Podpora stavebního spoření nejspíš klesne na 2000 Kč

Zrušit či snížit výši státní podpory stavebního spoření se v rámci nejrůznějších úsporných opatření pokoušela celá řada politiků. V poslední době nejhlasitějším kritikem státní podpory byl ministr financí Eduard Janota, který připravil několik návrhů na její snížení či zrušení. Pokaždé se však proti těmto návrhům zvedla silná vlna odporu stavebních spořitelen, klientů a ostatně i velké části politického spektra, takže návrhy končily „u ledu.“
 

Navíc ani ministr financí přesně nedokázal říci, jak tuto změnu prosadit, aby byla v souladu s platnou legislativou ,a aby se zároveň neopakovala situace z roku 2003. Tehdy bylo v rámci úsporných opatření schváleno snížení státní podpory z maximálně 4500 Kč na 3000 Kč, nicméně efektem tohoto "úsporného opatření" byl skokový nárůst objemu prostředků vyplácených na podporu stavebního spoření, jelikož klienti si stihli v obrovském množství uzavřít ještě smlouvy za starých – výhodnějších – podmínek. Jedním z ministerských návrhů bylo snížení státní podpory retroaktivně, tedy zpětně u všech dosud platných smluv. Že by tento návrh prošel a podmínky smluv by se měnily zpětně, v to snad nedoufal ani sám předkladatel…

Podpora 2000 Kč u všech smluv

Poslední z řady návrhů představil ministr Janota v závěru minulého týdne. Tentokrát však vzhledem ke změnám na české politické scéně a prioritě nově vznikající vládě ŠETŘIT má tento návrh celkem velkou šanci na úspěch. Jaký je koncept navrhovaného řešení?

Návrh počítá s tím, že by od příštího roku došlo ke snížení státního příspěvku ze současných 3000 Kč (4500 u starších smluv) na 2000 Kč, přičemž tato změna by platila pro všechny v danou chvíli uzavřené smlouvy s nárokem na státní příspěvek. Jednalo by se o tzv. nepravou retroaktivitu. Výše dosud přiznaných příspěvků by se zpětně neměnila, nicméně od rozhodného dne by státní příspěvek u všech smluv klesl na zmíněné 2000 korun. Lidé by tím ztratili motivaci k masovému uzavírání nových smluv a efekt pro státní rozpočet by byl téměř okamžitý.

Loni stát vyplatil na podpoře stavebního spoření 13,26 miliardy korun. Za letošní rok by tato částka i bez navrhovaných změn měla mírně klesnout. Cílem tohoto opatření je úspora ve výši zhruba 7 miliard korun.


Graf 1: Vývoj objemu prostředků vyplacených na podporu stavebního spoření

Zdroj : Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS)

^REKLAMA

Nižší příspěvek možná už příští rok

Podle původního plánu by lidé pocítili snížení příspěvku až v roce 2012, jelikož podle zákona se státní příspěvek  vyplácí za každý rok zpětně až v následujícím roce, nejnovější zprávy však hovoří o tom, že koalice by chtěla prosadit snížení příspěvku již tento rok. A výše státního příspěvku by tím pádem klesla již v následujícím roce.  

Dalším z navrhovaných opatření v rámci redukce výdajů státní ho rozpočtu, které má rovněž politickou podporu u právě vznikající koalice, je zdanění výnosů ze stavebního spoření  (resp. zrušení osvobození těchto výnosů od daně). Toto opatření by mělo do státní pokladny přinést další jednu miliardu ročně. 

Dopady navrhovaných opatření

Pohledem liberálního ekonoma nemají státní příspěvky na stavební spoření opodstatnění a navíc deformují finanční trh. V tomto podání se ve skutečnosti jedná o neefektivní proces, kdy stát klientovi vyplácí ty samé peníze, které mu před časem prosřednictvím daní "z kapsy vytáhl".  Z tohoto pohledu by bylo nejefektivnější celý systém státní podpory zrušit.

Na druhou stranu takto radikální řešení by pravděpodobně systém stavebního spoření neustál. Klienti stavebních spořitelen si již za podporu od státu zvykli a v případě, že by došlo ke seškrtání státní podpory na nulu, pravděpodobně by začaly své vklady přesouvat jinam a stavební spořitelny by se na straně aktiv ocitly „na suchu“, což by mohlo ohrozit jejich existenci a potažmo celý finanční trh, jehož jsou stavební spořitelny významnou součástí.

^REKLAMA

Tip:  Více o možných dopadech zrušení státní podpory stavebního spoření se dočtete v článku Josefa Rajdla „Snížení podpory stavebního spoření aneb Jak zbořit domeček z karet “.

Proti částečnému utlumení státní podpory zejména v době, kdy je na tom státní pokladna špatně, však nelze nic namítat, podobný trend delší dobu pozorujeme také v okolních zemích (Slovensko, Maďarsko), ale také v zemích odkud jsme systém stavebního spoření importovali a zemí které jsou známi štědrou podporou stavebního spoření  – v Německu a Rakousku. Zde však vlády ruku v ruce se snižováním státní podpory vydaly cestou rozšiřování účelovosti stavebního spoření.

V ČR se již delší dobu hovoří o zavedení možnosti financovat stavebním spořením studium. V souvislosti s plánovaným zavedením školného by oprášení těchto plánů rozhodně mělo své opodstatnění a nemělo by zůstat stranou připravaných změn.