Půjčky jsou stále v kurzu. Muži si půjčují od kamarádů, ženy od partnerů
Opakované půjčování je u Čechů běžné, zvlášť když splácení mělo bezproblémový průběh. V posledních deseti letech si půjčilo dokonce již pětkrát 13 procent lidí. Běžné jsou také půjčky mezi přáteli a v rodině. S tím ale mnozí nemají zrovna dobré zkušenosti. Nejčastěji si lidé půjčují od rodičů. Jenže dobrý skutek v tomto případě může být potrestán. Rodiče ani přátelé často neznají finanční situaci svých potomků, proto také o všechny peníze můžou přijít. Takto získat půjčku je jistě jednodušší než si vzít úvěr u banky.
Podle průzkumu však druhá půjčka obvykle nepřevyšuje první. Lidé, kteří po vyčerpání půjčky potřebovali dopůjčit už jen menší finanční obnos, většinou třeba rekonstruují nemovitost a reálné náklady nakonec převýšily ty původní. V případě rekonstrukcí nebo zařizování nového bytu ve 40 procentech případů druhá půjčka dosáhla maximálně jedné čtvrtiny té původní.
Nejčastěji si půjčují Pražané
Podle jiného průzkumu, který mezi svými klienty udělala ČSOB a Era, si nejvyšší půjčky berou obyvatelé Prahy a Středních Čech. Přičemž průměrná výše půjčky je 136 tisíc korun, délka splácení pět let a průměrná měsíční splátka činí více jak tři tisíce korun.
Půjčku si podle údajů ČSOB berou častěji muži než ženy, a to v poměru 54:46 procent. „V Praze a ve Středních Čechách najdeme osoby s vyššími průměrnými příjmy, proto i půjčky jsou zde řádově o několik tisíc korun vyšší a měsíční splátky až o šest set korun vyšší. Doba splácení zůstává napříč celou Českou republikou podobná,“ říká Richard Kotrlík, manažer útvaru Bydlení a úvěry ČSOB a Ery. V posledních letech se hodně žádaným produktem stává refinancování neboli konsolidace. „V ČSOB i Eře během posledního roku zájem o tento typ půjček vzrostl o 30 procent. Díky tomuto produktu si klienti mohou převést své stávající úvěry do ČSOB, získat aktuální výhody a ve finále splácet menší splátku než měli doposud,“ dodává Richard Kotrlík.
Region |
Průměrná půjčka (v Kč) |
Prům. měsíční splátka (v Kč) |
Praha |
147 449 |
3 355 |
Střední Čechy |
139 162 |
3 158 |
Severní Čechy |
136 350 |
2 968 |
Severní Morava |
129 079 |
2 925 |
Jižní Čechy |
139 579 |
3 024 |
Jižní Morava |
131 336 |
2 951 |
Východní Čechy |
132 578 |
2 898 |
Západní Čechy |
135 952 |
3 036 |
Průměr za ČR |
136 436 |
3 039 |
Zdroj: Výpočet ČSOB a Era
Sice dlužíme, ale úspory jsou stabilní
I když si někteří lidé rádi půjčují, úspory Čechů jsou dlouhodobě stabilní. Leckdo má jak půjčku, tak i úspory. Podle ING Bank by v případě výpadku příjmů dokázali Češi vyžít z úspor o 15 dní méně, než tomu bylo v předchozím čtvrtletí. Bez příjmů, tedy jen z úspor, by lidé vyžili v průměru tři měsíce a osmnáct dní. V meziročním srovnání však jde o třídenní nárůst.
„I když v průběhu času dochází ve vývoji úspor domácností k určitým výkyvům, z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že Češi se chovají zodpovědně a své úspory drží na relativně stabilní úrovni,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Za poslední dva roky například námi sledovaný Index úspor nikdy neklesl pod hranici tří bodů, což znamená, že české domácnosti jsou v případě výpadku příjmů v průměru schopny pokrýt z úspor minimálně tři měsíce. To sice není špatný základ, ale je potřeba si uvědomit, že se jedná o průměr a některé domácnosti by se při nenadálém výpadku příjmů dostali do nesnází už během několika málo týdnů. Finanční odborníci přitom doporučují mít pro tyto případy disponibilní úspory alespoň ve výši 4 až 6ti měsíčního příjmu domácnosti.“