Tříleté oddlužení pro všechny?

Jak funguje oddlužení nyní

V současnosti je možné oddlužení tehdy, uspokojí-li dlužník alespoň 30 procent pohledávek nezajištěných věřitelů během pěti let, resp. alespoň 60 procent pohledávek během tří let.
Speciální pravidla platí pro zvláště zranitelné osoby – invalidní nebo starobní důchodci se mohou oddlužit za tři roky při splácení 30 procent pohledávek. Důvodem je jejích ztížená schopnost dosáhnout vyššího výdělku.
Od 1. června 2019 je oddlužení možné povolit i v případě, kdy dlužník neuhradí určité povinné procento. Postačuje, pokud měsíčně uhradí hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce. Stejnou částku musí platit i věřitelům. Měsíční odměna insolvenčního správce činí 900 korun bez DPH (1 080 korun včetně DPH). Dlužník se tedy může oddlužit i tehdy, když během bude po dobu pěti let splácet cca 2 200 korun měsíčně. Bez ohledu na to, jaká byla celková výše jeho dluhů. Podmínkou je, aby dlužník vynaložil veškeré úsilí k plnému uspokojení věřitelů a po dobu pěti let nebylo jeho oddlužení zrušeno.

„Kvůli loňskému zmírnění podmínek jsme se dostali do absurdní situace, kdy si dlužník může napůjčovat třeba dva miliony korun a následně se za pouhých 120 tisíc nechat oddlužit. Řada dlužníků skutečně platí jen nutné minimum, kdy věřitelům dohromady připadne tolik, kolik je poplatek insolvenčnímu správci,“ upozornil prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Vrtěti psem

Vládní předloha nyní zkracuje oddlužení z pěti na tři roky pro všechny fyzické osoby. Podle experta na insolvenční právo Tomáše Richtera z advokátní kanceláře Clifford Chance je sjednocení právní úpravy oddlužení podnikatelů i spotřebitelů řešením, při kterém „necháme ocas vrtět psem“.
Evropská unie po nás přitom kratší oddlužení pro spotřebitele nepožaduje. Směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, kterou návrh novely implementuje, předepisuje členským státům úpravu procesu oddlužení podnikatelů.

„Nevidím logické důvody pro stejné nastavení podmínek pro podnikatele a spotřebitele,“ napsal advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský. „Počet oddlužení podnikatelů je u nás malý oproti počtu oddlužení spotřebitelů. I když teď naroste, stále půjde o minoritu a já jsem přesvědčený, že bychom neměli optikou minority pohlížet na majoritu,“ dodává Žižlavský.

^REKLAMA

Dluh z podnikání má jinou povahu než dluh spotřebitelský

Úpadek v důsledku dluhů z podnikání je jiný než úpadek spotřebitelský. Jak upozorňuje Michal Žižlavský, s podnikáním je určité riziko spojené vždy. Naproti tomu zadlužení spotřebitele má často původ v nezodpovědných půjčkách na běžnou spotřebu. „Čeho se obávám já sám nejvíce, je to, abychom si u nás nevyrobili obří továrnu na druhotnou platební neschopnost. Z věřitele, kterému dlužník neplatí, se totiž snadno stává dlužník,“ uvádí Žižlavský.
Podle České asociace věřitelů by přijetí návrhu ve stávající podobě bylo nepřijatelným zásahem do práv dlužníků. Pokud by mělo být oddlužení zkráceno, bylo by nutno zpřísnit podmínky, například znovuzavedením povinnosti uhradit minimálně 30 procent dlužné částky.

„Jeho přijetí by znamenalo další zásadní zhoršení vymahatelnosti práva a pro dlužníky signál, že se dluhy již vůbec nemusejí splácet. To je může v budoucnu motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy. Novela insolvenčního zákona platí pouhý rok a půl a již dochází k návrhu na její změnu, aniž by byly zhodnoceny její dopady. Přijaté kompromisní řešení se tak salámovou metodou může vrátit k původní extrémní podobě, před kterou velká část odborníků i zákonodárců v minulosti varovala,“ uvedl k tomu prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Vláda navrhla projednávání novely insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze, poslanci však tento postup nepodpořili. Také Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů upozorňují, že návrh nesouvisí s epidemií a vyhlášeným nouzovým stavem.