Nový stavební zákon: Pro koho a kdy začne platit?
Nový stavební zákon v odložené účinnosti začne již od července letošního roku platit pro stavby dopravní a technické infrastruktury. O rok později se jím začnou řídit i „běžné stavby“. V poslanecké sněmovně se však nachází další (tzv. věcná) novela. Tento pátek má novelu ve třetím čtení projednávat Poslanecká sněmovna. Co nového přinese?
Aktuální termíny a digitalizace
Důležitými daty jsou 1. července 2023, kdy bude nový stavební zákon účinný pro vyhrazené stavby. Pro ostatní běžné stavby platí aktuálně datum účinnosti 1. července 2024. Od počátku příštího roku by mělo dojít k digitalizaci stavebních procesů. Odklad účinnosti zákona, který byl schválen loni na jaře, má umožnit státu připravit se na digitalizaci a zároveň připravit věcnou novelu stavebního zákona.
„Nemůžeme nadále zůstávat v minulém století, kdy se vše řešilo prostřednictvím papírů a front na úřadech. Stavebník nebude muset díky naší novele kvůli zajištění stavebního povolení chodit na žádný úřad. Všechny podklady získá prostřednictvím Portálu stavebníka, díky kterému bude mít také neustálý přehled o tom, v jakém stavu se jeho řízení nachází,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pro práci s portálem stavebníka nebude nutný žádný speciální software, uživatelé si vystačí s elektronickou identifikací (např. s bankovní identitou).
Jednotné povolovací řízení
Kromě věcné novely stavebního zákona projednávají poslanci zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Nový stavební zákon nám přináší jednotné povolovací řízení – řízení o povolení záměru. Díky jednotnému řízení a fikci souhlasného stanoviska (pokud se příslušný úřad nevyjádří, nastává fikce souhlasného vyjádření) má být možné získat povolení k jednodušším stavbám jako je např. rodinný dům již do třiceti dnů.
Věcná novela ustupuje od institucionální integrace dotčených orgánů – nedojde tedy k přesunu úředníků a závazná stanoviska budou nadále potřeba, přibývá však nová povinnost koordinace.
REKLAMA
„Pokud bude vyžadováno více stanovisek od jednoho úřadu, vydá úřad jedno koordinované. Stavebník si závazné stanovisko může obstarat nadále sám, jinak ale závazná stanoviska a vyjádření orgánů obstará stavební úřad,“ vysvětluje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Stavební úřady zůstávají v obcích
Novela ruší centralizovaný Nejvyšší stavební úřad a státní soustavu stavebních úřadů a zachovává stávající stavební úřady v městech a obcích. „Tím, že jsme zrušili vytvoření úplně nové soustavy krajských stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, jsme státu, a tedy všem daňovým poplatníkům, ušetřili přibližně čtyři miliardy korun,“ píše Ministerstvo pro místní rozvoj.
Nový Specializovaný a odvolací stavební úřad zůstává, v první instanci bude rozhodovat o vyhrazených stavbách. Pravděpodobně však dojde k jeho přejmenování na Dopravní a energetický stavební úřad. Nadřízeným orgánem tohoto úřadu bude Ministerstvo dopravy. O odvolání proti rozhodnutí specializovaného úřadu má rozhodovat buď Ministerstvo dopravy, anebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, podle toho, jaký typ stavby se bude jednat. „Struktura se do jisté míry komplikuje, ale lépe odráží obsah agendy tohoto úřadu,“ podotýká Jan Tomíšek.
Vyhrazenými stavbami jsou například dálnice nebo dráhy, letecké stavby, zásobníky plynu, přepravní soustavy a ropovody.
„Mezi vyhrazené stavby, a tedy do výlučné působnosti Speciálního a odvolacího stavebního úřadu, se navrhují po dohodě s Ministerstvem dopravy zařadit kromě dálnic i silnice I. třídy z důvodu jejich významu přesahujícího hranice několika krajů. Jedná se tedy o stavby nadregionálního významu,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu věcné novely stavebního zákona.
K návrhu novely je podáno 25 pozměňovacích návrhů, projednávat ve třetím čtení ji budou poslanci již tento pátek. Poté dostane předlohu k posouzení Senát.