Na jakém pozemku lze stavět? A na co máte právo, když se ze zastavitelného území stane nezastavitelné?
Při výběru stavebního pozemku především nahlédněte do územního plánu. Pozemek, který je určený k výstavbě, bude označen jako zastavitelné území. Může se však stát, že se ze zastavitelného území stane opět nezastavitelné. Na co máte v takovém případě právo?
Hlavním dokumentem, z něhož poznáte, zda lze na pozemku stavět, je územní plán obce. Ten je závazný pro veškeré změny ve využití území.
V grafické části územního plánu naleznete mapu s barevným značením, v textové části se následně upřesňují další podmínky pro využití území (maximální výška budov či počet podlaží, maximální podíl zastavitelnosti či povolený účel využití). Pozemky, na nichž je možné stavět, bude v územní plánu označen jako „zastavitelné plochy či území“.
Pozemek výhledově k zastavění
Podle stavebního zákona je stavebním pozemkem takový pozemek, který je vymezený a určený k umístění stavby (ať již územním rozhodnutím, společným povolením, anebo regulačním plánem). Zastavitelná plocha a území podle regulačního plánu se stává stavebním pozemkem až na konci procesu. Nejprve stavebník požádá o umístění stavby v územním řízení a poté může požádat o stavební povolení.
V realitních inzerátech se často objevují pozemky označené jako „výhledově k zastavění“. U takových pozemků možná již byla navržena změna územního plánu, není však nikdy jisté, zda taková změna bude schválena.
REKLAMA
Náhrady za změnu v území
Může nastat i opačná situace – pozemek, který je v územním plánu určený k zastavění se změnou územního plánu stane nezastavitelným. Obec může ke změně územního plánu přistoupit například tehdy, kdy jsou zastavitelné plochy dlouhodobě nevyužívané. Pak může mít obec svázané ruce s možností vymezit další zastavitelné plochy.
Změnou územního plánu nebo vydáním nového územního plánu tak může dojít ke změně ze zastavitelného pozemku opět na nezastavěný.
Při změně zastavitelnosti má vlastník pozemku podle stavebního zákona právo na náhradu. Situaci řeší § 102 stavebního zákona (resp. obdobně i § 133 – 136 nového stavebního zákona).
„V případě, že dojde ke zrušení určení pozemku k zastavění a vlastníku pozemku tím vznikne prokazatelná újma, má právo na náhradu této újmy,“ vysvětlují advokáti Štěpán Ciprýn a Pavel Kiršner.
REKLAMA
Újmou mohou být především náklady vynaložené na přípravu výstavby (kupní cena pozemku, projektová příprava apod.).
„Náhradu škody musí vlastník pozemku uplatnit žádostí, jejíž součástí je prokázány majetkové újmy. Žádost se podává k obci, kraji či Ministerstvu pro místní rozvoj, podle toho, čí orgán změnu určení pozemku provedl,“ upřesňují Ciprýn a Kiršner.