Jiří Klos: Zdražení hypoték následovalo ČNB rychle
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrokové sazby začátkem srpna. Jak rychle reagovaly úrokové sazby hypoték? A jak se projevují další omezení hypoték ze strany ČNB na hypotečním trhu? Odpovídá Jiří Klos, vedoucí oddělení Vývoj bankovních produktů Wüstenrot.
Hypoteční trh se mění. Je tak velký zájem o hypotéky, že se Česká národní banka snaží omezovat jejich poskytování. Posledním krokem bylo i zvýšení základních úrokových sazeb. Jak na postupné omezování hypoték reaguje Wüstenrot hypoteční banka?
Ke zvýšení sazeb ČNB došlo na začátku srpna. A ke zvýšení úrokových sazeb hypoték začalo na trhu docházet koncem srpna, to znamená s menším než měsíčním zpožděním. Očekával jsem, že to bude trvat déle. Trh zareagoval rychle.
I my budeme muset dříve či později přistoupit ke korekci sazeb. Zatím to ale nechystáme.
Zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB nebylo prvním opatřením, které tlumí hypoteční trh. Česká národní banka již dříve omezila poskytování hypoték s vyšší LTV. Jak jste na toto zareagovali a jak vnímáte aktuální situaci na trhu?
V době, kdy k omezování vyšších LTV docházelo, jsme již nenabízeli 100% hypotéky. Pro nás toto nebylo žádným způsobem limitující.
Myslím si, že se ČNB snaží snížit rizikovost hypotečních úvěrů a vyvarovat se situaci, ke které došlo před několika lety.
Bylo snížení rizikovosti hypotečních úvěrů zapotřebí? Byl hypoteční trh přehřátý?
Četl jsem celou řadu názorů různých odborníků. A jejich hodnocení se dost liší.
Já si nemyslím, že by v době, kdy ČNB omezovala hypotéky, byl trh přehřátý. Nicméně si dovedu představit, že se jednalo o preventivní krok do budoucna, kterým se ČNB snažila tlumit možné přehřátí.
Hrozilo podle vašeho názoru přehřátí hypotečního trhu?
Těžko s určitostí říci. Myslím si, že kdyby nedošlo k žádné reakci ze strany ČNB, tak by k přehřátí trhu mohlo dojít. V každém případě respektujeme rozhodnutí ČNB.
České národní bance se nelíbí ani dofinancovávání hypotečních úvěrů z jiných úvěrových zdrojů, nejčastěji ze stavebního spoření. Jak jste na toto zareagovali? Přestali jste poskytovat kombinace hypotéky a stavebního spoření?
Toto je jedno z doporučení České národní banky. Reagovali jsme na to, protože jsme dříve nabízeli kombinaci hypotečního úvěru a překlenovacího úvěru. Tento byznys jsme výrazně zrevidovali a utlumili.
Může banka poznat, že klient žádá o dofinancování u jiné banky či stavební spořitelny?
Dobrá otázka.
Pokud klient žádá u jedné instituce, tak se to pozná velice snadno. Pokud ale žádá o úvěry u více institucí, tak sice existují způsoby, jak se to dá částečně sledovat. Ale v tuto chvíli si nedovedu představit, že by existoval 100% jistý mechanismus na sledování všech těchto záměrů. Některé případy dokážeme vidět, ale určitě ne všechny.
Česká národní banka pravděpodobně v dohledné době zvýší úrokové sazby ještě jednou. Kdy předpokládáte, že ke zvýšení dojde, a jak dopadne na hypoteční trh?
Je diskutabilní, jestli ke zvýšení dojde. Pokud by ale došlo, bude mít podobný dopad, jaký mělo první zvýšení základních úrokových sazeb – bude následováno navýšením úrokových sazeb na hypotečním trhu pro koncové klienty.
V tuto chvíli trh vypadá tak, že banky kromě ceníkových cen hypoték nabízí i celou řadu slev a zvýhodnění, které jsou spojeny s dalšími službami. Ať už je to vedení dalších produktů, domicilace plateb apod. Prvním krokem tak možná bude revize těchto slev a podmínek.
Řada bank používala i řadu individuálních slev v rámci retenčních opatření či i v rámci boje o klienta. A to bude první oblast, na kterou se banky při zvýšení sazeb zaměří.
Pokud ČNB zvýší úrokové sazby, tak banky nejprve omezí svá zvýhodnění pro stávající klienty a pro bonitní klientelu, a teprve poté přistoupí k plošnému zvýšení sazeb?
V prvé řadě začnou snižovat individuální slevy, které nabízí plošně. Každé zvyšování úrokových sazeb se nese v tom, že se banka snaží co nejdéle udržet zvýhodnění pro klienty s vyšší bonitou. Některé banky na trhu zdražují podle rizikového profilu.
Koncem loňského roku vstoupil v účinnost také nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který rozšířil svou účinnost i na hypotéky. Jak se tato změna legislativy projevila na hypotečním trhu?
Někteří hráči na trhu nabízeli určité zvýhodnění u svých produktů, které pak po počátku účinnosti nového zákona museli zavést všichni – např. možnost předčasného splacení úvěru i mimo výročí úrokové fixace. To je z pohledu klienta nejvíce viditelné zvýhodnění.
Zvýšila se pro banku rizikovost poskytování hypoték? Nyní klient může přejít ke konkurenci velmi snadno.
Hypotéky jsou dlouhodobý produkt. Klient si půjčuje na své bydlení, protože v dohledné době nebude schopen naspořit takovou částku, aby si sám pořídil vlastní bydlení. Nějaký úvěr tedy potřebovat bude. Otázka je pouze, zda zůstane u stávající banky, nebo bude přecházet z jedné do druhé.
Možnost předčasných splátek ve výročí úvěru přispěje k tomu, že se klienti nebudou hypoték tolik bát. Přeci jen se jedná o úvěr na dlouhou dobu, a to představuje závazek a riziko pro velkou část období ekonomické pracovní aktivity člověka. To s sebou nese určitou nejistotu. Svoboda a volnost předčasného splacení úvěru klienty přesvědčí, že se hypotéky nemusí tolik bát. Pro klienty je to dobré.
Pro banku to znamená, že musí být schopná si klienty udržet – a nabízet konkurenceschopné podmínky.
Jakou průměrnou úrokovou sazbu hypoték odhadujete na srpen roku 2018?
Když budu vycházet z dlouhodobého průměru úrokových sazeb dle Fincentrum Hypoindexu, který je 3,40 %, a z aktuálních sazeb 2,02 %, si dovedu představit při rostoucím trhu zvýšení o 20 až 30 bazických bodů. Pokud bychom očekávali dvě vlny zvyšování základních úrokových sazeb, pohybovali bychom se někde kolem 60 až 70 bazických bodů nad aktuální průměr. Můj osobní odhad je 2,6 % až 2,7 %. Moc rád se pak podívám na skutečnost.
Děkuji za rozhovor.