Stavební spoření: Hlídejte si poplatky a cílovou částku

Na začátku spoření uzavře účastník smlouvu se stavební spořitelnou, v níž se dohodnou podmínky spoření. Smlouvu se stavební spořitelnou může uzavřít jak fyzická, tak právnická osoba. Za nezletilé či nezpůsobilé k právním úkonům ji uzavírá zákonný zástupce. Jedna osoba může uzavřít nekonečné množství smluv.

Ovšem za uzavření smlouvy se hradí poplatek spořitelně ve výši, kterou znázorňuje následující Tab 1 – Úhrada za uzavření smlouvy. Pokud není uhrazen v plné výši, považuje spořitelna první vklady jako jeho úhradu. Při nedodržení lhůty splacení může spořitelna smlouvu vypovědět a již zaplacené peníze se účastníkovi nevrací.[1]

Tab 1 – Úhrada za uzavření smlouvy

Cílová částka

Účastník se na začátku spoření rozhodne o tom, jak vysokou chce mít cílovou částku (součet vkladů účastníka, podpory státu a úroků stavební spořitelny; a případně úvěru). Cílová částka je důležitá především plánuje-li se využít možnosti úvěru. Při spořící části se od ní odvíjejí různé poplatky, výše vkladů apod. Minimální částku si nastavuje každá spořitelna sama, viz Tab 2.

Tab 2 – Minimální cílová částka

Maximální částka je libovolná. Výjimku představuje Modrá pyramida, která pro osoby ve věku 0 – 15 udává maximální částku 200 000 Kč a Stavební spořitelna České spořitelny, která udává ve Všeobecných obchodních podmínkách, že cílová částka fyzické osoby nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč. Poplatek za následné navýšení či snížení částky udává Tab 5.

Důsledky přespoření cílové částky popisuje tabulka Tab 3. Je proto důležité sledovat, kolik ještě chybí do cílové částky, a v případě překročení se ihned domluvit o následujících krocích.

Tab 3 – Důsledky přespoření

Vázací doba

Vázací doba je období, po které si účastník ukládá peněžní prostředky na svůj účet, získává během něho zhodnocení vložených peněz a připisuje se mu státní záloha státní podpory, avšak si tyto peníze po tuto dobu nemůže vybrat. Možnost výběru v období kratším než 6 let sice existuje, ale za velmi nepříznivých podmínek: ztratí se tak nárok na státní podporu (dosud připsanou zálohu musí vrátit, tzn., nebude mu vyplacena) a zároveň dostane sankci za předčasné zrušení (individuální pro každou spořitelnu, viz Tab 4). Výpovědní lhůta trvá 3 měsíce a po jejím uplynutí dostane účastník své prostředky. Pokud chce peníze ještě dřív, než jsou 3 měsíce a pokud to vůbec stavební spořitelna umožňuje, lze počítat s dalším poplatkem.

Schválením nových podmínek stavebního spoření (platných od  r.  2011) se vázací doba 6 let nezměnila.

Tab 4 – Výše sankce za zrušení spoření během vázacího období

Doba spoření s nárokem na státní podporu může být ovšem i delší než 6 let, je to pak závislé na výši cílové částky, jejímž dovršením u části spořitelen končí smlouva. Avšak je možnost tuto částku navýšit (popřípadě i snížit) za určitý poplatek, viz Tab 5.

Tab 5 – Poplatky za navýšení a snížení cílové částky

Státní příspěvek

Na začátku uzavření smlouvy se účastník může rozhodnout, zda chce žádat o státní příspěvek, či ne. Toto rozhodnutí je nevratné. Stavební spořitelna dává žádost o příspěvek souhrnně za všechny účastníky, což znamená, že podpora je pak následně připsána až další rok, než jsme žádali, zpravidla se na účty připisuje na jaře.

1. 1. 2011 nabyla účinnosti změna zákona o státních podporách stavebnímu spoření, která radikálně mění některé stávající části zákona.

Za prvé se zdaní 50% daní státní podpora za rok 2010, která bude připsána v roce 2011, a zároveň se sníží maximální výši podpory pro následující roky i pro všechny účastníky stavebního spoření na 2 000 Kč (tj. 10 % vkladu z maximálně uznatelné částky 20 000 Kč pro podporu; do roku 2010 to bylo 15 % z max. 20 000 Kč a pro smlouvy uzavřené do 2003 dokonce 25 % z max. 18 000 Kč). Následující tabulka názorně ukazuje tyto změny.

Tab 6 – Výše státních příspěvků za období 2009 – 2011

Příspěvek se připisuje za jeden celý kalendářní rok pouze na jedno rodné číslo, přidělené příslušným orgánem ČR, čili nárok na příspěvek nemá právnická osoba a osoba nemající rodné číslo přidělené příslušným orgánem ČR. Výjimka existuje pouze v případě, zdědí-li účastník smlouvu se stavebním spořením se státním příspěvkem. Avšak i v tomto případě proběhla úprava a tedy může dostat příspěvek v souhrnu za obě smlouvy maximálně 2 000 Kč za rok.

Vklady                             

Vklady účastníků stavebního spoření jsou pojištěny podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. V současné době je výše pojištění vkladů do 100 000 eur.

Účastník se na začátku (při uzavírání smlouvy) rozhodne, jakou formou vkladu bude přispívat, zda pravidelně (měsíčně, ročně určitou částku) či nepravidelně kdykoliv jakoukoliv částku, neplatí to ovšem u všech spořitelen. Některé jako například Stavební spořitelna České spořitelny, Raiffeisen stavební spořitelna a Wüstenrot – stavební spořitelna si dávají jako jednu z podmínek pro různé tarify určitou minimální výši měsíčního či ročního vkladu.

Úročení

Kromě základních informací o fyzické či právnické osobě, prohlášení o přiznání státní podpory, tarifu smlouvy o stavebním spoření, či výši pravidelného vkladu, můžeme nalézt ve smlouvě i úrokovou sazbu pro úročení vkladů. Tato sazba je stejná jak pro úročení vkladů účastníka tak záloh státní podpory.

Také je tato sazba neměnná po celou dobu trvání smlouvy, pokud si sám klient nepřeje změnit tarif, který tuto sazbu upravuje. Za změnu tarifu se platí poplatek a to většinou částí připsaných úroků.

Tab 7 – Úroková sazba vkladu a poplatek za její případnou změnu

Zdanění příjmů

Až do minulého roku byly úrokové příjmy (tzn. výnosy = úroky z vkladů a záloh státu) osvobozeny od daně z příjmu. Díky tomu bylo stavební spoření lákavější než běžné spoření. Změna zákona ovšem toto osvobození také ruší, a tak budou všechny příjmy letošním rokem daněny 15%.[13]