Proč je dobré, že vzroste daň z nemovitosti

Když předvolební sliby neodpovídají naší ekonomické a politické realitě

Na daň z nemovitosti se moc nesahá. I když v českém daňovém systému spíše platí, že upravit výši daně z nemovitosti je jedna z jednodušších úprav daňového systému. Tato daň je totiž tvořena nejen základním vzorcem pro výpočet, ale je možné její výši dále upravit použitím koeficientů. Které mají na starosti jednotlivé obce. A je tak možné kdykoliv daň zvýšit i snížit, stačí jen rozhodnutí místní samosprávy.

K tomu ale obce příliš nesahaly, v posledních letech byla daň z nemovitosti upravována minimálně a pouze v několika lokalitách. Ostatně se můžete podívat do našich starších článků, jak se daň měnila v minulých letech:

• v roce 2023,
• v roce 2022,
• v roce 2021,
• v roce 2020.

Není tak divu, že i strany před volbami slibovaly, že na daň z nemovitosti sahat nebudou. Ostatně výnos z této daně jde stejně do místních rozpočtů. A přiznejme si, že rozpočty samospráv centrální vláda nikdy nebude považovat za prioritu. Překvapivě ale je právě úprava daně z nemovitosti součástí plánovaných reforem a to v nemalé míře.

Je možné si to vysvětlit dvěma důvody, které působily společně a nejspíše stejným směrem. Tím prvním je fakt, že bohužel stav veřejných financí v roce 2023 příliš neodpovídá stavu předpokládaném na podzim 2021 před volbami. Ostatně není to poprvé, kdy politik zjistil, že ekonomická realita neodpovídá jeho předvolebním slibům. Druhým faktorem je pak to, že ODS není ve vládě sama, ale má hned 4 koaliční partnery. Rozhodně to tak nemusel být nápad jen ODS, spíše byl tento návrh výsledkem politického jednání. Které, to musíme přiznat, určitě nebylo jednoduché a je skoro zázrak, že vláda s nějakým konkrétním návrhem přišla.

^REKLAMA

Proč je dobře, že daň z majetku poroste?

A teď ještě, proč je dobře, že se zvyšuje daň z nemovitostí. Prvním z důvodů, proč se na růst této daně dívat pozitivně je to, že její dopad na ekonomický růst je marginální. Zatímco zvyšování daní z příjmu fyzických i právnických osob může být demotivační a může přinést ekonomický pokles a také vlastně snížení objemu vybraných daní. Oproti tomu majetkové daně a to nejen daně z nemovitosti, ale také především dědická daň, mají dopad na reálnou ekonomickou aktivitu minimální.

Přitom jejich přínos do státního rozpočtu může být značný. V této současné navrhované reformě je navíc předpokládáno, že část daně půjde do centrálního státního rozpočtu a daň z nemovitosti už tak nebude jen místní záležitostí. Reforma také předpokládá, že by se daň pravidelně valorizovala a svou hodnotou by automaticky nezamrzla tak, jako se tomu stalo ve většině lokalit nyní.

Navíc je nutno říct, že zatímco zdanění příjmů je v České republice až zbytečně příliš vysoké, tak právě české majetkové daně patří mezi nejnižší zdanění v rámci zemí EU nebo OECD. A pokud chceme moderní sociální stát, který ale nebude zatěžovat zbytečně příjmy, tak je právě rostoucí zdanění majetku jednou z cest, jak zvýšit příjmy do státní pokladny. Bez zbytečného daňového zatížení obyvatelstva. I kdyby se dneska daň zdvojnásobila, tak u běžného vlastnického bydlení to bude nárůst v rámci stokorun ročně. Což je podle mě částka, kterou si většina majitelů nemovitostí může bez problémů dovolit.

Stejně tak je určitě dobře, že se zvýší dnes už poměrně historicky nízká daň. Za poslední dekádu se ceny nemovitostí i zdvojnásobily, zatímco daň zůstala stejná. Je načase tento nepoměr upravit a to ve prospěch státního rozpočtu.

Vyšší zdanění každé další nemovitosti zatím není na programu

Součástí reformy zatím není v posledních letech nejčastěji požadovaná změna daně z nemovitosti. Tedy progresivní zdanění každé další nemovitosti, kterou má majitel na investice a pronájem. O této možnosti se hodně diskutovalo před pár lety, kdy progresivní zdanění mělo právě řešit situaci na trhu s nemovitosti. Příliš málo majitelů, kteří vlastní příliš mnoho nemovitostí na investici.

Posledním návrhem v tomto směru, který proběhl mediálním prostorem, byl návrh bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v roce 2019. Jak ale ukázal současný reformní balíček, tak o tomto zatím vláda neuvažuje. Tato úprava se ale ještě může objevit v dalších návrzích.