Stavební spořitelny přiškrcují úvěry

Stavební spořitelny v prvním čtvrtletí letošního roku poskytly meziročně o 36 % úvěrů méně. Propad by mohl být o to překvapivější, o co je blíže na dohled oživení realitního trhu a konec ekonomické recese. Pokles v úvěrové aktivitě bylo ale možné očekávat a není tak výrazným překvapením.

Důvodem propadu úvěrové aktivity stavebních spořitelen je především snížení státního příspěvku k vkladům na stavební spoření. Jak může snížení příspěvku k vkladům podrýt úvěrovou aktivitu? Naprosto snadno. Stavební spořitelny se obávají odlivu vkladů – a bez nich úvěry poskytovat nemohou.

"Poměrně výrazný pokles úvěrových obchodů má své vysvětlení. Přesně tento cíl sledovala vláda, když snížila státní příspěvek ke stavebnímu spoření," uvedl pro ČTK poněkud sarkasticky Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen, a dodal: "Spořitelny na tento nevyhnutelný dopad upozorňovaly a vládní opatření se bude dlouhodobě projevovat v mnohem větší opatrnosti stavebních spořitelen při poskytování úvěrů."

V posledních dvou letech již úvěrová aktivita stavebních spořitelen stagnovala. V roce 2009 vzrostl počet poskytnutých úvěrů jen o 1,8 % (a objem o 17,6 %), v roce 2010 vykázaly stavební spořitelny ještě smutnější čísla. Počet poskytnutých úvěrů stoupl o 0,5 % a objem o 9,7 %. V dřívějších letech přitom objemy úvěrů rostly čtvrtinovým až třetinovým tempem.

První čtvrtletí letošního roku nově poskytnuté úvěry stavebních spořitelen zaznamenaly meziroční propad u všech spořitelen s výjimkou Modré pyramidy.

Tabulka: Objem poskytnutých úvěrů za 1. čtvrtletí 2011

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Obavy z masivního odlivu klientů se zatím nenaplnily. Dokonce stavební spořitelny uzavřely v 1. čtvrtletí 2011 více smluv než před rokem.

O omezování státního příspěvku na stavební spoření se hovoří snad již od jeho zavedeni. V současnosti ovšem může mnohem více ohrozit stabilitu stavebních spořitelen. V roce 2010 stoupl podíl úvěrů k naspořeným prostředkům na 68,2 %, přičemž naprostá většina peněz leží na smlouvách s již uplynulou vázací dobou. A klienti tak mohou prostředky s tříměsíční výpovědí kdykoli vyzvednout.

V roce 2009 při jedné z mnoha příležitostí k diskusi o budoucnosti státního příspěvku stavebního spoření, kdy se hovořilo o snížení příspěvku na 2 000 Kč, vypracoval analýzu Josef Rajdl, z níž plynul jednoznačný závěr: Zrušení státního příspěvku (nebo jeho výrazné omezení) by mohlo zbořit systém stavebního spoření jako domeček z karet.

"Vzhledem k tomu, že většina "starých smluv" byla uzavřena za podmínek úrokové sazby 2 % na spoření, nebo byla na tuto sazbu převedena po navýšení cílové částky, dá se očekávat, že většina klientů by své úspory vybrala, neboť obdobné zhodnocení mají klienti i na spořicích účtech (po zdanění) při plné likviditě. Stavební spořitelny by přestaly poskytovat úvěry, což by se projevilo především ve financování rekonstrukcí a oprav, neboť k těmto účelům je stavební spoření nejvíce využíváno," uvádí Josef Rajdl ve své analýze.

Úrokové sazby spořicích účtů naštěstí pro stavební spořitelny klesly, a tak ze z predikce analýzy naplnila pouze druhá předpověď – pokles úvěrové aktivity.

Odliv klientů ze stavebního spoření zatím nenastal. Pro konzervativního klienta není v současnosti žádná srovnatelně bezpečná a zároveň výnosná alternativa. Stavební spořitelny ale nemají rozhodně vyhráno.

Lidé mnohdy z pohodlnosti mohou zrušení stavebního spoření odkládat… ale impulsem může být výše státního příspěvku, který je v těchto dnech stavebními spořitelnami připisován. Až klienti na svých účtech uvidí, kolik jim "stát" k jejich úsporám přidal, může se to stát posledním impulsem k akci – odchodu. Nelze proto očekávat, že by stavební spořitelny v dohledné době svou úvěrovou aktivitu opět posílily.