Koronavirové hypoteční prázdniny

Situace českého bankovního sektoru je prý jedna z nejlepších v Evropě. Česká vláda údajně vyzve banky, aby byly nyní k podnikatelům a firmám vstřícné. Vláda je skutečně akční: „…vnímáme problémy jednotlivých sektorů a připravujeme se na to, abychom jim pomohli,“ uvedl předseda vlády.
V médiích zaznělo, že není potřeba splátky hypotečních úvěrů při výpadku výdělku kvůli koronaviru aktuálně plošně řešit. „Nemáme hory neplatičů hypoték, je to naprosto předčasná záležitost,“ okomentoval situaci guvernér ČNB.
Také si přečtěte: Na čem se zatím shodla ČBA?
Dlužníci v problémech by v principu měli být proaktivní. To, že banky se splátkami automaticky posečkají, není a asi ani nebude automatické. Nikdy ale neříkej nikdy, v Itálii vcelku nečekaně nastoupilo dluhové moratorium – o tom v poslední části článku. Jsme ale v Česku, kde vzhledem k aktuální situaci zadrhnutí reálných a finančních toků lze ze strany bank očekávat vstřícnost.
Banky jistě budou ochotné klientům v problémech naslouchat. Nabízí se možnost posečkat, odložit, rozložit splácení v čase, hledat oboustranně výhodné řešení.

Politická výzva k hypotečnímu volnu

V otevřeném dopise České bankovní asociaci (ČBA) podepsaném jedním z opozičních politiků a poslanců se píše o negativním dopadu šíření na finance domácností i malých firem. Jindy své závazky řádně plní, ale se zadrhnutím ekonomiky by se mohly dostat do problémů.
Banky by měly přijmout opatření, aby se „mnoho občanů“ nedostalo do nenadálých problémů kvůli výdajům, které nyní „s omezenými příjmy nebudou moci okamžitě splatit“. Má jít o žádost o přijetí opatření, které mají pomoci nastalou situaci překlenout:

„Chtěl bych Vás tímto požádat o to, abyste klienty, kteří jinak řádně plní své povinnosti, v příštích minimálně třech měsících nepenalizovali za opožděné splátky hypoték nebo jiných úvěrů, případně rovnou vyhlásili „hypoteční volno“, aby domácnosti a malé firmy, které se potýkají s ekonomickými potížemi v souvislosti s epidemií koronaviru, nemusely své půjčky dočasně splácet.“ Tomáš Martínek, místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy PSP ČR.

Reakce ČBA a monitorovací platforma

Reakce České bankovní asociace na sebe nedala čekat. Komentář a stanovisko k „hypotečním prázdninám“ či „hypotečnímu volnu“ ze strany Pavla Štěpánka, výkonného ředitele ČBA, konstatuje následující:

„Banky intenzivně pracují na opatřeních, která pomohou zmírnit ekonomické dopady probíhající epidemie na bankovní klienty zejména z řad podnikatelů a živnostníků. Prosperující klienti jsou podmínkou prosperity bank a celé naší společnosti. Vzhledem k tomu, že se konkrétní bankovní opatření mohou týkat podmínek úvěrování a financování, bude jejich konkrétní podoba nutně vycházet z konzultace a koordinace bank s představiteli státní správy a České národní banky. Podoba opatření bude oznámena v nejbližších dnech.“

^REKLAMA

To, že banky nemohou situaci nevnímat, je zřejmé. V aktualitách ČBA se lze také dočíst o setkání zástupců asociace a jejích členských bank se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), centrální banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). V centru pozornosti měla být „problematika dopadů koronaviru COVID 19 na hospodaření mikropodniků a OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) a možných směrů, jak tyto subjekty podpořit“.
Ze strany MPO byli přítomní informováni o schválených opatřeních Vlády ČR, směřující k poskytnutí finanční pomoci podnikům. Došlo k dohodě na vytvoření společné „monitorovací platformy“ složené ze zástupců zúčastněných stran. Ta má sloužit k souhrnnému vyhodnocování finanční situace podnikových klientů z oblasti mikropodniků a OSVČ a ke konzultování opatření k podpoře finančních toků.
Předmětem diskuse mělo být i „škálování“ opatření přijímaných k udržení provozu firem, jejichž fungování a hospodaření bude v souvislosti s šířením koronaviru postiženo. Monitorovací platforma má zasedat v závislosti na vývoji situace. O přijímaných opatřeních má být informována ČNB – zejména s ohledem na její odpovědnost za stabilitu finančního systému ČR.

