Větší povodně nejsou v Česku každoročním jevem. Poklidná česká kotlina se v tomto směru vůbec nedá srovnávat kupříkladu s monzunovými oblastmi Indického poloostrova či s lužními nížinami při korytech velkých afrických řek. Přesto voda dokáže napáchat nemalé škody i v malých českých podmínkách.
Největší škody v novodobé historii České republiky způsobily povodně v březnu roku 2002. Tehdy voda vypláchla Prahu a jen s největšími obtížemi se ji podařilo udržet za protipovodňovými bariérami kolem historického centra. A zatímco Staré Město poškádlila především voda vystupující z nezajištěné kanalizace, Karlín se změnil v přírodní vodní nádrž. Škody dosáhly na 73 mld. Kč.
O pět let dříve, v červenci 1997, zasáhla velká voda velkou část Moravy. škody byly sice o něco nižší, ale 62,6 mld. Kč by také zachránilo kdejaký deficit českého státního rozpočtu. Navíc se jednalo o první velkou povodeň, kterou škarohlídové přičítají klimatickým změnám v důsledku oteplování země, a tak ani lidé ani některé pojišťovny nebyly na takovou událost připraveni.
Podpojištěné domácnosti zjistily, že sice platily nízké pojistné, ale za nízkou pojistnou částku, a tak když došlo na pověstné lámání rozmoklého chleba, zjistily, že za náhradu škody za spadlý barák neodstraní ani sutiny. Nezajištěné pojišťovny navíc lidem v důsledku krachu nevyplatily ani ono minimální pojistné plnění.
Nejčastěji povodně většího rozsahu vystupují z říčních koryt v březnu. Kromě března roku 2002, kdy došlo k největším škodám, se řeky vylily do okolních vesnic a měst ještě v letech 2000 a 2006. Na přelomu milénia pojišťovny vyplatily pojistné plnění 2,1 mld. Kč, o šest let později odhad škod dosáhl 5,6 mld. Kč.
REKLAMA
Povodňové oblasti aneb Jak mít vodu pod kontrolou
Riziko povodní není pochopitelně na všech místech stejné. Budete-li mít chatu na břehu říčky, a onen břeh nebude 20 m vysoký, pak se pravděpodobně s vodou v obýváku budete setkávat pravidelně. A pravděpodobně vás nikdo proti riziku povodní nepojistí.
Za účelem zjištění povodňového nebezpečí využívají již řadu let pojišťovny tzv. povodňové mapy. V loňském roce je Česká asociace pojišťoven připravila k nahlédnutí všem zájemcům, ovšem za 59 Kč za jeden dotaz (placeno prostřednictvím SMS zprávy), což řadu lidí odradilo. (Nevím proč se nabízí paralela s 30korunovým regulačním poplatkem u lékaře…)
Letošní novinkou je "znovuspuštění" povodňových map pro veřejnost, tentokrát bezplatně. Jaký výstup povodňové mapy nabízejí a jak ho získat?
Na titulní straně internetových stránek ČAP je pravý spodní boxík označený "Povodňové mapy", z nějž se po několika kliknutích a odsouhlasení podmínek užívání map zájemce dostane na výběr obce a konkrétního objektu, u něhož chce povodňové nebezpečí zjistit.
REKLAMA
Obrázek 1: Náhled výběru obce a objektu pro zjištění povodňového rizika
V následujícím kroku zájemce o povodňovou mapu zadá e-mail, na který mu obratem přijde PDF dokument s informacemi o nebezpečí výskytu povodní ve zkoumaném objektu. V našem případě, kdy byl zadán náhodný jihočeský objekt v oblasti, kde se čas od času z břehů vylije řeka Malše, má majitel domu štěstí – byť je v blízkosti řeky, břeh se zvedá dostatečně rychle a jeho nebezpečí výskytu povodně je zanedbatelné.
Obrázek 2: Výstup zjištění povodňového rizika
Zdroj: ČAP