Zadluženost domácností neustále roste

Ekonomický boom, nárůst mezd a uvolnění trhu s bydlením vedl v letech 2004 – 2008 k masivnímu nárůstu zadlužení v ČR. Podle statistik Českého statistického úřadu dlužili obyvatelé ČR bankám na konci loňského roku 897,4 miliardy korun* (viz. graf č. 1). Mimo to měli od ostatních poskytovatelů aktiv napůjčováno podle statistik leasingových společností a ostatních finančních zprostředkovatelů (společnosti splátkového prodeje) dalších 104,1 mld. korun. Je to hodně nebo málo? Podle Českého statistického úřadu je potřeba toto číslo a celkový vývoj zadlužení vnímat v kontextu s vývojem české ekonomiky, vývojem reálných příjmů domácností, ale také vývojem v ostatních zemích. 

Graf 1: Vývoj zadluženosti domácností ČR
 
Zdroj: ČNB, ČSÚ

Relativní zadluženost českých domácností, tedy absolutní hodnota dluhu vůči hrubému disponibilnímu důchodu českých domácností, na konci roku 2008 činila 49,6 % a v porovnání se zeměmi eurozóny byla téměř poloviční. Evropská šestnáctka na konci téhož roku vykazovala relativní zadluženost 93,2 %.

Graf 2: Vývoj relativní zadluženosti ČR a zemích eurozóny
 
Zdroj: ČNB, ČSÚ

V tomto směru je česká ekonomika celkem "za vodou". Horší už je to s tempem nárůstu míry zadlužení. Jak již bylo uvedeno v úvodu a jak naznačuje graf č. 3, rozhodující nárůst dluhu se odehrál v letech 2003 – 2008. V těchto letech rosta míra zadlužení meziročně více než 30% tempem a v celkovém úhrnu a absolutních číslech se zvýšila zadluženost českých domácností od roku 2000 osminásobně!

^REKLAMA

Graf 3: Tempo zadlužování (2000 – 2009)
 
Zdroj: ČNB, ČSÚ

Při přepočtu na hrubý disponibilní důchod míra relativního zadlužení díky rychleji rostoucím příjmům sice nedosáhla takových hodnot jako v absolutním vyjádření, přesto ČSÚ zaznamenal celkem dramatický skok. Hodnota dluhu vzrostla v období 2000 – 2008 z 13 % na dříve zmíněných 49,6 % (+36,6 p.b.). Přitom v eurozóně za stejnou dobu relativní zadluženost stoupla pouze o 20,9 p.b. (ze 72,3 % na 93, 2%). 

Více než 3/4 dluhu tvoří úvěry na bydlení

I přesto, že tempo nárůstu zadlužení vyráží dech, ČNB, vláda a komerční banky celkem oprávněně zůstávají v klidu. V úhrnu české domácnosti zvládají své bankovní úvěry splácet celkem dobře a míra delikvence se pohybuje na zhruba 3,75 % (podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu poskytnutých). Navíc dalším pozitivem z makroekonomického pohledu je struktura dluhu, který z více než ¾ tvoří méně rizikové úvěry na bydlení (684 miliard). U kterých je jednak delikvence výrazně menší (lidé nechtějí přijít o střechu nad hlavou a o své prostředky, které již do nemovitosti a dosavadních splátek úvěru vložili) a které jsou jednak zajištěny zástavou nemovitostí. Ukazatel LTV (loan-to-value) poměřující zůstatky úvěrů na bydlení k hodnotě zastavených nemovitostí kryjících tyto úvěry činil jak v roce 2007, tak 2008 jen asi 56 %, jak vyplývá z údajů ČSÚ.

"Úvěry na bydlení tvoří převážnou část dluhu domácností. V současné době dosahuje jejich objem téměř 700 miliard korun. Platební morálka se trochu zhoršuje, ke konci loňského roku tvořil podíl problémových úvěrů u hypoték asi 2,5 procenta. Jde o úvěry, které jsou alespoň z 50 procent zajištěny zástavním právem k nemovitosti. Na rozdíl od situace v USA, kde hypoteční úvěry ohrozily stabilitu celého finančního systému, u nás obdobné problémy nehrozí. Zde ohrožují problémoví dlužníci prozatím pouze finanční stabilitu vlastních domácností,"
komentovala situaci pro Parlamentní listy Eva Zamrazilová, členka bankovní rady a vrchní ředitelka České národní bank

^REKLAMA

Graf 4: Podíl úvěrů na bydlení a hypoték na celkovém dluhu

Zdroj: ČNB, ČSÚ
Poznámka: Zlom na začátku roku 2009 je dán metodickou změnou, kdy byly do kategorie hypoték přeřazeny také překlenovací úvěry stavebních spořitelen

Stávající míra zadlužení tedy pro ekonomiku jako celek neznamená ohrožení. Bankovní sektor prochází krizí bez výraznějších šrámů a jeho stabilita je více než uspokojivá. To je určitě dobrá zpráva. A příkladem může být téměř 50 miliardový zisk, který za loňský rok vykázala pětice největších tuzemských bank, přičemž ČSOB svým ziskem 17,4 miliardy korun dosáhla svého historického rekordu. 

V žádném případě předchozí odstavce neznamenají, že nastal čas na další bezhlavé zadlužování. Klienti bank toto, jak se zdá pochopili. A k zadlužování, alespoň co se týče bankovních statistik, díky prodělané krizi, přistupují zodpovědněji. Stále hrozící riziko ztráty zaměstnání nebo snížení příjmu nutí potencionální žadatele k opatrnosti. Tempo zadlužování se v prosinci 2009 snížilo na 11,1 % a jak naznačují například lednové a únorové statistiky FINCENTRUM HYPOINDEXu tento trend pokračoval i úvodu letošního roku. Lidé zkrátka začali o zadlužování více přemýšlet. Otázkou je, co se děje v nebankovním sektoru, na který jsou všechny statistické úřady a metody krátké?
______________________________________________________________________________________________

* jedná se o očištěný údaj, ČSÚ publikoval, a média přebíraly většinou údaj 973,5 mld. Kč, do tohoto čísla jsou však zahrnuti i živnostníci a neziskové organizace obsluhující domácnosti