Trefný pohled očima člena bankovní rady ČNB

Člen bankovní rady Aleš Michl ve svém komentáři pro Mladou frontu DNES situaci jara roku 2020 přirovnal k jaru roku 2008:

„Kapitalistické ekonomice se nejlépe daří, když se lidé, zboží a peníze volně hýbají. Pamatuji si, jak v roce 2008 zamrzl trh peněz. Jak na jaře 2008 zkrachovala velká investiční firma Bear Stearns. Postupně se banky začaly bát půjčovat si jak navzájem, tak i klientům. A pak přišlo ještě něco horšího – na podzim 2008 zkrachoval Lehman Brothers a peníze zamrzly úplně.“

To, že se lidé, zboží a peníze „volně hýbají“, je pro ekonomiku zásadně důležité. Když se toky zadrhnou, nastává ochromení. Michl vzpomíná, jak to bylo se zadrhnutím v minulé světové finanční krizi: „Firmy přestaly dostávat provozní úvěry. Seškrtaly u svých dodavatelů objednávky a zamrzl trh zboží. Začalo se propouštět. Zamrzla poptávka lidí. Ekonomika prošla velkou recesí, ve které hlavní roli sehrály vlády a centrální banky.“
Ano, jde pohled ekonoma, praktika a zkušeného analytika. Akademický ekonom by spíše než paralely použil pohled dvou-sektorového modelu ekonomiky zachycujícího hospodářských koloběh. Zadrhnout se může jak pohyb lidí (tedy služeb), tak pohyb zboží, stejně jako pohyb peněz.
Obrázek 1: Jedním směrem tečou peníze (červené šipky) a vypořádávají závazky za prodané výrobky, služby a produkční faktory (černé šipky). Financování poskytují banky a finanční systém (zelená čára). Když se v tocích něco zadrhne, nastává problém a zádrhel.

^REKLAMA

Když zamrzne pohyb lidí a zboží, dojdou peníze

Někdy se s nadsázkou říká, že banky fungují jako obchodníci s deštěm. Když převládá pěkné počasí, vnucují svým klientům deštník v podobě úvěrů a financování. Chtějí půjčovat, protože inkasované úroky a související poplatky jsou významným zdrojem zisků.
Když ale začne pršet a rizika vichřice a zničení či poškození deštníků se zvyšují, se banky snaží půjčené rychle získat zpět. V dobách útlumu se pak peněz nedostává a rizika a nejistoty rostou a i banky se snaží zvýšit své pohotové rezervy. V obavách dalšího vývoje se mohou uchýlit k omezení úvěrového financování. A onen výpadek financování dopadá na domácnosti a podnikatele.

Aleš Michl ve svém výstižném přirovnání pokračuje: „Teď mi to jaro 2008 připomněl koronavirus. S tím rozdílem, že teď jsou místo peněz zablokováni lidé. Je jaro 2020 a postupně zamrzá pohyb lidí. Povinná a dobrovolná karanténa. Rušení cest, konferencí, sportovních událostí. Méně lidí v hotelech a restauracích. Postupně drhne i trh zboží, zvlášť když je váš dodavatel třeba z Číny nebo Itálie.“

Ano, nastal nabídkový šok a je si toho vědom i guvernér ČNB Jiří Rusnok: „Jsme v situaci, kdy ten problém z hlediska ekonomiky je na straně nabídky, protože se vzhledem k těm poruchám v pohybu obyvatel a zboží nebude třeba dostávat konkrétních věcí a měnová politika toto nemůže řešit. Těžko měnovou politikou nahradíme těstoviny nebo vakcíny.“

