Proč se Češi oddlužují méně, než se čekalo?

Kdy je možné podat návrh na osobní bankrot

Podle statistik, které však byly v nedávné době zpochybněny, se v Česku v současnosti nachází více než 800 tisíc lidí v exekuci. Té je možné se zbavit podáním insolvenčního návrhu, podaří-li se dlužníkovi podaří splnit zákonem stanovené podmínky. Pokud má totiž dlužník minimálně dva věřitele a dluhy více než 30 dní po splatnosti, které není schopen plnit, nachází se v úpadku. V této situaci může člověk sám na sebe podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Pokud by insolvenční návrh podal věřitel, může dlužník svou žádost o povolení oddlužení připojit do třiceti dnů.

Návrh na povolení oddlužení člověka, který nemá vysokoškolské právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním oboru, smí podat pouze zákonem stanovený subjekt, například advokát, notář nebo akreditovaná osoba.

Jakmile dojde k zahájení insolvenčního řízení, je sice možné exekuci nařídit i zahájit, není ale možné ji provést. Podaří-li se dlužníkovi naplnit podmínky uložené soudem při vyhlášení osobního bankrotu, po ukončení insolvenčního řízení zůstává oddlužen, tedy bez dluhů.

Pro oddlužení je nutné splatit 30 procent pohledávek za 5 let. Anebo vynaložit veškeré úsilí k uspokojení věřitelů

Uspokojí-li dlužník alespoň 60 procent pohledávek během tří let, je oddlužení možno považovat za splněné. Za pět let se může dlužník zbavit svých dluhů, pokud splatí nezajištěným věřitelům alespoň 30 procent pohledávek. To se netýká starobních nebo invalidních důchodců, kteří mají ztížené možnosti dosáhnout výdělku, a zákon jim tak umožňuje dosáhnout oddlužení při splacení 30 procent pohledávek již za tři roky.

Pokud dlužník vynaloží veškeré úsilí k plnému uspokojení věřitelů, přičemž po dobu pěti let nebylo oddlužení zrušeno, bude postačovat, když bude dlužník pět let hradit hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce a stejnou částku bude splácet věřitelům. Pak je ale rozhodnutí o oddlužení na úvaze soudu.

^REKLAMA

Z průzkumu agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů vyplynulo, že česká veřejnost je k dlužníkům méně shovívavá než nejnovější novela insolvenčního zákona. Dotázaní považují za přiměřené, aby dlužník splatil alespoň 40 procent svých dluhů. Zbytek mu pak může být odpuštěn. „Pouze dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ upozorňuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Aktuální statistiky: Desetinásobný nárůst počtu osobních bankrotů se nekoná

Od účinnosti novely je možné oddlužení plněním splátkového kalendáře pouze v kombinaci se zpeněžením majetkové podstaty. Návrh musí dlužník podat u krajského soudu, v jehož obvodu má bydliště. Soudy od počátku června zaznamenaly zvýšený nápad žádostí o osobní bankroty, experti ale očekávali až desetinásobný nárůst.

Zdroj grafu: Institut prevence a řešení předlužení

^REKLAMA

V oddlužení člověku zůstává méně peněz

Jedním z důvodů, proč se Češi do oddlužení nehrnou, může být skutečnost, že dlužníkovi v oddlužení zůstane méně peněz než v exekuci. Mnoho lidí tak raději v exekuci setrvá.

„Očekávaný nápor klientů se nepotvrdil. Důvodem je především pokles disponibilních příjmů insolvenčních dlužníků tehdy, jestliže se předtím nacházeli v režimu nepřednostních exekucí. V insolvenční proceduře se totiž nezabavitelná částka konstruuje jako v režimu přednostních exekucí, což může znamenat, že má dlužník k dispozici až o několik tisíc korun měsíčně méně,” uvedl ředitel poradny při finanční tísni David Šmejkal. 

Výsledek oddlužení je nejistý

Usnadnit život měla novela lidem, kteří se ocitli v dluhové pasti. Ponovu musí být dlužník schopen hradit v insolvenčním řízení alespoň hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce a stejnou částku platit též věřitelům. Měsíční odměna insolvenčního správce je stanovena ve výši 900 Kč, pokud insolvenční správce není plátcem DPH, resp. 1 089 Kč, pokud plátcem DPH bude. Prokáže-li tedy dlužník, že je schopen platit minimálně 2 200 Kč měsíčně, soud mu může oddlužení povolit.

Nově je zakotvena možnost soudu posoudit, že dlužník vynaložil „veškeré úsilí“ k plnému uspokojení věřitelů, přičemž po dobu pěti let nebylo oddlužení zrušeno. V takovém případě postačuje, když dlužník po dobu pěti let hradí alespoň hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce a stejnou částku platí věřitelům. Celkově by tedy dlužník musel během pěti let zaplatit alespoň 132 tisíc korun.

Podle šéfa společnosti Insolvence 2018 Tomáše Valáška vnímají dlužníci nejistotu toho, jak soud po ukončení oddlužení rozhodne, za velmi riskantní. „Řadu z nich také neláká myšlenka, že by teď měli chodit pět let do práce, snažit se a spolupracovat s insolvenčním správcem, který na ně bude vyvíjet tlak, aby si například hledali lépe placenou práci nebo přivýdělek. Vidina, že by se díky tomu za pět let mohli mít o poznání lépe, je pro ně zkrátka příliš vzdálená,” říká Valášek.

Obdobný názor zastává i insolvenční správce Oldřich Řeháček z kanceláře Administrace insolvencí City Tower. „Počet žádostí o osobní bankrot by se mohl navýšit, pokud by podmínky na vstupu do oddlužení odpovídaly těm na výstupu. Tedy kdyby dlužníci měli jistotu, že když jim soud vstup do oddlužení po posouzení jejich příjmových a majetkových možností povolí, dosáhnou osvobození od svých dluhů, a nikoliv, že bude toto osvobození závislé na tom, zda podle názoru soudu v průběhu insolvenčního řízení vskutku vynaložili obtížně měřitelné ‚veškeré úsilí‘ k zapravení svých závazků,“ podotýká Oldřich Řeháček.