letos?
Spíše si myslím, že to bude srovnatelné s letošním třetím a čtvrtým čtvrtletím. Letošní první a druhé čtvrtletí byly anomální.
Jste zastáncem větších pravomocí ČNB?
Myslím si, že ČNB má již dnes sílu docela velkou. Doporučení jsou nezávazná, ale všichni vidíme, že fungují a banky je respektují. ČNB navíc signalizuje, že pokud bude mít pravomoc dávat nejen doporučení, ale i závazná nařízení, tak by hranice nemusely být až tak přísné, jako jsou dnes v rámci doporučení.
ČNB chce větší pravomoci (mít možnost zákonného nařízení) pro případ daleko urgentnější situace, než je dnes. Já se tomu zas tak úplně nebráním, protože si myslím, že v ČNB jsou profesionálové, kteří tomu rozumí a mají dostatek informací k tomu, aby je dobře vyhodnotily.
Zákonná opatření mají podle ČNB sloužit pouze jako záchranná brzda při velkém problému. Pevně věřím, že by tomu tak bylo. Pokud zákon projde, tak si myslím, že nám to nezpůsobí žádný problém. Ale i doporučení, které vydala, fungují i z pohledu ČNB docela dobře.
Ještě několik měsíců před volbami bylo jasné, že se nový zákon o ČNB nestihne schválit. Jaké jsou nyní šance na jeho schválení?
Víme, že ČNB má velkou chuť vrátit zákon rychle na stůl. Myslím si, že ČNB za současné situace má nižší šanci na rychlé prosazení zákona.
ČNB zajímá více než dříve, jakým způsobem jsou dofinancovány hypoteční úvěry. Jakým způsobem provádíte kontrolu dofinancování hypoték z jiných úvěrů? Máte šanci zjistit, že klient použil nějaký jiný úvěr na dofinancování hypotéky?
Záleží na časovém sledu, kdy klient o úvěry žádá. Pokud zažádal o jiný úvěr před týdnem, tak to v registru vidíme a pracujeme s tím. Samozřejmě mu hypotéku nemusíme dát. Pokud ale klient zažádá následně a v žádosti deklaruje, že má vlastní zdroje, tak s tou informací také pracujeme. Postupně se to zpřísňuje. Samozřejmě nejlepší kontrolu má ČNB, do které se informace o úvěrech dostávají.
Co radíte klientům v případě, že nemají dostatek vlastních zdrojů?
Standardně klientům navrhujeme, aby si ideálně opatřili zdroje v rodině, nebo se dozajistili další nemovitostí. Tím se zvýší celková zástavní hodnota a může se financovat třeba i 100 procent nemovitosti. To jsou standardní povolené metody. Samozřejmě i to má svá rizika (půjčení i zastavení nemovitosti v rodině), protože pokud se něco stane, tak je ohroženo i bydlení někoho dalšího.
Věcné břemeno na druhé nemovitosti zástavě nevadí?
Nevadí, ale promítne se to do ocenění nemovitosti. Problém LTV se s druhou nemovitostí vyřeší. LTV se posuzuje v kombinaci s příjmy žadatele. Čím vyšší LTV, tím roste riziko. Ale pokud má klient dostatečně vysoké příjmy a rezervy, tak se dá vše řešit.
Nejvíce ohrožená v poskytování hypoték je v současné době skupina lidí, která nemá vlastní zdroje, nemá naspořeno a příjmy nejsou úplně tak vysoké k tomu, co si chtějí pořizovat. Lidé si musí pořizovat nemovitost úměrně k jejich příjmu.
Problém je, že pokud v daném regionu nejsou k dispozici nemovitosti, které by cenou odpovídali tomu, co si mohou dovolit. Buď to chtějí řešit za každou cenu a vystavit nebezpečí sebe i banku, nebo hledají jiné řešení – pořídí si bydlení někde dál a budou dojíždět, nebo půjdou do nájemního bydlení.
Děkuji za rozhovor.