Povinnost instalovat dálkově odečitatelná měřidla nastane nejdříve v příštím roce
Instalace nových měřičů tepla a chladu, vodoměrů na teplou vodu a indikátorů na radiátorech, které budou mít funkci dálkového odečtu, bude v Česku povinná nejdříve v příštím roce. Od roku 2027 by se pak měla používat už pouze měřidla s dálkovým odečtem.
V budoucnu by lidé měli také mnohem častěji dostávat informace o své spotřebě. Změny však zřejmě nepřinesou větší úspory, pohybovat by se měly maximálně kolem 3 procent. Pro odborné firmy to zároveň bude znamenat nutnost zrychlit celý proces odečtů, pochůzkový systém tak nahradí technologie on-line odečtu měřidel.
Způsob rozúčtování v českých domácnostech by se měl změnit. Pomoci tomu má novela zákona o hospodaření energií, kterou se měli původně ještě do konce tohoto volebního období zabývat poslanci. Podle novely by všechny nově instalované měřiče tepla a chladu, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech měly mít funkci dálkového odečtu.
„V minulosti se přitom opakovaně objevovaly nesprávné informace, že funkci dálkového odečtu musí mít všechna nová měřidla instalovaná od loňského října. Desítky SVJ či bytových družstev v poslední době vyměnily například vodoměry či jiná měřidla za ty dálkově odečitatelná, aniž by to nařizovala jakákoliv legislativa. Ve skutečnosti se však změny projeví nejdříve od příštího roku,“ řekl Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra. Novela zákona o hospodaření energií počítá také s tím, že by od 1. ledna 2027 měly mít funkci dálkového odečtu všechny přístroje, nejen ty nově instalované.
Povinnost instalace nových měřidel s dálkovým odečtem vychází z evropské směrnice o energetické účinnosti. Ta přitom hovoří i o další změně, která se spotřebitelů v budoucnu dotkne. Oproti současnosti by totiž měli dostávat informace o vlastní spotřebě nikoliv jednou ročně jako doposud, ale pravidelně každý měsíc. O této změně ovšem hovoří novely jiného zákona a vyhlášky, které mají teprve zamířit do prvního čtení v Parlamentu ČR. Ačkoliv je tedy v paragrafech uvedeno, že dodávání informací o spotřebě na měsíční bázi má platit už od začátku příštího roku, vzhledem k volbám je prakticky nemožné legislativní schvalovací proces stihnout.
REKLAMA
Posun k odečtům pomocí internetu věcí
Podle vedoucího technického oddělení společnosti Enbra Petra Holyszewského je tak velmi pravděpodobné, že odborné firmy v příštím roce sice budou muset montovat zařízení s dálkovým odečtem, nebudou je ale zatím muset využívat k častějším odečtům a informacím o spotřebě.
„Možná ještě důležitější je skutečnost, že z kapacitních a technických důvodů je aktuálně téměř nereálné, aby většina odborných společností od začátku příštího roku splnila povinnost poskytování měsíčních údajů o spotřebách. Současné kapacity jsou dimenzovány tak, že většinu objektů zvládnou odečíst za dva až dva a půl měsíce,“ uvedl Petr Holyszewski s tím, že se tak dosud dělo vždy jednou za rok. Poté lidé vždy obdrželi vyúčtování.
Do budoucna se tak u odborných firem bude muset výrazně proměnit způsob odečtů. Aktuálně velmi časté pochůzkové odečty již nebudou stačit. „Čím dál častější bude on-line odečet měřidel a indikátorů bez nutnosti vstupu do objektů, kdy data z měřičů a indikátorů budou zpravidla prostřednictvím internetu věcí přenášena přímo na server rozúčtovací společnosti a přes webové rozhraní zpřístupněna uživatelům bytů. Pokud budou firmy odečty zpracovávat na měsíční bázi, a to kontinuálně po celý rok, musí celý systém výrazně zrychlit. Toto je jedno z logických řešení,“ doplnil Petr Holyszewski. Bude proto nutné vybudovat poměrně velkou infrastrukturu, na měsíční bázi se totiž bude odečítat více než 5 milionů přístrojů.
Situaci ovlivní i nedostatek čipů
Plošné zavádění dálkových odečtů zatím brzdí i nedostatek čipů. Moderní měřiče tak aktuálně spíše zdražují a jejich dodací lhůty se prodlužují. Podobný vývoj lze očekávat ještě minimálně do poloviny příštího roku. Velkou otázkou zároveň zůstává, jak velkou měrou může postupný přechod na plošné dálkové odečty přispět k dalším energetickým úsporám. Vliv zřejmě nebude příliš značný. „Díky implementaci směrnice o energetické účinnosti dojde k úsporám v rámci zhruba tří procent. Víc se asi nepodaří dosáhnout, vše bude mít navíc značné finanční náklady,“ sdělil Petr Holyszewski.
Podle něj je jedním z důvodů zavedení mnohem zásadnějších změn z minulosti. „Jednalo se zejména o vylepšení tepelně-technických vlastností objektů v posledních 20 letech, ať už prostřednictvím zateplení obálky budov nebo využíváním modernějších oken či dveří. Obrovský vliv mělo i používání termostatických hlavic, díky nim klesla spotřeba prakticky ze dne na den o 23 procent. Zavedení dálkových odečtů a častější informování spotřebitelů v porovnání s těmito již realizovanými opatřeními tak výrazný vliv na úspory zřejmě mít nebude,“ uzavřel Petr Holyszewski.