23. 10. 2009

Blíží se konec hypoték na rekonstrukce?

Hypotéky

Transpozice evropské směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru v podobě Zákona o některých podmínkách poskytování spotřebitelského úvěru míří k projednání v Parlamentu ČR. Předkladatelem zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela zákona přináší celou řadu novinek, jejichž hlavním cílem je ochrana klienta a větší transparentnost při poskytování spotřebitelských úvěrů. Těžiště nové právní úpravy spočívá zejména na výčtu informací, které má potenciální klient obdržet ještě před tím než se rozhodne uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru (RPSN, možnosti předčasného splacení, náklady související s uzavřením úvěru apod.)

Předčasné splacení s maximálně 1% penalizací

Důležitou novinkou, kterou má však přinést novela zákona, je také možnost částečného či úplného předčasného splacení úvěru kdykoliv v době trvání smlouvy. Poskytovatel úvěru má sice v případě předčasného splacení nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s předčasným splacením úvěru. Nicméně výše náhrady nesmí přesáhnout 1 % předčasně splacené výše úvěru (platí pro úvěry splacené více než jeden rok před sjednanou splatností). Pokud je doba do splatnosti kratší než jeden rok, maximální výše náhrady nesmí přesáhnout 0,5 % předčasné splátky.

Spotřebitelské úvěry s možností předčasného splacení již v současnosti řada poskytovatelů nabízí. I přesto že jsou v porovnání s úvěry, u kterých je předčasná splátka zpoplatněna, zpravidla o něco dražší, je o ně mezi klienty zájem. Z tohoto pohledu novela zákona pro běžnou praxi zase takovou novinkou není. Zásadní změnou, kterou v sobě novela ve stávajícím znění přináší, je však spektrum úvěrů, na něž by se měl Zákon vztahovat.

Kterých úvěrů se dotkne novela zákona?

V první verzi návrhu bylo uvedeno zhruba to, že účinnost zákona o spotřebitelském úvěru se logicky nevztahuje na úvěry, které slouží k pořízení bydlení a na úvěry nad 1880 000 Kč. V připomínkovém řízení Česká bankovní asociace (ČBA) upozornila na to, že zákon nepamatuje například na refinancování úvěrů na bydlení, na úvěry sloužící k vypořádání vlastnických vztahů a také na úvěry na rekonstrukce.

Výsledkem připomínkového řízení je verze Zákona, kde se uvádí, že za spotřebitelský úvěr není považována odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná služba:

^REKLAMA

1. Zajištěná zástavním právem k nemovitosti, jejímž účelem je

a) Nabytí vlastnických práv k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti

b) Úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu

c) Úhrada nákladů spojených se získáním úvěru uvedeného v bodě a) nebo b)

^REKLAMA

d) Splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování některého z účelů uvedených v bodech a) až d)

2. Úvěr nebo půjčka vyšší než 1 880 000 Kč

Většina výše zmíněných připomínek ze strany ČBA byla do návrhu zapracována. Kromě jediné. A tou jsou úvěry na rekonstrukce a tedy i refinancování úvěrů na rekonstrukce. Banky s tímto zněním nejsou spokojeny a tvrdí, že tato úprava poškodí klienty. Proč? Vždyť klienti na tom jedině vydělají. Budou mít kompletní informace o podmínkách úvěru a ještě navrch získají možnost úvěr předčasně splatit.

Banky upozorňují, že při poskytování úvěrů na bydlení, a tedy i úvěrů na rekonstrukce pracují v dlouhodobém horizontu. Půjčují si na finančních trzích "dlouhé" a relativně "levné peníze" (HZL apod.) a nejen díky tomu jsou hypotéky výrazně levnější než spotřebitelské úvěry. Pokud by však začal platit nový zákon, a klient by si chtěl zažádat o úvěr na rekonstrukci, banky by nejspíš v úrokové sazbě promítnuly "riziko" předčasného splacení a hypotéky na rekonstrukce by tak výrazně zdražily. A pozor! To by platilo i pro stávající „rekonstrukční hypotéky“ ve chvíli refixace.