Finanční systém, ve kterém peníze nemohou dojít

Když dojdou peníze, nastupuje problém a je to zádrhel. Co někdo neutratí, jiný neutrží. A když neutrží, chybí mu peníze. A když mu chybí peníze, nezaplatí, neutratí, nesplatí a neinvestuje. Proti pohybu zboží a služeb směřují peněžní toky, úhrada pohledávek a závazků. Když se to někde zadrhne, nastává problém. Jakkoli je dvou-sektorový model zjednodušený a neúplný, ilustruje to výborně.
Aktuální oficiální vyjádření říká cosi o tom, že české banky jsou kapitálově dobře vybaveny. Bude-li potřeba, bude jim uvolněna kapitálová rezerva. V realitě je nutno dodat, že nedostává-li se díky zadrhnutí mezibankovního trhu bankám financování, nastupuje banka centrální. Ve stávajícím uspořádání je to instituce, která je schopna nouzové financování poskytnout.
Vystupuje prostě jako „věřitel poslední instance“ – pokud vypukne požár, hoří a hrozí velké škody, je nutné zasáhnout. Oheň na jedné střeše se snadno rozšíří na střechy další. Vždyť banky poskytující financování a zajišťující realizaci plateb jsou z pohledu finančních toků důležitou součástí systému. Některé banky jsou na to, aby zkrachovaly moc velké. Když dojdou peníze a už žádný jiný věřitel disponující penězi nebude schopen nebo ochoten půjčit nebo zaručit se v dostatečném množství, nastupuje centrální banka.
Obrázek 2: Jako věřitel poslední instance úřad centrální banka hází záchranný kruh (ilustrace napravo), vystupuje jako hasič pomáhající zachránit banky obchodní a tím i bankovní systém (ilustrace vlevo).

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „lender of the last resort rescue plan“

Mandát poslední záchrany

Když mediální titulky hlásají, že centrální banka pumpuje do ekonomiky peníze, v realitě poskytuje bankám úvěrové linky, nouzovou likviditu. Úřad centrální banky prostě obchodní banky úvěruje. Dřívější role věřitele poslední instance byla zaměřena na peněžní trhy a dodávání likvidity.
Netradiční a novodobá měnová politika se opírá o kvantitativní uvolňování – úvěry poskytované výměnou za finanční kolaterál. Třebas dluhopisy nebo akcie. Centrální bankéři prostě začnou nakupovat finanční aktiva a platí je nově „tištěnými“ penězi.
Bilance Fedu jako americké centrální banky by v tomto ohledu mohla vyprávět. Tímto způsobem už byla zafinancována masa hypotečních úvěrů. Finanční krize se prostě neptá jak, ale jestli. Potřeba hašení požáru a léčení krize si žádá razantní kroky. O tom, že Evropská centrální banka nákupem dluhopisů vlád eurozóny drží systém v chodu a euro nad vodou, si šeptají už i vrabci na střeše.
Říká se tomu mandát finanční stability. Když je nejhůř, ústřední banka poskytuje záchranný kruh. Jakkoli někdo může hovořit o kontroverzní roli centrální banky, morálním hazardu, funkce věřitele poslední instance se stala standardem.
Je nutné jít s dobou, a tak už i v Česku se možná brzy dočkáme možností financování z bezedné pokladnice ústřední banky. Pokud projde chystaná změna zákona o České národní bance, bude moci tento úřad provádět přímé úvěrové operace a zakládat právnické osoby. Do rukou prezidenta republiky, jmenujícího do čela ČNB její vedení, se pak dostane ještě větší moc.

Hypoteční prázdniny

Česko je v případě výpadku v dodavatelsko-odběratelských řetězcích způsobeném šířením koronavirové nákazy ekonomicky více než zranitelné. Vývoj české, evropské i světové ekonomiky dnes představuje velkou neznámou. Působí propad zahraniční poptávky, fungování firem v nouzovém režimu, je tu riziko finanční nestability.
Ukázali jsme, jak negativní šok v podobě šíření koronavirové nákazy znamená hrozbu zadrhnutí reálných i finančních toků. Důležité je nenechat trhy propadnout panice. Obchodování na burzách lze v případě razantních propadů zastavit, prodej zboží lze regulovat anebo přejít na přídělový systém. V případě hypotečních úvěrů mohou nastoupit bankovní prázdniny a na pozadí může zaúřadovat centrální banka.
Itálie je příkladem, že splácení hypoték lze pozastavit. Italské hospodářství se díky režimu celostátní karantény v podstatě zastavilo. Nakupují a uspokojují se v podstatě jen základní životní potřeby, všechno ostatní stojí. Zadrhly se reálné i finanční toky.
Italské domácnosti, které se potýkají s hospodářskými obtížemi v souvislosti s pandemií koronaviru, dosáhly odkladu splatnosti dluhu. Dluhové moratorium je vlastně v podmínkách celostátní karantény jediným možným řešením.