Legalizace černých staveb bude obtížnější

Stavební úřad může odstranění černé stavby nařídit kdykoliv

Je možné, že černá stavba stojí na pozemku už pěknou řádku let, jen si toho doposud nikdo nevšimnul. Občas tuto skutečnost odhalí pojišťovna při likvidaci pojistné události anebo katastrální úřad v rámci revize katastru a nového katastrálního mapování. Pokud vás bude zajímat, zda je vaše stavba v souladu se zákonem, stačí kontaktovat stavební úřad a porovnat dokumentaci stavebního úřadu se skutečností.
Pokud na pozemku nějaká stavba stála, podle katastru nemovitostí je stále evidovaná, ale z pozemku už byla odstraněna, je to také v rozporu se zákonem a stav v katastru je potřeba uvést do souladu se skutečností.
Je nutné si uvědomit, že skutečnost chybějícího povolení nebo ohlášení nelze zhojit během času. Černou stavbu tak není možné vydržet, ani se tato skutečnost nijak nepromlčí. Stavební úřad může zahájit řízení o odstranění stavby kdykoliv, a to i v případě, že stavba na pozemku stojí už několik desítek let.

Legalizace černých staveb dnes

Pokud stavební úřad zjistí, že byla stavba postavena bez povolení, nařídí její odstranění. Zároveň poučí stavebníka, že ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení může požádat o dodatečné povolení stavby.
V dnešní době postačí, aby žadatel předložil veškeré předepsané doklady sloužící k žádosti o stavební povolení dodatečně.

„Podle současné právní úpravy obecně platí, že ‚černou stavbu‘ lze dodatečně povolit, pokud vlastník či stavebník v příslušném řízení doloží všechny nezbytné podklady a dokumentaci a stavba nestojí na místě, na které by její umístění bylo v rozporu se zákonem, rozhodnutím správního orgánu nebo územně plánovací dokumentací,“ upřesňuje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Dodatečně povolená stavba by zároveň podle Tomíška neměla být v rozporu s některým zákonem chráněným veřejným zájmem, například ochranou životního prostředí nebo památkovou péčí.

^REKLAMA

Výrazné zpřísnění: Stavebník bude muset prokázat dobrou víru

Doposud tedy byla dodatečná legalizace možné u jakékoliv stavby po naplnění podmínek. V případě schválení nového stavebního zákona to ale do budoucna již tak jednoduché nebude. Podle projednávaného návrhu totiž bude vlastník nebo stavebník muset prokázat, že ve vztahu k černé stavbě jednali v dobré víře.

„Znamená to, že stavebník nebo vlastník budou muset doložit, že byli například někým uvedeni v omyl, že povolení bylo vydáno,“ vysvětluje Jan Tomíšek.

Podle důvodové zprávy k novému stavebnímu zákonu se tak má otázka prokázání dobré víry omezit v podstatě na ty případy, kdy bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci, ale následně bylo zrušeno. Dobrou víru je možné mít za prokázanou také tehdy, vydal-li stavební úřad stavebníkovi mylnou neformální informaci, že stavebního povolení není třeba, ačkoliv ho třeba bylo.
„Zabrání se tak dodatečnému povolování staveb, které byly postaveny zjevně a vědomě v rozporu se zákonem – odstranění výsledků takové bezohledné stavební činnosti tak bude mnohem jednoduší,“ uzavírá advokát.