Osobní bankrot bude moci vyhlásit víc dlužníků. Někteří odborníci novelu kritizují

„Novela na jedné straně umožní oddlužení-osobní bankrot většímu množství lidí (např. mizí 30% bariéra vstupu), kteří se dnes pohybují v dluhové spirále a šedé zóně, což nepomáhá vůbec nikomu, ani věřitelům. Na straně druhé nepoškodí seriózní věřitele a současné odpovědné dlužníky, tím, že by se schválila norma, která by zakládala morální hazard, že neplatit dluhy je normální,“ uvedl autor návrhu poslanec Patrik Nacherr (ANO).
Původní návrh na novelu insolvenčního zákona podal Robert Pelikán (ANO), který ještě tehdy zastával post ministra spravedlnosti. Poslanci Patrik Nacher a Taťána Malá (oba ANO) dosáhli toho, že novela prošla značnou obměnou. Požadovali především zrušení sedmileté varianty oddlužení a její částečné přesunutí do pětileté varianty, což nakonec prošlo. Varianta oddlužení na sedm let měla dovolit oddlužení i těm dlužníkům, kteří by nebyli schopni věřitelům splatit ani 30 procent dluhu, popřípadě vůbec nic jen něco málo přes tisíc korun za dohled insolvenčního správce. Proti tomu se ohradili hlavně velcí věřitelé jako jsou například banky.
„Původní návrh Roberta Pelikána byl nahrazen globálním pozměňovacím návrhem, jehož součástí bylo zhruba 30 pozměňovacích návrhů, které úspěšně prošly hlasováním v ústavně právním výboru,“ vysvětlil před nedávnem Patrik Nacher.
Podmínky oddlužení jsou zmírněny tak, že by se předlužení lidé měli bez problémů vrátit do běžného ekonomického života. Mnoho lidí v dluhové pasti totiž pracuje na černo a žádný oficiální výdělek nemají. Z něj by totiž museli splácet své závazky a zbylo by jim jen minimum peněz.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) se domnívá, že novela otevře oddlužení desetitisícům lidí, kteří se tak zapojí do řádné ekonomiky a tím přinesou do rozpočtu odhadem tři až deset miliard korun ročně.

Varianty oddlužení budou dvě

Momentálně platí, že dlužník je povinen uhradit alespoň 30 procent dluhů během 60 měsíců. Horní limit pro vstup do oddlužení ale stanoven není.
Aktuální verze zákona počítá se dvěma variantami oddlužení. Dlužník musí věřitelům splatit za tři roky minimálně 60 procent svých dluhů, nebo během pěti splatit minimálně 30 procent z celkové dlužné částky.
Jestliže to dlužník nedodrží a zaplatí méně, o osudu jeho oddlužení rozhodne soud.  V takovém případě přichází na řadu vlastní iniciativa dlužníka.  Soud by mohl přihlédnout k tomu, že se dlužník pod dohledem insolvenčního správce snažil svůj dluh splatit.
Jednodušší forma oddlužení by platila pro seniory, kteří by mohli dosáhnout na oddlužení už za tři roky. To by však mohli využít jen jednou.

Některé experty novela zákona zklamala

Aktuálně schválená pravidla podle odborníků, kteří se věnují dluhové problematice v praxi, situaci dlužníků nezlepší. Například autor mapy exekucí Radek Hábl a vedoucí pracovního poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle a další chtějí jednat se senátory projednat možnost, aby novelu upravili a vrátili zpět poslancům.
Pod palbou kritiky je hlavně přijetí pozměňovacích návrhů se stanovením pevné hranice splacení 30 procent při pětiletém oddlužení. „Poslanci schválili to, co platí dnes. Pro většinu dlužníků je situace stejná. Závěr? Je to smutné. S Balkánem budeme jediná země, která neumožní bezpodmínečné oddlužení,“ uvedl pro ČTK Daniel Hůle.
Otázkou je, zda se informace o oddlužení vůbec dostanou k lidem, kteří mají s dluhy největší problémy. „Někteří lidé se v oddlužení vyznají orientačně a znají tedy tuto možnost. Pokud mají základní informace o oddlužení, mají dluhy a vědí, že mohou dosáhnout na oddlužení, měli by navštívit akreditované občanské poradny (jsou akreditovány Ministerstvem spravedlnosti) nebo např. další právnické osoby akreditované pro zpracování návrhu na povolení oddlužení Ministerstvem spravedlnosti,“ vysvětluje Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. Problém oddlužení je podle jeho názoru v tom, že není pro všechny dlužníky a také, že někteří lidí s poměrně vysokými dluhy nevstupují do oddlužení, byť by podmínky mohli splnit.