Klimatická změna: jak se bránit horku ve městě?

Základními nástroji vlády a také měst jsou různé plány přizpůsobení se klimatickým změnám. Na národní úrovni byl přijat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu nebo Strategie přizpůsobení se změně klimatu. Podobné strategické dokumenty pak můžete najít i na krajské nebo municipální úrovni.

To jsou ale jen strategické dokumenty, u kterých platí, že než se opatření opravdu projeví, chvilku to potrvá. Rychleji se v praxi objeví opatření přijatá na úrovni obce. A hlavním nástrojem by měl být v tomto případě územní plán obce. Kromě územního plánování jsou součástí boje proti klimatické změny i opatření věnovaná tomu, aby obec eliminovala své dopady na změnu klimatu. Proto je také součástí takových plánů důkladné zateplení, obnovitelné zdroje a podobně. Toto ale neřeší to horko, které už nastalo.

Co vše může řešit územní plán obce

• ochrana a rozšiřování zelených ploch,
• výsadba nové zeleně,
• ochrana vodních ploch,
• důraz na modro/zelenou infrastrukturu,
• hospodaření s dešťovou vodou,
• lepší hospodaření s pitnou vodou,
• protipovodňová ochrana,
• revitalizace brownfieldů a regulace nové zástavby,
• revitalizace volných ploch a nezastavěných ploch,
• regulace černých střech,
• omezovat zmenšování volných ploch a zemědělské půdy
• atd.

Hlavním cílem při boji proti horku by mělo být v obci vysazení dostatečné zeleně a také dostatečné množství vodních ploch. Ať už jsou to přírodní vodní zdroje, různé zadržovací systémy nebo vodní prvky na náměstích. To vše dokáže ochladit teplotu v rámci rozpáleného města.

Ještě lepší jsou v tomto ohledu stromy a další zeleň. Vzrostlý strom jen svou existencí ochlazuje vzduch ve svém okolí i o několik stupňů. Je ale pravda, že trendem bylo spíše kácení vzrostlých stromů. A nově vysázené stromy ještě nejsou tak mohutné, aby měly na teplotu zásadní dopad. Péče o zeleň ve městech tak bude mít reálnější dopad až během několika dalších dekád.

^REKLAMA

Aby se nám lépe žilo

Pravdou je, že česká města, hlavně ta větší, nejsou na vysoké teploty příliš stavěná. Éra socialismu si libovala v rozsáhlých betonových plochách, kapitalismus devadesátých let zase v nové výstavbě a v chátrání té staré výstavby. V posledních letech máme zase rádi černé střechy, které také pomáhají k tomu, že se v obytné zástavě akumuluje teplo. Které nevyvětráte ani během chladnějších nocí.

Jsou česká města na klimatickou změnu dostatečně vybavena? Dokáží hospodařit s vodou a poskytnout svým obyvatelům dostatek zeleného stínu? Zatím ne. Ale je pravda, že strategické dokumenty stále více klimatickou změnu zahrnují do plánování. A jsou tomu přizpůsobovány i územní plány obcí. Možná se tak časem dočkáme ve městech větší zeleně a menšího horka. A možná si na to ještě musíme pár let počkat.