Mladí dlužníci jsou nejrizikovější. Pomůže jim nový zákon o úvěru?

Statistiky Bankovního a Nebankovního registru klientských informací evidují 147 tisíc úvěrů poskytnutých mladým do 24 let, do skupiny ohrožených úvěrů jich pak spadá 24 tisíc. Ohrožený je úvěr, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky, případně došlo ke zesplatnění úvěru.  

Počet mladých lidí, kteří se dostali do problémů se splácením svých dluhů, se v posledním roce zvýšil dokonce o 65 %. „Počet mladých lidí do 24 let s ohroženým krátkodobým dluhem je stále výrazně menší než u jiných věkových skupin, jejich počet ale v posledním roce dramaticky roste. Za poslední rok jsme u této skupiny zaznamenali nárůst počtu úvěrů o necelých 18 tisíc, zatímco počet nesplácených úvěrů vzrostl o 9 tisíc. Lze proto očekávat, že finanční instituce budou tuto věkovou skupinu prověřovat mnohem pečlivěji,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel sdružení CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, které provozuje Nebankovní registr klientských informací.

Největší skupinou nesplácející své krátkodobé dluhy tvoří lidé od 35 do 44 let (83 tisíc). Ekonomicky nejaktivnější věková skupina má však největší počet otevřených úvěrů (679 tisíc) a relativně tak nezvládá splácet své dluhy pouze 12 % dlužníků z této skupiny.

Buďte aktivní, postavte se dluhům čelem

„Češi jsou relativně hodně zadlužení, ale zároveň umí s dluhy žít a snaží se dostát svým závazkům. Pokud to není z jejich současného příjmu možné, použijí na splátky své úspory, snaží se s věřiteli dohodnout a až ve třetí řadě vyhledají pomoc rodiny. Nejčastěji se přitom na rodinu obracejí především mladší dlužníci,“ říká Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti Kruk.

Že lidé mají zájem řešit své finanční problémy dokazuje i 11 tisíc nových klientů, kteří se v roce 2015 obrátili na Poradnu při finanční tísni. Největší část je zadlužena od 300 do 600 tisíc korun, předlužení přitom pociťují déle než čtyři roky. Více než polovina lidí nedokáže identifikovat příčinu svých finančních potíží. Lidé také často neřeší své dluhy včas. „Ve své praxi se stále setkáváme s podobnými neduhy. Klienti začínají své problémy se splácením řešit poměrně pozdě, někdy až v okamžiku, kdy je na ně nařízena exekuce. Přitom pokud mají přehled o svých dluzích a situaci s předlužením tak začnou řešit včas, vede to často ke stabilizaci jejich finanční situace,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. 

^REKLAMA

Pomůže nový zákon o úvěru?

Nový zákon o úvěru začne platit již od prosince. Zákonodárci si od něj slibují především větší ochranu spotřebitelů a pročištění úvěrového trhu. „I když nový zákon přináší celou řadu prvků, které jsou jednoznačně pozitivní, může v některých případech snižovat potřebu spotřebitele převzít zodpovědnost za své jednání. Proto bude třeba sledovat vývoj počtu zamítnutých žádostí o úvěr. Spotřebitel by měl mít vždy sám přehled o tom, komu dluží a kolik a jestli zvládne novou půjčku splácet, k čemuž mu poslouží jeho úvěrová zpráva a pečlivé vedení domácího rozpočtu,“ říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Věřitel bude nucen důkladněji prověřovat úvěruschopnost žadatele. Pokud tak neučiní, bude se muset v případě nesplacení úvěru spokojit pouze s jistinou, kterou bude spotřebitel splácet podle svých finančních možností. Připravované legislativní změny proto již nyní zvyšují zájem finančních institucí o vstup do Nebankovního registru klientských informací.

Pečlivější prověřování žadatelů o úvěr zvýší nejen administrativní náročnost celého procesu, ale povede také k odmítnutí vyšší počtu žadatelů. Lidé, kterým banky či nebankovní poskytovatelé s licencí České národní banky (ČNB) úvěr neposkytnou, pak budou hledat zdroje jinde. Především v lokalitách s nižšími příjmy by mohlo dojít podobně jako na Slovensku k boomu nebezpečných a drahých mikroúvěrů poskytovaných lichváři, kteří nebudou respektovat novou regulaci.